Anketa: Co v době pandemie diabetologové nejvíce řeší ve svých ambulancích?

1) Jak po náročných zimních a jarních měsících vrcholící pandemie COVID-19 hodnotíte návrat pacientů do ordinací a přechod k předcovidovému režimu? Pozoroval jste nějaké změny v jejich chování během měsíců restriktivních opatření a nyní, když se pandemická situace relativně zklidnila?

V současné době pracujeme prakticky ve stejném režimu jako před pandemií COVID-19. V době první covidové vlny na jaře 2020 jsem fungoval asi 3 týdny v distančním režimu. Se sestrou jsme se v ambulanci střídali, kdyby se jeden z nás nakazil, tak aby alespoň ten druhý posílal pacientům recepty. V době druhé vlny na podzim 2020 jsem ordinoval, pacientů bylo méně, asi 70 %. Vnímám, že některým diabetikům se distanční způsob komunikace zalíbil, a po pandemii se jim k nám na kontroly moc nechtělo. Ale nyní již chodí prakticky všichni. Pacienti si rychle zvykli na elektronické recepty a velmi je oceňují. Také mám pocit, že jsou ostražitější a více sledují všeobecné dění. Většina z nich se dala očkovat a očkování vnímají jako důležitou „zbraň“ proti covidu. Je patrné, že mají obavy o své zdraví a životy.

2) Co aktuálně vnímáte jako nejpalčivější problémy ve své ambulanci, respektive co nejvíce řešíte u svých pacientů?

Celá řada pacientů řeší ekonomické obtíže – ceny energií, potravin, inflaci a doplatky na léky. Z jejich vyjádření vnímám obavy z budoucnosti. Ale stejné obavy mám i já. Nikdo neví, jak to bude do budoucna s úhradami zdravotní péče, regulacemi apod. Zatím téměř nepociťujeme ekonomické dopady pandemie COVID-19, nicméně ty brzy přijdou. V současné době pacienti vnímají negativně především to, že někteří z nich nedosáhnou z důvodu regulačních opatření pojišťoven na nová, moderní antidiabetika. Překážkou je nemožnost kombinovat některé moderní léky či hranice 60 mmol/mol pro glykovaný hemoglobin jako podmínka pro možnost podání některých moderních antidiabetik.

3) Jaká poučení nebo nové výzvy podle Vás přinesla pandemie ambulantním diabetologům?

Hlavním poučením je to, že celý zdravotní systém je velmi flexibilní. Jsme schopni se rychle přizpůsobit novým podmínkám, pandemii či jiné pohromě. Díky internetu a eReceptům jsme schopni poskytovat zdravotní péči dále, navzdory tomu, že její kvalita není taková jako u péče prezenční. Na celou situaci reagovaly i pojišťovny, které navrhly distanční kódy pro poskytování zdravotní péče. Informace nutné pro chod ambulance jsem čerpal z internetu a webinářů organizovaných lékařskými společnostmi a farmaceutickými firmami. Výzvou je pro mě v rozumné míře skloubit prezenční a distanční způsob poskytování zdravotní péče.

4) S jakým přáním pro sebe a své kolegy byste chtěl vstoupit do roku 2022?

Přál bych všem, aby začínající neklidnou a turbulentní dobu zvládli s grácií a nadhledem. Budeme řešit problémy sociální, ekonomické i zdravotní. Pandemie ještě neskončila, učíme se s ní žít. Přeji všem pevné zdraví, spoustu lásky a neutuchající optimismus v těžké době.

1) Jak po náročných zimních a jarních měsících vrcholící pandemie COVID-19 hodnotíte návrat pacientů do ordinací a přechod k předcovidovému režimu? Pozorovala jste nějaké změny v jejich chování během měsíců restriktivních opatření a nyní, když se pandemická situace relativně zklidnila?

Návrat pacientů do ambulance po zrušení restriktivních opatření jsem samozřejmě uvítala. Nejsem velkým fandou medicíny on-line. Diabetologie není jen o monitoringu glykemií, glykovaném hemoglobinu, krevním tlaku a lipidech. Pacienta je třeba vidět osobně, aby mohl člověk lépe posoudit, že se něco děje. Je tak možné pozorovat odchylky v chování nemocného, změnu stereotypu chůze, dušnost, cyanózu, anemický kolorit či ikterus. Diskuse s pacientem je také při přímém kontaktu mnohem pružnější než prostřednictvím e-mailové komunikace. Dozvím se tak více a rychleji. Navíc pečlivá anamnéza a fyzikální vyšetření jsou stále základem naší práce. Mnohdy odhalíte závažný problém, který se vlastně ani netýká diabetu samotného. Pokud jde o chování pacientů, příliš se nezměnilo. Jen k dosavadním tématům přibylo téma očkování a probírání postcovidových zdravotních potíží.

Musím ale dodat, že jsem na dnešek sloužila službu na covidovém oddělení naší nemocnice, včetně JIP, na kterém leží 5 intubovaných pacientů s COVID-19 s respiračním selháním. Takže tuto dobu nevnímám jako dobu postcovidovou.

2) Co aktuálně vnímáte jako nejpalčivější problémy ve své ambulanci, respektive co nejvíce řešíte u svých pacientů?

Na covidové JIP jsem si uvědomila, jak obrovským rizikem pro průběh koronavirové infekce, ale i jiného závažného onemocnění, je obezita. Takže se o to víc snažím své pacienty v ambulanci přesvědčit, že redukce nadměrné hmotnosti a fyzická kondice jsou pro jejich další osud nesmírně důležité. Máme velké štěstí, že v tomto ohledu máme při současném spektru antidiabetik pacientům co nabídnout.

3) Jaká poučení nebo nové výzvy podle Vás přinesla pandemie ambulantním diabetologům?

Navázala bych na předchozí odpověď. Poměrně často k nám k dispenzarizaci přicházejí mladí těžce obézní diabetici se špatnou metabolickou kompenzací, kteří byli již dříve léčeni svým ošetřujícím lékařem obvykle metforminem a někdy i sulfonylureou. Nevím, jak docílit toho, aby tito nemocní byli vyšetřeni odborným lékařem, ať už diabetologem, endokrinologem či internistou v samotném počátku nemoci tak, aby jim mohla být poskytnuta maximální možná terapie – nefarmakologická, farmakologická a eventuálně i bariatrická chirurgie.

4) S jakým přáním pro sebe a své kolegy byste chtěla vstoupit do roku 2022?

Co popřát sobě i svým kolegům do nastávajícího roku 2022? Pevné zdraví a dobrou náladu.

1) Jak po náročných zimních a jarních měsících vrcholící pandemie COVID-19 hodnotíte návrat pacientů do ordinací a přechod k předcovidovému režimu? Pozorovala jste nějaké změny v jejich chování během měsíců restriktivních opatření a nyní, když se pandemická situace relativně zklidnila?

Vrchol pandemie COVID-19 měl za následek narušení pravidelného systému dispenzárních kontrol u řady nemocných. Provoz diabetologické a podiatrické ambulance Kliniky Dr. Pírka nebyl přerušen, ale vzhledem k probíhajícímu onemocnění nebo karanténě se mnoho pacientů na návštěvu nemohlo dostavit. V takových případech byla provedena distanční kontrola se zhodnocením lokálního nálezu na noze pomocí fotodokumentace anebo monitorace hladin glukózy. Léčba byla zajištěna systémem eReceptů a s hojením rány pomáhala rodina nebo domácí péče. V jarních měsících jsme aktivně diabetikům předávali kódy pro registraci k očkování proti COVID-19.

Po návratu pacientů do normálního režimu byla i přes tato opatření kompenzace diabetu často zhoršena, zejména vlivem snížené fyzické aktivity, sociální izolace, ztráty blízké osoby nebo ztráty zaměstnání. U diabetiků s anamnézou prodělaného onemocnění COVID-19 pozorujeme často v ambulanci zvýšení glykemií, přetrvávající únavu a zhoršení dechu, které vede k dalšímu omezení pohybu, čímž se pacienti dostávají do „bludného kruhu“.

2) Co aktuálně vnímáte jako nejpalčivější problémy ve své ambulanci, respektive co nejvíce řešíte u svých pacientů?

Aktuálně řešíme často nejen zdravotní problémy (například odložení plánovaných operačních výkonů – totální endoprotézy, prodlužování termínů vyšetřovacích metod, které se odkládaly z důvodů COVID-19), ale i socioekonomické záležitosti. U mladších pacientů panují obavy z narůstající krize, u seniorů strach z onemocnění COVID-19, ztráty soběstačnosti a sociální izolace.

3) Jaká poučení nebo nové výzvy podle Vás přinesla pandemie ambulantním diabetologům?

Výzvou je zajistit komplexní péči našim pacientům v období, kdy se nemohou na kontrolu dostavit, ale naučili jsme se řešit řadu situací distančně, prostřednictvím e-mailu a telefonu. Přesto se podle mého názoru osobní návštěva nahradit nedá, zejména u pacientů se syndromem diabetické nohy, kde je nutné provést v rámci kontroly zhodnocení stavu cév, parametrů zánětu, kultivační vyšetření atd.

4) S jakým přáním pro sebe a své kolegy byste chtěla vstoupit do roku 2022?

Moderní diabetologie disponuje v posledních letech celou řadou nových léčivých přípravků, které společně s technologiemi (kontinuální monitorace glykemie pomocí senzoru, nové inzulinové pumpy) mohou změnit osud pacientů s diabetem. Přála bych si, aby co nejvíc našich diabetiků z této léčby profitovalo. Nám, lékařům, bych ráda popřála, aby nás práce naplňovala, a hlavně hodně zdraví a síly do roku 2022.

1) Jak po náročných zimních a jarních měsících vrcholící pandemie COVID-19 hodnotíte návrat pacientů do ordinací a přechod k předcovidovému režimu? Pozorovala jste nějaké změny v jejich chování během měsíců restriktivních opatření a nyní, když se pandemická situace relativně zklidnila?

Nejprve musím zdůraznit, že to bylo období velmi náročné pro nás, zdravotníky, ale i pro pacienty, protože to byla nová situace pro všechny a každý ji uchopil po svém. Provoz našeho zdravotnického zařízení se musel mimo jiné vyrovnat s onemocněním dvou zdravotních sester a jednoho lékaře. Tato pandemie u mne přispěla k posunu zavedení možnosti připojit se on-line do ordinace kdykoliv a rovněž jsme využívali přesměrování telefonní linky.

Práce s pacienty byla pro nás mnohem náročnější po psychologické stránce, někteří pacienti žádali informace k onemocnění COVID-19; což bylo a je náročné dosud, protože zkušenosti jsou relativně velmi omezené. Dalším negativním faktorem pro pacienty byl stres vyplývající z různých fake news. Většina nemocných zcela vynechala jakýkoliv pohyb, zůstala uzavřená ve svých bytech, domech, chatách a zaměřila se na zdokonalování kuchařských dovedností. To vše se odrazilo ve zhoršení kompenzace diabetu, dyslipidemie, přírůstku tělesné hmotnosti a zhoršení psychického stavu.

2) Co aktuálně vnímáte jako nejpalčivější problémy ve své ambulanci, respektive co nejvíce řešíte u svých pacientů?

Určitá část nemocných nechce zkontrolovat zdravotní stav, pletou si nás s „e-shopem“ a opakovaně žádají jen zasílání receptů, přitom se v ordinaci neukázali už jeden a půl roku. Všeobecně, alespoň u nás, se spolupráce s pacienty zhoršila. Nepociťují žádnou zodpovědnost za svůj zdravotní stav a životní styl, zcela běžně se neomluví a nedostaví na plánovanou kontrolu a poté, když nemají léky, žádají okamžitý termín a vyřešení jejich problémů. Domnívám se, že v této problematice by nám mohla hodně pomoci média.

3) Jaká poučení nebo nové výzvy podle Vás přinesla pandemie ambulantním diabetologům?

Velkou výzvou pro mne bylo využití technologických možností a můj rozvoj v této oblasti tak, aby výsledný efekt byl pozitivní jak pro mne, tak i pacienty. Další výzvou bylo moje sebevzdělávání v psychické odolnosti a v psychologických zkušenostech.

4) S jakým přáním pro sebe a své kolegy byste chtěla vstoupit do roku 2022?

Přeji hlavně zdraví, štěstí, psychickou pohodu, spokojenost, objetí a pohlazení každý den.

1) Jak po náročných zimních a jarních měsících vrcholící pandemie COVID-19 hodnotíte návrat pacientů do ordinací a přechod k předcovidovému režimu? Pozorovala jste nějaké změny v jejich chování během měsíců restriktivních opatření a nyní, když se pandemická situace relativně zklidnila?

Byla to zvláštní a chaotická doba. V březnu 2020 po vyhlášení nouzového stavu se pacienti stáhli do svých domovů, báli se vycházet, nechtěli chodit na kontroly, obávali se vstupu do zdravotnických zařízení, chtěli předepisovat léky, využívali více telefonických a e-mailových konzultací. Potom se uklidnili a v létě 2020 se do ambulancí začali vracet. Strach trochu pominul, pacienti se rozjeli na dovolené, polevila epidemiologická opatření.

Říjen 2020 byl pro mne osobně jeden z nejhorších měsíců v mém životě. Kromě práce v interní a diabetologické ambulanci sloužím i na malé spádové interně. Služby byly dramatické, měla jsem skutečně strach o život, za noc naváželi RZP a RLP nemocné s covidovými pneumoniemi. Přežila jsem. Kolem Vánoc nastalo zlepšení a zase nadechnutí. Naštěstí bylo začátkem roku dostupné očkování, ale poté se opět dostavila těžká krize a další vlna v březnu 2021.

V době epidemie měla spousta lidí takový strach z onemocnění COVID-19, že bohužel neřešila jiné nemoci (kardiovaskulární, onkologické atd.). Ubylo ale také psychosomatických potíží, z mého pohledu však příliš nefungovala onkologická operativa.

S příchodem léta prvotní strach z koronavirové nákazy vymizel, což se částečně odrazilo i na vztahu pacientů k očkování proti COVID-19. Asi 10 % mých starších nemocných očkování negovalo, většinou na doporučení mladších členů rodiny.

2) Co aktuálně vnímáte jako nejpalčivější problémy ve své ambulanci, respektive co nejvíce řešíte u svých pacientů?

Pacienti se naučili žádat o elektronické předpisy léků, zvýšila se e-mailová komunikace. Nelze ale rok psát léky, aniž bychom pacienta vyšetřili a provedli laboratorní vyšetření. Nemocní nám výrazně ztloustli, u některých se významně zhoršila kompenzace diabetu a hypertenze.

Mnoho pacientů prodělalo covidové pneumonie, byli léčeni kortikoidy a došlo u nich ke zhoršení kompenzace, ale bylo obtížné u nich titrovat medikaci. Mnoho nemocných se z nemocnice vracelo s intenzifikovanými inzulinovými režimy, které příliš nezvládali. Naučili jsme se titrovat bazální inzuliny 2. generace distančně, telefonicky.

3) Jaká poučení nebo nové výzvy podle Vás přinesla pandemie ambulantním diabetologům?

Vice komunikujeme telefonicky a e-mailem. Naučili jsme se titrovat inzuliny na dálku s tím, že více využíváme bazální inzuliny 2. generace, u nichž je nižší výskyt hypoglykemií. Na druhou stranu nemocní stále telefonují a telefonické linky jsou obsazeny, jsme kritizováni, že se lidé nemohou dovolat.

Po době, kdy pacienti byli přechodně vděční zdravotníkům za zvládnutí epidemie, se opět vracíme do doby, kdy si stále stěžují, čekají v čekárně 30 minut, aniž by byli objednáni, a křičí na personál, že čekají. Verbální agrese je stále na denním pořádku.

4) S jakým přáním pro sebe a své kolegy byste chtěla vstoupit do roku 2022?

Všem kolegům přeji hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v následujícím roce 2022. Sama osobně bych si přála rozumnou vládu, nového prezidenta, děti ve školách, garanci volného pohybu, možnost sportování a cestování.

1) Jak po náročných zimních a jarních měsících vrcholící pandemie COVID-19 hodnotíte návrat pacientů do ordinací a přechod k předcovidovému režimu? Pozorovala jste nějaké změny v jejich chování během měsíců restriktivních opatření a nyní, když se pandemická situace relativně zklidnila?

Od letošního jara se situace v mé diabetologické ordinaci pomalu vracela do normálu. Mnozí pacienti se v březnu chystali na první očkování proti COVID-19 a přestali se bát chodit ven a do kolektivu, ale také do obchodů, k lékaři či na návštěvy blízkých. Na druhou stranu se jim zalíbilo „léčit“ se po telefonu a vyžádat si elektronický recept bez odběrů krve a kontroly hodnot glykemie a glykovaného hemoglobinu. Bylo to velmi pohodlné a žít v nevědomosti, jak na tom jsem s cukrovkou, bylo pro mnohé osvobozující. Ale ta realita v ambulanci pak byla krutá: mnozí pacienti měli váhový přírůstek i zhoršenou kompenzaci diabetu – a také výmluvy typu „za to všechno já nemůžu, to ten COVID-19“. Návrat k období před pandemií byl zdlouhavý, ale jarní teplé počasí pomohlo lidi „vytáhnout ven”, podnikat procházky a provozovat venkovní sporty. Také nálada se s možností očkování i mladších skupin postupně zlepšovala. A pacienti začali i plánovat letní dovolené.

2) Co aktuálně vnímáte jako nejpalčivější problémy ve své ambulanci, respektive co nejvíce řešíte u svých pacientů?

Určitě se ptám nemocných na očkování proti COVID-19 a agituji v této věci, ale cítím, že během letních měsíců zájem pacientů o vakcinaci polevil. Asi se jim zdálo, že již máme vyhráno, jenže nastupující podzim vše komplikuje. Mnozí se tak začínají zajímat o třetí dávku očkování, jiní aspoň o první. Návštěvnost ambulance je téměř 100 %, chodí mnoho „zanedbaných případů“ z terénu.

3) Jaká poučení nebo nové výzvy podle Vás přinesla pandemie ambulantním diabetologům?

Pro diabetologické pacienty byla a je pandemie pohromou. Báli se chodit ven a jakékoliv fyzické aktivity mimo domov, měli i strach, co pandemie přinese zlého, a mnozí se obávali budoucnosti. Snad nás pravidlo 3R a dokončené očkování uvědomělých pacientů ochrání před možným opakováním lockdownu.

4) S jakým přáním pro sebe a své kolegy byste chtěla vstoupit do roku 2022?

V novém roce 2022 bych si přála zklidnění situace, poslušnější pacienty a zmoudření všech, kteří se snaží vyhnout očkování.