Diabetologické ambulance nejsou „e-shopem“ pro objednání léků

Už druhý rok žijeme ve znamení pandemie COVID-19, a i když si někdo loni touto dobou mohl myslet, že s příchodem anticovidových vakcín se situace rychle normalizuje, nyní se zdá, a to nejen kvůli nové variantě viru SARS-CoV-2 omikron, že následky pandemie budou výrazně dlouhodobější a budou životy zdravotníků i jejich pacientů ovlivňovat i nad rámec hrozeb bezprostředně vyplývajících z onemocnění COVID-19.

Pandemie odkryla a zvýraznila systémové nedostatky i slabá místa na mnoha úrovních společnosti. Vzhledem k tomu, že morbidita a mortalita spojená s onemocněním COVID-19 se ve zvýšené míře týká právě diabetiků, může současná pandemická situace napomoci ke zvýraznění problémů, které diabetologové chronicky řeší u svých pacientů, a tím může být vnímána i jako šance na změnu.

V čem může pandemie COVID-19 paradoxně pomoci?

Více než kdy jindy se právě v době pandemie potvrzuje, že diabetik s dobrou kompenzací je méně ohrožen zdravotními komplikacemi, jež mohou výrazně ovlivnit jeho prognózu. A netýká se to jen tradičně zmiňovaného zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění. Přibývá důkazů o tom, že diabetes je jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů těžkého průběhu COVID-19. Na druhou stranu těžká infekce COVID-19 a její léčba kortikoidy může mít specifický negativní dopad na dysregulaci glukózové homeostázy a rozvoj nového diabetu. To má bezprostřední dopady na morbiditu a mortalitu diabetiků, kterou ilustrují i nejčerstvější statistiky, podle kterých byl COVID-19 v roce 2020 třetí nejčastější příčinou úmrtí diabetiků v ČR. Dle ÚZIS byl ve skupině jedinců, kteří zemřeli na COVID-19, desetiprocentní podíl diabetiků. Současná pandemická situace tak zvýraznila význam moderní antidiabetické léčby, umožňující lepší dosahování uspokojivé kompenzace diabetiků, a také dlouhodobé snahy České diabetologické společnosti ČLS JEP pokračovat v zajištění kvalitní diabetologické péče též v časných stadiích diabetu. V této souvislosti nabývá na aktuálnosti také potřeba změny limitů pro preskripci moderních antidiabetik ze 60 na 53 mmol/mol, snaha o zpřístupnění kombinační antidiabetické léčby, která není v tuto chvíli hrazena, nicméně část diabetiků by z ní i kvůli jejím prokázaným neglykemickým efektům profitovala.

Ambulance není „e-shop“ pro objednávání léků

Bez nadsázky lze konstatovat, že pro diabetologické pacienty pandemie byla a je pohromou. Smutné statistiky ÚZIS totiž odrážejí neradostnou situaci, kterou vidí diabetologové denně ve svých ambulancích. V důsledku pandemie, zejména restriktivních opatření z předchozích vln, měnili pacienti své chování jak ve vztahu ke své nemoci, tak ke svému ošetřujícímu lékaři. Mnohým se zalíbilo „léčit“ se po telefonu a jen si vyžádat elektronický recept bez odběrů krve a kontroly hodnot glykemie a glykovaného hemoglobinu. Někteří jako by si spletli ordinaci diabetologa s „e-shopem“, opakovaně žádají jen zasílání receptů, přitom se v ordinaci neukázali už rok a půl. Během té doby zcela vynechali jakýkoliv pohyb, zůstali uzavřeni ve svých bytech, domech, chatách a zaměřili se na zdokonalování kuchařských dovedností. Nelze se pak divit, že se takové chování odrazilo ve zhoršení kompenzace jejich diabetu i dyslipidemie, ale také v přírůstku tělesné hmotnosti a zhoršení jejich psychického stavu.

Obézní diabetik: „Za to já nemohu, to ten covid“

Rozpoložení nemocných jistě dále negativně ovlivňuje výrazný stres vyplývající mimo jiné z jejich ekonomických obtíží (zvyšující se ceny energií, potravin, doplatky na léky), sociální izolace i množství různých „fake news“ kolujících na sociálních sítích i v mediálním prostoru. Z jejich vyjádření jsou často patrné obavy z budoucnosti. U mladších pacientů se spíše týkají narůstající krize, u seniorů lze pozorovat strach z onemocnění COVID-19, ztráty soběstačnosti i sociální izolace.

Obavy se však týkají také zdravotníků, protože náročná pandemická situace neovlivňuje jen životy nemocných, ale i lékařů a sester v diabetologických ambulancích. Nikdo neví, jak to bude do budoucna s úhradami zdravotní péče, regulacemi a podobně. Ekonomické dopady pandemie COVID-19 ambulance zatím příliš nepociťují, nicméně ty brzy přijdou.

Po době, kdy byli pacienti přechodně vděční zdravotníkům za zvládnutí epidemie, se nyní spolupráce s diabetiky v mnoha ordinacích dosti zhoršila. Nepociťují žádnou zodpovědnost za svůj zdravotní stav a životní styl, zcela běžně se neomluví a nedostaví na plánovanou kontrolu a poté, když nemají léky, žádají okamžitý termín a vyřešení jejich problémů. Také není výjimkou, že pacienti čekají v čekárně 30 minut, aniž by byli objednáni, a křičí na personál, že se jim nikdo nevěnuje. Netrpělivost a narůstající verbální agrese pacientů je mnohde na denním pořádku.

Proč distanční péče nemůže nahradit prezenční?

V souvislosti s rozšířením možností distanční péče, kterou si oblíbili mnozí pacienti a často ji v poslední době využívají také například praktičtí lékaři, je třeba nemocným připomínat, že nelze rok pouze předepisovat eRecepty, aniž by diabetolog pacienta vyšetřil a provedl potřebná laboratorní vyšetření. Kromě toho diabetologie není jen o monitoringu glykemií, glykovaném hemoglobinu, krevním tlaku a lipidech. Diabetolog potřebuje pacienta vidět osobně, aby mohl lépe posoudit, že se s nemocným něco děje. Může tak pozorovat odchylky v jeho chování, změnu stereotypu chůze, dušnost, cyanózu, anemický kolorit či ikterus. Diskuse s pacientem je také při přímém kontaktu mnohem pružnější než prostřednictvím e-mailové komunikace. Mnohdy tak lékař odhalí závažný problém, který se vlastně ani netýká diabetu samotného. Přestože se diabetologové naučili řadu situací řešit distančně prostřednictvím e-mailu a telefonu, zejména u pacientů se syndromem diabetické nohy je jejich osobní návštěva v ordinaci nezastupitelná.

Naskýtá se šance na změnu?

Pandemie COVID-19 také kromě jiného zvýraznila, jak obrovským rizikem pro průběh koronavirové infekce, ale i jiného závažného onemocnění, je obezita. Bylo by proto dobré „využít“ toho a snažit se pacienty v ambulanci přesvědčit, že redukce nadměrné hmotnosti a fyzická kondice jsou pro jejich další osud nesmírně důležité. Díky stále se rozšiřujícímu se spektru a dostupnosti antidiabetik či bariatrických výkonů mají v tomto ohledu diabetologové pacientům co nabídnout.

(red)