Jak dopadá inflace na provoz diabetologické ambulance?

Hyperinflace je v Česku novým fenoménem. Dlouho jsme byli zvyklí na její hodnoty kolem 2–3 % ročně a stávající dvouciferná čísla (poslední kolem 17 %) nás vedou k zamyšlení, jak zefektivnit chod našich poraden a smysluplně použít vydělané prostředky tak, abychom o velkou část z nich kvůli inflaci nepřišli.

Moje ambulance každoročně generuje nějaký zisk, který se zčásti spotřebuje a tím pádem utratí a zčásti použije na reinvestice do prostředí ambulance, zaměstnanců a přístrojového vybavení poradny. Myslím, že s ohledem na výši inflace není v současné době dobré vydělané prostředky ukládat na účtech v bance. Proto se budu zbylé vydělané volné prostředky snažit reinvestovat do prostředí ambulance (nové židle, nábytek, drobná elektronika, úklidové prostředky), dále do navyšování platů zaměstnanců, protože ti jsou, dle mého názoru, klíčem k dobrému fungování mojí poradny, a dále do obnovy a zlepšování přístrojového vybavení ordinace.

Zvažuji proto koupi oční kamery ke snímkování očního pozadí mých pacientů. Investice je to velká – cena kamery je více než 500 000 Kč, ale návratnost přístroje při splnění všech podmínek úhrady kódu pojišťovny je kolem tří let. Zbylé volné finanční prostředky je možné investovat do nástrojů kapitálového trhu – mám určité zkušenosti s investicemi do fondů a akcií a také komodit, jako je například zlato. Je lepší využívat nástroje s rychlou zpětnou dosažitelností, aby finance nebyly dlouhodobě vázány v produktu, a tím se staly obtížně disponibilní v případě nutnosti je použít. Samozřejmě, že nejlepší investicí v životě je investice do rodiny a dětí. Takže bych nám asi dopřál i nějakou pěknou dovolenou, pokud by na ni finance zbyly.

Všechna tato opatření by měla zmírnit dopady inflace, i když všichni samozřejmě doufáme, že i pojišťovny budou alespoň zčásti kopírovat výši inflace a zvýší úhrady za naši práci, aby reálně nedocházelo k poklesu její ceny.

Dnešní téma není vůbec veselé, dopady inflace a zdražování pociťujeme všichni.

V mé soukromé diabetologické ambulanci to zatím „jakž takž“ zvládáme, protože asi nejhůře bude na jaře a celý příští rok.

Všichni by chtěli přidat – zdravotní sestra, uklízečka, čekám zdražení od firmy zpracovávající daně, navýšil se poplatek do SVJ, rostou ceny za elektřinu, plyn a další nákladové položky. Proto se snažíme šetřit. Již netiskneme do karet zprávy, protože mám přikoupený modul eParafa a časové razítko, tak ušetříme za papír a tiskárnu, ale firma CGM si to již napočítala a obeslala nás upozorněním na zdražení… a dále raději nebudu pokračovat.

Pro pacienty se v naší ambulanci zatím nic nezměnilo – mají se u nás stále dobře. Máme pro ně další termíny kontrol, nové, moderní léky, které nedoplácejí, stále objednáváme na čas a do laboratoře chodí dopředu na odběry. Velký problém nastává u nových diabetiků, pro které již nemám moc kapacity. Objednáváme za 3 měsíce s tím, že do té doby by je měl léčit a kontrolovat jejich praktický lékař. Ještě větší problém zaznamenávám u nových diabetiků přicházejících z nemocnice, kteří si aplikují inzulin. Jsou téměř nepoučeni, mnohdy nezvládají základní kroky aplikace, nemluvě o neznalosti hypoglykemie. Problém je v nedostatku diabetologů v periferii, aspoň u nás. Ráda bych dělala na menší úvazek, ale není nikdo, kdo by mne zastoupil a komu bych ambulanci časem předala. Takže bohužel čekám se zdražováním i zhoršení kompenzace mých diabetiků. Budou se vymlouvat a kupovat levnější, nezdravé potraviny (salámy, uzeniny, pečivo), a co se týče pohybu a sportovní aktivity, tak nyní přes zimu jako lékař mám smůlu, jen slyším: „Je kluzko pod nohama, nachladil bych se, nemůžu jezdit na kole, vždyť tam mrzlo…“ A k tomu budou Vánoce, takže opět uslyším: „Přeci si potěšení z jídla a cukroví jednou v roce nenechám ujít“.

Bojím se, co bude na jaře, to nás dopady zdražování a inflace doběhnou všechny – již teď utahujeme kohoutky ústředního topení, úsporně větráme, neplýtváme vodou.

Naše podnikání (zprostředkování zdravotních služeb) je závislé na platbách pojišťoven, avšak úhrady na příští rok podle úhradové vyhlášky nebudou nijak zvlášť navýšeny, aby aspoň částečně pokryly náklady inflace. Myslím si, že ještě více se prodlouží čekací doby ve specializovaných ambulancích, pacienti za moderní drahé léky nedoplácejí a naší zdravotní péče si často neváží. Chtěli by, ať vše vyřídíme „po telefonu“, ať hlavně pošlu eRecept na eOP, a již si nechtějí nechat udělat odběry v laboratoři, které jsou tak důležité pro nastavení diabetologické léčby. A to ještě nemáme chřipkové a covidové období.

Takže závěrem „nás nečeká nic dobrého“. Abych pokryla zvýšené požadavky všech, tak se to nutně negativně projeví na mém výdělku – bude ještě menší než doposud.

Současná situace mě donutila přemýšlet o možnosti racionálnějších řešení a snažit se v rozumné míře šetřit. V ordinaci vyšetřuji pacienty, tak nemohu mít teplotu pod 20 stupňů Celsia. Musíme si uvědomit, že kdyby se „jenom“ zdražily pohonné hmoty, musí se to promítnout do cen zboží, lékařských prostředků apod.

Myslím, že zatím nelze zcela hodnotit situaci, dokud nebudeme mít celkové vyúčtování, jisté však je, že nás čeká nelehké období. Někteří kolegové z jiných oborů již zareagovali „různými poplatky“; například jeden oční lékař za on-line objednání účtuje 560 Kč s tím, že pacient nemá blokovaný termín kontroly, dokud nezaplatí; někteří kolegové urologové zase vybírají vstupní poplatek 1 000 Kč. Možná je to výchovné, pacienti si, když musejí zaplatit, rozmyslí lékaře nenavštívit v dohodnutý termín bez jakékoliv omluvy, tak jako se to běžně děje v našich ambulancích.

Každý si musí promyslet svoje řešení a možnosti, jak ušetřit, například pečlivěji třídit odpadky a nevyvážet je dvakrát týdně, ale jednou za týden. Na toaletě a chodbě lze jen temperovat na nižší teplotu, je možné nainstalovat úsporné žárovky atd.

Jsme nuceni se adaptovat na různé situace kontinuálně, včetně té současné. Jsem optimistka, věřím, že budoucnost přinese zlepšení.