S jakými přáními vstupují diabetologové do roku 2023?

V posledních letech jsme svědky rychlého nárůstu možností léčby pacientů s diabetem 1. i 2. typu. V léčbě diabetu 2. typu došlo ke změně doporučených postupů a preferovány jsou léky z řadu gliflozinů a GLP-1 receptorových analog. Přestože máme na trhu již celou řádku zástupců těchto skvělých léků, stále v praxi narážíme na preskripční omezení, která jsou k těmto lékům vázána. Tím pádem na ně mají nárok pacienti hůře kompenzovaní (a často také méně zodpovědní), aniž bychom je mohli nabídnout právě těm spolupracujícím a „snaživým“ diabetikům. V tomto vidím značné omezení možností péče, která nemůže reflektovat současné vědecké poznatky. Cením si toho, že se otevřela alespoň možnost předepisovat glifloziny na „interní“ a „nefrologické“ indikace, ale co se týče GLP-1 receptorových analog, situace se příliš nezměnila. Naopak se do rukou praktických lékařů dostávají gliptiny (s jejichž generiky se doslova „roztrhl pytel“), což v léčbě diabetiků 2. typu vnímám jako určitý krok zpět. Pro nový rok bych si proto pro naše diabetiky 2. typu přála, aby preskripční omezení byla méně složitá a více umožňující nabídnout kvalitní léky širšímu spektru pacientů.

Možnosti léčby diabetiků 1. typu taktéž v minulých letech nezaostávaly a pro tyto pacienty máme k dispozici skvělé systémy k monitoraci glykemií a také „chytré“ inzulinové pumpy, které umožňují nebývale dobrou kompenzaci i těm pacientům, u nichž se to dříve zdálo nemožné. Přes všechny tyto pokroky zůstává léčba inzulinovou pumpou v diabetologických ambulancích mimo centra málo rozšířena. Pro příští rok bych si proto přála, aby se léčba inzulinovou pumpou i kontinuální monitoring glykemií staly pro diabetiky 1. typu více přístupné a aby se jich nebáli ani pacienti ani samotní diabetologové.

Dlouho už si nemyslím, že je začátek nového roku důvodem k zásadnímu přehodnocení cílů a přání, stejně tak by jím mohl být každý další měsíc, týden i každé nové ráno. Všichni si asi přejeme neztrácet dobré přátele, potkávat nové, neonemocnět a umět se radovat ze všeho, co nám život cestou nabízí. Nejspíš není cílem nikoho z nás dorazit do životního finále s pocitem, že jsme životem proběhli ve spěchu a že se není za čím ohlížet. Každý z nás má své malé dílčí cíle, jejichž dosažení umožní další starty, ty však mají s kalendářem pramálo společného.

Potěšilo by mě, ať už v kterémkoli příštím roce, kdyby byli lidé víc pozitivní, neutápěli se v malichernostech, nezáviděli si, a víc si uvědomovali, že je vlastně úžasné, že jsme právě teď právě tady a spolu. Máme možnost společně něco prožívat, dokázat, obohacovat se navzájem, užít si čas, který jsme pro svůj život získali.

Profesně by mě osobně do budoucna především potěšilo, kdyby se nic nepokazilo. Přála bych si, aby moje ambulance zůstala místem, kde je příjemná atmosféra, a kde se většina setkání s pacienty odehrává s úsměvem. V ambulanci trávím značnou část života a zvláště naši chroničtí pacienti, kteří k nám chodí už léta, rovněž. Kromě vzájemné spolupráce na péči o jejich zdravotní stav je ambulance i místem přátelských rozhovorů, ve kterých oni dávají hodně mně. Informace, které od svých pacientů získávám, jsou pro mě často cennou životní školou. A to bych ráda, aby tak zůstalo.

Do nového roku 2023 vstupuji se smíšenými pocity. Na jedné straně plný optimismu a naděje, počínaje tím, že snad konečně tento stát bude mít normálního prezidenta a důstojného reprezentanta nás všech, přes optimistický výhled na fungování mojí praxe a rodiny až po smělé přání, že budu nadále schopen sportovat, zdraví vydrží a mé tělo zvládne překonávat překážky, které mi život klade do cesty.

Na druhé straně vzhlížím do budoucna vcelku pochopitelně s obavami. Politická a společenská situace v Evropě je značně nejistá, válka na Ukrajině probíhá kousek od nás a stačí malý impuls a konflikt lokální se může změnit na konflikt globální. To by se jistě dotklo jednoho každého z nás. Myslím, že v době velkého válečného konfliktu by se rázem nadváha a obezita diabetiků 2. typu dostala na vedlejší kolej, vyšší hodnoty cholesterolu a hraniční hodnoty tlaku by rázem nebyly středobodem zájmu našich pacientů. Každý by řešil, jak přežít a ochránit své blízké. Řešili bychom zejména inzulinovou terapii u diabetiků 1. typu a naše pozornost by se ubírala jiným směrem. Nebyly by finance na nové moderní technologie, o senzorech a uzavřených smyčkách v rozsahu, jak je používáme nyní, bychom si mohli nechat jen zdát. Pevně věřím, že na tyto nejhorší scénáře nedojde a mocipáni, kteří rozhodují o naší budoucnosti, přijdou k rozumu. Ale doba je nejistá, všichni máme v čerstvé paměti pandemii COVID-19, i proto do budoucnosti hledím s jistými obavami.

Ale jak praví klasik – rozčilovat a trápit bychom se měli jen kvůli věcem, které jsme schopni změnit. Proto se snažím užívat každého dne a radovat se z maličkostí. Třeba z toho, že vyjde krásně slunce nebo že si o víkendu vypiju bezstarostně dobrou kávu ráno v posteli.

Co si přát do nového roku? Každý má své nesplněné sny a tužby, jež by chtěl zažít. Každý má cíle, kterých by chtěl dosáhnout. Prosím, ať se každému alespoň jedno přání v letošním roce splní.

Pracovně bych si přála, aby v diabetologii vývoj léčebných možností i diabetologických technologií pokračoval nadále mílovými kroky, tak jako tomu bylo v posledních deseti letech. Diabetologie, jako náš medicínský obor, má v těchto oblastech akcelerovaný rozvoj oproti většině stávajících medicínských specializací a velmi mne to baví. Kéž je to tak i nadále!

Bylo by splněním mých tajných pracovních snů, kdyby podobně rychle postupoval i vývoj v oblasti diagnostiky a poznání etiologie rozvoje diabetu mellitu.

Osobně si nejvíce přeji to, co zní jako klišé: zdraví, mír a trošku štěstí pro mě a mé nejbližší.

Je krásné mít milující blízké. Je štěstím chodit rád do práce, která člověka uspokojuje a nabíjí. Je příjemné užívat si svůj osobní volný čas plný koníčků a přátel. To ze srdce přeji všem lidem.

Dle mého názoru je největším bohatstvím člověka umět spokojeně žít s tím, co mu osud nadělil a umožnil. Vždy lze najít, vidět a zažít v životě něco hezkého. Uvědomujme si to častěji, budeme šťastnější. PF 2023!

Moje cíle jsou v první řadě uchovat a pečovat o svoje zdraví fyzické i duševní, abych mohla být nápomocna své rodině, svým přátelům a svým pacientům. Dále budu pokračovat v rozvíjení své osobnosti po všech stránkách. Inspirací mi je kniha od Jamese Cleara Atomové návyky s podtitulem Drobné změny, pozoruhodné výsledky. Podle autora „až příliš často sami sebe přesvědčujeme, že se velký úspěch neobejde bez velkého jednorázového úsilí. Ať už chceme shodit na váze, vybudovat firmu, napsat knihu nebo dosáhnout nějakého jiného cíle, vždy chceme udělat nějaký mílový skok kupředu, o kterém si pak budou všichni vyprávět. Zlepšení o jediné procento není nikterak nápadné, ale může být mnohem smysluplnější, zejména v dlouhodobém horizontu, protože drobná zlepšení mohou časem vyústit v ohromující změny“.

Také se Vám velká změna nedaří, že ano? Je potřeba drobných, vytrvalých krůčků, které trvale udržíme a postupně dosáhneme cíle.

Mým přáním je radost z každodenních drobností, mít možnost stále se na něco těšit, nepřestávat snít! Neustrnout! Mým dlouhodobým snem je cestovat, poznávat nové lidi, nové kultury, zajímavé krajiny, ale i trávit čas s rodinou a přáteli, společně sdílet prožitky. Poslechnout si krásnou hudbu, přečíst knihy, které mne přenesou do jiných životů a míst a já se na chvíli stanu jejich součástí.