Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Komentáře ČSAT ke konsenzům EAS
Konsenzy Evropské společnosti pro aterosklerózu (EAS) vycházejí už několik let. Zpracovávají témata, která nestačí k formulaci samostatného doporučení, ale přesto jsou velmi významná. Vždy jsou vytvořeny panelem několika desítek celosvětově uznávaných expertů. V současnosti je k dispozici osm dokumentů, nejnovější se týká familiární hypercholesterolemie u dětí a adolescentů. Do češtiny byly převedeny tři.
1. leden 2017
První se týká rostlinných sterolů a stanolů, které prokazatelně snižují hladiny aterogenních lipoproteinů, a jejich role v ovlivnění dyslipidemie a v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Aby měly steroly/stanoly hypolipidemický význam, je jich ovšem třeba do organismu dostat poměrně hodně. Denní dávka byla stanovena na 2 g, což odpovídá 300 ml řepkového oleje nebo 3 kg rýže. Nemocným lze tedy doporučit konzumaci fortifikovaných potravin (u nás jde pouze o jeden typ margarínu) nebo suplementaci – v podobě koncentrátu v kapslované formě. Je ovšem třeba vyvrátit jeden omyl: rostlinné steroly a stanoly nepůsobí na stejném místě jako ezetimib, mohou se tedy kombinovat s aditivním efektem.
Druhý konsenzus se týká diagnostiky a léčby homozygotní familiární hypercholesterolemie. Je zvykem uvažovat o ní jako o extrémně raritní nemoci, molekulární genetické analýzy ale prokázaly, že homozygotů je mnohem více, byť u některých jsou fenotypové projevy poměrně mírné. Na druhé straně existují i heterozygotní familiární hypercholesterolemie, jejichž fenotypový projev je zcela homozygotní. Je třeba, aby lékaři věděli, že tito pacienti existují a že jim lze pomoci. Vyskytuje se u nich extrémní elevace LDL-cholesterolu (nad 13 mmol/l), mají i klinické známky velmi předčasné manifestace aterosklerotických cévních komplikací. Pokud lékař takového pacienta zaznamená, měl by se obrátit na někoho z České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT;http://www.athero.cz).
Třetí dokument převedený do českého jazyka se týká diagnostiky a léčby familiární hypercholesterolemie. Prognóza těchto nemocných je velmi špatná a je obtížně je přivést k běžným hodnotám LDL-cholesterolu. Ani všechny léčebné nástroje, které jsou v současnosti k dispozici, nevedou u velkého procenta pacientů k požadovanému terapeutickému cíli. Nová možnost léčby – PCSK-9 inhibitory – ovšem šanci dosáhnout cílových hodnot LDL-cholesterolu značně zvyšuje. Revizního lékaře lze zažádat o zajištění této terapie pro konkrétního pacienta, zatím ale ještě nejsme ve fázi, aby se používala rutinně.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 19. kongresu o ateroskleróze přednesl:
Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.,
Centrum preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha