Maso a západní dieta – prokletí naší doby

Continuous Upgrade Project vyhodnotil jako preventivní faktor snižující výskyt CRC fyzickou aktivitu a sport – předvídatelný, laické i odborné společnosti dobře známý, a především silný preventivní faktor. V oblasti stravy patří přední místa vláknině, celozrnnému pečivu a mléčným produktům – v první řadě mléku.

Při trávení červeného masa nebo masných výrobků jsou generovány mutageny – N-nitrososloučeniny a hem železo (Song M, Gastroenterology, 2016). Dále jsou odštěpované aminokyseliny obsahující síru, z nichž ve střevech vzniká sirovodík. Všechny tyto produkty trávení poškozují DNA slizničních buněk střeva.

Které západní jídlo si odpustit a které zamilovat?

Pokud porovnáme rizikovost konzumace masných výrobků s ostatními „velkými spouštěči“ onkologických onemocnění – konkrétně s tabákem – zjistíme výrazný nepoměr vlivu. Maso a masné produkty indukují CRC asi u 21 % pacientů trpících tímto onemocněním. To představuje 3 % všech onkologických onemocnění. U nikotinu resp. kuřáků je tento poměr o jiných číslech – 90 % rakoviny plic je indukovaných právě kouřením, a negativními látkami s ním spojenými. To tvoří téměř 20 % všech onkologických onemocnění. Tedy evidence dokazující spojitost mezi konzumací zpracovaného masa a výskytem onkologických onemocnění je stejně silná jako u tabáku, ale riziko rozvoje rakoviny způsobené tabákem je mnohem vyšší (www.cruk.org/cancerstats).

Na druhé straně protektivní faktory jako mléko a mléčné výrobky blokují sekundární žlučové kyseliny urychlující poškozování sliznice. Díky obsahu kyseliny máselné a jejích derivátů (butyrátů) dochází ke snížení výskytu zánětlivých procesů, k menší míře změn střevní sliznice, což ústí v nižší výskyt kolorektálních neoplazií.

Vláknina obsažená v ovoci, zelenině a celozrnných produktech zvyšuje hmotnost stolice, čímž redukuje její transportní čas a tedy i dobu kontaktu karcinogenů se sliznicí střeva. Ovoce a zelenina obsahují, kromě jiného, i antioxidanty a vitamíny redukující oxidativní stres, což výrazně přispívá k ochraně buněk ve střevní sliznici.

WHO přitvrdila!

V říjnu roku 2015 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedené kontroverzní prohlášení vycházející z doporučení International Agency of Cancer Research. Doporučení bylo podložené velmi silnou evidencí zjištěnou z kohortových studií, kde bylo 12 z celkového počtu 18 pozitivních. Stejně tak dvě třetiny case-control studií ukázalo výsledek potvrzující danou hypotézu. Nejdůležitější zjištění přinesla meta-analýza z roku 2011. Ukázala vztah dávky a účinku, kde u konzumace 50 g masných výrobků denně začíná výrazný nárůst rizika vzniku CRC. Křivka závislosti lineárně stoupá až k 140 g denně, kde se dostává do plateau fáze (Chan DM, PLOS One, 2011). Závěrem studie bylo zjištění, že při konzumaci 50 g zpracovaného masa denně se zvyšuje riziko vzniku CRC přibližně o 18 %. U červeného masa bylo zjištěno 17% zvýšení rizika při konzumaci 100 g denně.

Díky uvedeným faktům se masné výrobky dostaly mezi skupinu silných karcinogenů kategorie 1. Červené maso se dostalo na seznam karcinogenů typu 2a – evidence nebyla tak přesvědčivá – existuje však vysoká pravděpodobnost, že má vliv na rozvoj maligního onemocnění.

Protiváhu představují protektivní faktory. Všem důvěrně známá vláknina má mezi zkoumanými ochrannými faktory nejpřesvědčivější evidenci potvrzenou třemi robustními meta-analýzami. Riziko vzniku CRC snižuje v rozmezí 10–18 %. Zvlášť pro ovoce a zeleninu, jako zdroj vlákniny, je k dispozici jedna meta-analýza, která hovoří o efektu snížení rizika CRC přibližně o 10 %. Protektivní vliv se projevuje již při konzumaci 100 g ovoce nebo zeleniny denně (Aune D, Gastroenterology, 2011).

Pijte mléko, jezte sýry!

Pro mléko a mléčné výrobky jsou dostupné dvě meta-analýzy potvrzující redukci rizika o 17 až 20 %. Tento efekt byl pozorován při denní konzumaci 200 g mléka (Aune D, Ann Oncology, 2013). U vitamínu D byla dvěma meta-analýzami potvrzená vysoká redukce rizika vzniku CRC v rozmezí 40–50 % při dosažení normální hladiny v krvi (75 nmol/l). Z další meta-analýzy, v níž byl zpracován vztah dávky a účinku pro vápník vyplynulo, že na to, aby byl protektivní efekt zjevný, stačí zvýšit doporučený denní příjem z 1,2 g na 1,5 g (Song M, Gastroenterology, 2015).

Doporučení WHO je silně podloženo vícero studiemi a meta-analýzami zahrnujícími desetitisíce pacientů. Zařazování červeného masa do jídelníčku v České i Slovenské republice je v dnešní době běžné. V roce 2015 činila spotřeba vepřového masa v České republice 42,9 kg/osobu/rok a hovězího masa 8,2 kg/osobu/rok (www.agropress.cz/spotreba-masa-v-cr/). Každý rok je v ČR diagnostikován CRC u 7800 až 8100 jedinců (Národní onkologický registr, ÚZIS). Snížením konzumace červeného masa a masných výrobků v dnešní době lze snížit incidenci a mortalitu CRC v budoucnosti.

Samozřejmě je pro některé pacienty náročná již jen představa života se striktně omezenou stravou. U nich je o to důležitější konzumace vlákniny a potravin obsahujících další protektivní faktory.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XXIII. kongresu Gastrofórum 2018 přednesl:
Priv. Doz. Dr. Pavol Papay, Ph.D.,
Interní oddělení, Landesklinikum Baden bei Wien a Medizinische Universität Wien, Rakousko