Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Subanalýza diabetické populace ze studie IMPROVE-IT
Studie IMPROVE-IT prokázala, že další snižování LDL-cholesterolu (LDL-C) po terapii statiny pomocí nestatinového hypolipidemika redukuje i počet kardiovaskulárních (KV) příhod. Zařazeni do ní byli pacienti do 10 dní po akutním koronárním syndromu (AKS). Byli léčeni buď 40 mg simvastatinu, anebo kombinací simvastatinu (40 mg) a ezetimibu (10 mg). Sledovány byly základní klinické cíle: úmrtí na KV onemocnění, infarkty, hospitalizace pro anginu pectoris, cévní mozkové příhody (CMP) a revaskularizace.
1. leden 2017
U nemocných s kombinační terapií se podstatněji snížila hladina LDL-C (k hodnotám 1,4 mmol/l). Statisticky významný byl i rozdíl v základních klinických cílech, a to ve prospěch pacientů léčených simvastatinem a ezetimibem. Z analýzy hlavním podskupin vyplynulo, že z přidání ezetimibu více profitovaly ženy, mladší lidé a pacienti s diabetes mellitus (DM).
Letos byla publikována analýza srovnávající výsledky diabetiků s ne-diabetiky. Před vstupem do studie trpělo DM 4933 (27 %) osob. Cílem analýzy bylo zhodnotit, zda bude mít přidání ezetimibu k simvastatinu u těchto lidí signifikantní vliv na primární cíle. Kromě krevních lipidů se hodnotil i C-reaktivní protein (CRP) a samozřejmě se sledovala bezpečnost.
Skupiny nebyly homogenní: diabetici měly vyšší index tělesné hmotnosti (BMI), bylo mezi nimi více hypertoniků, častěji již před vstupem do studie prodělali srdeční infarkt, více jich prodělalo angioplastiku, více jich užívalo kyselinu acetylsalicylovou a bylo léčeno betablokátory. Diabetici tedy vykazovali více rizikových faktorů, ovšem s výjimkou kouření.
U diabetiků byla při vstupu do studie naměřena vyšší hodnotu LDL-C, lehce nižší HDL-cholesterol (HDL-C), zvýšené triglyceridy (TG) a vyšší CRP. V průběhu studie se hladina LDL-C u diabetiků po přidání ezetimibu snížila o 0,51 mmol/l, u ne-diabetiků o 0,46 mmol/l. Statistický významný byl rozdíl v poklesu CRP – otázkou je, zda to mělo podíl na výsledném klinickém cíli. Rozdíly u HDL-C a TG významné nebyly.
U klinických cílů je jednoznačně vidět, že z přidání ezetimibu k simvastatinu jednoznačně profitovali diabetici, zatímco u ne-diabetiků přidání ezetimibu nic nezměnilo. Ve studii IMPROVE-IT byly hlavním klinickým cílem ischemické CMP – ty také „táhly“ statistickou významnost. U analýzy srovnávající diabetiky s ne-diabetiky byl hlavní rozdíl opět v CMP a rovněž infarktů se u diabetiků léčených simvastatinem a ezetimibem objevilo méně.
Výsledky ukazují, že je třeba více snižovat LDL-C u diabetiků než u ne-diabetiků. Studie ovšem vzbuzuje řadu otázek – například, zda ezetimib přidávat více u diabetiků a ne-diabetiky léčit pouze statinem. Zajímavé je ještě srovnání pacientů léčených pouze simvastatinem a nemocných užívajících kombinaci simvastatin/ezetimib z hlediska nově vzniklých případů DM. U obou skupin bylo výsledné číslo srovnatelné – ezetimib tedy nezvyšuje glykemii, na rozdíl od některých statinů.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 19. kongresu o ateroskleróze přednesl:
Prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc.,
Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno