Detekce progrese v reálné praxi: vznikne skórovací algoritmus i elektronická pomůcka?

Jak se zjistilo, s progresí roztroušené sklerózy k sekundárně progresivní formě (SPMS) se nevážou žádné specifické symptomy, a také čas do jejího nástupu po absolvované relabující-remitentní fázi je poměrně variabilní. Nejčastějšími příznaky, které u SPMS uváděli ve výzkumu realizovaném kolektivem Tjalfa Ziemssena pacienti i lékaři, bylo zhoršení chůze, kognice, rovnováhy, zraku, a také svalová slabost, symptomy vážící se k močovému měchýři a únava. Pacienti se sekundárně progresivní formou častěji zmiňovali negativní ovlivnění denních a pracovních aktivit, zatímco lékaři se více zaměřovali na ovlivnění fyzických schopností a pracovních činností.

Ve studii tohoto autorského kolektivu byla využita unikátní kombinovaná metodika s kvalitativní složkou založenou na dotazování pacientů s roztroušenou sklerózou v její relabující-remitentní fázi i v sekundárně progresivní formě, a také lékařů, kteří toto onemocnění léčí. Kvantitativní analýza by mohla dokázat identifikovat vztahy a trendy, které doposud při odhalování progrese nebyly až tak zřejmé. Kvalitativně pojatými rozhovory s nemocnými v jedné či druhé fázi onemocnění se odborníci snažili odhalit charakteristické příznaky pro každou z daných forem nemoci a také ozřejmit, které z těchto proměnných se běžně zjišťují v klinické praxi. Vzorek pacientů zahrnoval 32 takových osob a byl stratifikován tak, aby do něj byli zařazeni nemocní s různým stupněm disability. K identifikaci klíčových proměnných, které odlišují relabující-remitentní fázi od časné formy sekundárně progresivní, byla multivariační statistickou analýzou vyhodnocena data pocházející z observační studie.

Vzniklá pilotní verze nástroje, jenž by měl sloužit k vyhodnocování klinické relevance příznaků, získala podobu tištěného dotazníku a v rámci studie se též zjišťovaly názory lékařů na to, zda by jim v běžné klinické praxi při vyhodnocování časných známek progrese onemocnění pomohla jeho digitální verze.

Kvalitativní část studie s pacienty a neurology spolu s multivariační analýzou údajů z observační studie dat z reálné praxe od 3 294 pacientů trpících roztroušenou sklerózou hodnotila rozdíly mezi relabující-remitentní fází a časnou fází sekundárně progresivní a také identifikovala faktory, které jsou významné pro jejich odlišení. Zásluhouy těchto analýz bylo poté možné do pilotní verze vznikajícího nástroje zařadit klíčové proměnné. Šestnáct zařazených lékařů z USA a Německa testovalo pilotní nástroj v podobě dotazníku na vzorku pacientů suspektních z rozvoje onemocnění směrem k SPMS.

Za povšimnutí jistě stojí, že lékaři zařazení do této studie ve svých odpovědích signalizovali zřetelnou absenci edukačního nástroje, který by bylo možné používat v běžné klinické praxi, aby specialistům napomohl v léčbě roztroušené sklerózy. Většina lékařů také potvrdila, že by takovou pomůcku rádi využívali ve své praxi právě i k hodnocení časných známek progrese do sekundárně progresivní fáze nemoci. Výsledky tohoto výzkumu by se mohly využít i při indikaci dalších metod k potvrzení progrese onemocnění – magnetické rezonance či elektrofyziologických vyšetření.

Uváděná studie představuje první stupeň komplexního výzkumu zaměřeného na vyvinutí záznamu vyplňovaného lékařem, který by dokázal odhalit včasné známky progrese roztroušené sklerózy. Její kvalitativní část také ukázala, že pacienti v sekundárně progresivní fázi vykazují závažnější příznaky nemoci po delší dobu. Další výzkum by měl dát vzniknout jak skórovacímu algoritmu, tak i elektronické pomůcce, kterou by neurologové mohli používat v reálné klinické praxi k detekci progrese. Dle názoru respondentů zařazených do výzkumu je potřebný dobře validovaný elektronický nástroj, jenž by byl schopen produkovat výsledky v podobě skóre, procentních bodů či grafického výstupu. U některých otázek použitých v dotazníku si lékaři nicméně nebyli jisti jejich relevancí a další výzkumy by měly význam daných dotazů pro identifikaci progrese prověřit detailněji.

V dnešním podcastu msforum.cz jsme slyšeli, že výzkum na poli roztroušené sklerózy i časné detekce její progrese je na dobré cestě, a věříme, že Vás již brzy budeme informovat o dalším příznivém vývoji v této oblasti neurologie.

(red)