
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr retrospektivních i prospektivních dat pacientů s pokročilým karcinomem prsu (mBC) léčených cílenou terapií, což by mělo pomoci k mapování reálné praxe onkologické terapie těchto nemocných v České republice. Činnost registru byla zahájena v prosinci 2021 a přednesená analýza vychází z údajů exportovaných z registru k 9. 10. 2023.
M. Palácová v úvodu svého sdělení zmínila snahu realizačního týmu zapojit do sběru dat co nejvíce komplexních onkologických center (KOC), což se podle jejích slov zatím ne zcela daří. Nejvíce dat (51,8 %) do registru dodává Masarykův onkologický ústav (MOÚ) a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (30,3 %). Dále spolupracují KOC Fakultní nemocnice v Brně, Zlíně, Olomouci, Jihlavě a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Nově se přidala Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, plánováno je jednání s Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a s Nemocnicí v Novém Jičíně. Analýza tedy vycházela z dat redukovaného počtu KOC. Aktuálně registr čítá 651 nemocných se všemi fenotypy mBC, z nichž 519 bylo léčeno inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i), z toho 419 v první linii. Ve 408 případech šlo o hormonálně pozitivní (HR+), HER2– mBC. Právě na tyto nemocné se M. Palácová ve své analýze soustředila.
Ve stručné charakteristice souboru M. Palácová uvedla, že u 123 žen došlo ke vzniku mBC de novo, u 285 šlo o relabovaný mBC, medián věku přibližně 64 let. Z histologického hlediska převažovaly duktální invazivní nádory, výkonnostní stav nemocných byl převážně dobrý. Efektivita kombinační léčby byla hodnocena pouze u pacientek s kostními metastázami a s viscerálním postižením. Analýza zahrnovala i údaje o nutnosti redukovat dávku CDK4/6i. K redukci došlo z celkového počtu 408 pacientek v 59 případech, v některých opakovaně. Důvodem ukončení léčby CDK4/6i u 199 nemocných byla nejčastěji progrese onemocnění (82,9 %) a s velkým odstupem toxicita léčby (7,5 %). Co se týká efektivity první linie terapie CDK4/6i u mBC, celkové remise (CR) bylo dosaženo ve 4,2 % případů, parciální remise (PD) ve 27,9 % a stabilizace onemocnění trvající alespoň 6 týdnů (SD) u 34,8 % pacientek, což je v souhrnu necelých 70 %. Progrese (PD) byla zaznamenána u 8,3 % pacientek. CDK4/6i v kombinaci s hormonální léčbou byl podáván celkem 404 nemocným, 293 z nich užívalo aromatázový inhibitor (AI) a 111 fulvestrant (FUL). Celkové remise bylo dosaženo v 5,1 % u kombinace s AI vs. 1,8 % s FUL, parciální remise u 29,4 % s AI vs. 24,3 % s FUL. Stabilizace nemoci byla u obou kombinačních režimů srovnatelná (34,5 % s AI vs. 34,2 % s FUL), progrese u 6,5 % s AI vs. 13,5 % s FUL. Celkové přežití zatím nelze hodnotit, ale již můžeme posoudit dobu přežití bez progrese (PFS). U pacientek s kombinací CDK4/6i + AI, u nichž se předpokládá, že jsou více hormonálně senzitivní, byl medián PFS 25,3 měsíce, což jsou data srovnatelná s klinickými studiemi abemaciklibu, palbociklibu i ribociklibu. Medián PFS u kombinace CDK4/6i + FUL byl 11,6 měsíce, což lze zdůvodnit tím, že jde o nemocné více předléčené a částečně i hormonálně rezistentní, takže lze předpokládat i menší efektivitu léčby. V registru BRESCA zjištěná PFS u této kombinované léčby klinickým studiím neodpovídá, ale podle M. Palácové není správné tyto údaje srovnávat, protože skupiny pacientek zařazované do jednotlivých studií nebyly stejné.
Data z registru BRESCA přinesla odpověď také na to, jak byly pacientky léčeny po selhání prvoliniové léčby CDK4/6i, což je problém nabízející více řešení. Největší procento pacientek bylo ve 2. linii léčeno hormonální léčbou v monoterapii, další často využívaná léčebná modalita byla samotná chemoterapie, ale možných léčebných schémat ukázal registr mnohem více. Dalším údajem, který dokážeme z registru BRESCA vyčíst, je, jak může kombinace CDK4/6i + AI nebo FUL oddálit podávání chemoterapie, jež má ve většině případů větší výskyt nežádoucích účinků. U pacientek užívajících kombinaci CDK4/6i + AI (61 nemocných) byl medián do zahájení paliativní chemoterapie 19 měsíců, ve skupině CDK4/6i + FUL (29 nemocných) byl 7,7 měsíce, celkově 12,3 měsíce. „Nicméně si myslím, že každý ten měsíc, kdy lze oddálit zahájení paliativní chemoterapie, pacientka uvítá,“ konstatovala závěrem M. Palácová s tím, že v nadcházejícím roce 2024 má registr BRESCA před sebou další cíle, jak využít uložená data. Kromě léčby po progresi na CDK4/6i to je například efektivita CDK4/6i u pacientů s mutací genů BRCA 1/2.
(red)
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?