Může kofein chránit před obezitou a diabetem 2. typu?

Již dříve zveřejněná data naznačují, že konzumace 3–5 šálků kávy denně – bohatého zdroje kofeinu (jeden průměrný šálek obsahuje okolo 70–150 mg kofeinu), který má termogenní účinky a podílí se mimo jiné na redukci tukové hmoty – je asociována s nižším rizikem rozvoje diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. „Většina dosud publikovaných studií však byla observačních, to znamená, že nebylo možné spolehlivě prokázat kauzální vztah kvůli dalším potenciálně zavádějícím faktorům,“ uvedla Susanna C. Larsson, MD, MSc, PhD, z Karolinska Institutet ve Stockholmu ve Švédsku a dodala: „Kromě toho může být obtížné oddělit specifický účinek kofeinu na riziko kardiometabolických chorob od ostatních složek obsažených v kofeinových nápojích a potravinách.“

Základní charakteristiky výzkumu

Vědci pod vedením S. Larsson se proto rozhodli provést studii s mendelovskou randomizací, která simuluje randomizované studijní skupiny s využitím genetických variant namísto rizikových faktorů, aby vyhodnotili možné kauzální dopady dlouhodobě vyšší koncentrace kofeinu v plazmě na adipozitu, diabetes 2. typu a závažná kardiovaskulární onemocnění. Zkoumali přitom roli dvou běžných polymorfismů genů CYP1A2 a AHR, jež jsou spojeny s rychlostí metabolismu kofeinu v těle, a to u téměř 10 000 osob převážně evropského původu, kteří se účastnili šesti celogenomových asociačních studií. „Jedinci, kteří jsou nositeli genetických variant souvisejících s pomalejším metabolismem kofeinu, pijí v průměru méně kávy, přesto mají vyšší plazmatické koncentrace tohoto alkaloidu než ti, kteří jej metabolizují rychle a musejí konzumovat více kofeinových nápojů, aby dosáhli nebo udrželi hladiny potřebné pro požadované psychostimulační účinky,“ vysvětlila S. Larsson a upřesnila, že mezi hlavní sledované parametry studie patřily BMI, množství tělesného tuku, hmotnost bez tuku, výskyt diabetu 2. typu, ischemické choroby srdeční, fibrilace síní, srdečního selhání a CMP.

Jak moc káva ovlivňuje riziko diabetu?

Z výsledků analýzy vyplynulo, že vyšší geneticky predikované koncentrace kofeinu v krvi byly asociovány s nižší hodnotou BMI (koeficient beta –0,08 standardní odchylky), množstvím celkového tělesného tuku (koeficient beta –0,06 standardní odchylky) a s poklesem rizika diabetu 2. typu (OR 0,81). „Odhadujeme, že přibližně polovina účinku kofeinu na diabetes je zprostředkována snížením indexu tělesné hmotnosti,“ poznamenala S. Larsson s tím, že je známo, že kofein zrychluje metabolismus, zvyšuje spalování tuků a snižuje chuť k jídlu. Denní příjem 100 mg zvyšuje energetický výdej přibližně o 100 kalorií za den, což by následně mohlo vést k prevenci rozvoje obezity. „Naše mendelovská randomizace naznačuje, že kofein by mohl alespoň částečně vysvětlit inverzní souvislost mezi spotřebou kávy a rizikem diabetu,“ dodala. Mezi geneticky predikovanými koncentracemi kofeinu v plazmě a rizikem některého ze studovaných kardiovaskulárních onemocnění naopak nebyly zjištěny žádné silné asociace. Jistou limitací studie je však podle samotných vědců například použití jen dvou genetických variant nebo zahrnutí osob pouze evropského původu.

S. Larsson se spolupracovníky tedy dospěli k závěru, že vyšší plazmatické hladiny kofeinu mohou kauzálně snížit adipozitu a riziko diabetu 2. typu. Bude však zapotřebí dalšího výzkumu, který by zhodnotil translační potenciál těchto zjištění směrem k redukci výskytu metabolických onemocnění. „Randomizované kontrolované studie budou lépe schopny posoudit, zda nekalorické nápoje obsahující kofein mohou hrát roli při snižování rizika obezity a také rozvoje diabetu,“ uzavřela S. Larsson.

(red)