Proč deficit hořčíku nabývá v pandemii COVID-19 na významu?

Hořčík (Mg) hraje zásadní roli ve více než 600 enzymatických reakcích (kontrola aktivace a inhibice enzymů), procesech neuromuskulární excitability a buněčné propustnosti, v regulaci buněčné proliferace a diferenciace, apoptóze a imunitní odpovědi.

Se zvyšujícími se znalostmi patogeneze onemocnění COVID-19 přibývá navíc poznání o potenciální roli dysregulované homeostázy hořčíku v prevenci infekce virem SARS-CoV-2 i těžkého klinického průběhu onemocnění COVID-19 (Zeng HL et al., FASEB J 2021;35:e21392). Hořčík totiž přispívá ke správné aktivitě vrozeného i adaptivního imunitního systému. Stabilizuje membrány mastocytů, lokalizované v submukóze dýchacích cest a alveolárních přepážkách, čímž zabraňuje jejich degranulaci a uvolnění velkého množství mediátorů. Hořčík reguluje také aktivitu neutrofilů a makrofágů a inhibuje jejich nadměrnou aktivaci. Adekvátní intracelulární koncentrace hořčíku jsou podmínkou pro správnou cytotoxickou aktivitu T-lymfocytů a přirozených zabíječů (NK), z čehož plyne, že narušení homeostázy hořčíku může negativně ovlivňovat obranu organismu před virovými infekcemi (Maier JA et al., Semin Cell Dev Biol 2021;115:37–44).

Mg harmonizuje imunitní odpověď

Nejenže homeostáza hořčíku ovlivňuje průběh onemocnění COVID-19 prostřednictvím potencování a harmonizace imunitních funkcí, ale hraje významnou roli i při rozvoji samotné infekce SARS-CoV-2. Je známo, že pro vstup do hostitelských buněk se musí koronavirus navázat svým spike proteinem (S) na ACE2 receptor (angiotenzin konvertující enzym 2) exprimovaný v různých tkáních v těle, což vysvětluje rozvoj plicních a mimoplicních projevů COVID-19. Aby mohlo dojít k fúzi mezi virovou a buněčnou membránou, musí být S-protein štěpen proteázami hostitelské buňky, zejména transmembránovou proteázou TMPRSS2. Jelikož hořčík přispívá k inhibici těchto enzymů, dá se říci, že nedostatek hořčíku může nepřímo zvyšovat schopnost viru pronikat do hostitelských buněk. Kromě toho hypomagnezemie vede k dysregulaci zánětlivé reakce přispívající k rozvoji tzv. cytokinové bouře, jež se podílí na progresi klinických projevů COVID-19. Nízké koncentrace hořčíku jsou také spojeny se zvýšeným množstvím zánětlivých mediátorů, mezi něž patří destičkový aktivační faktor (PAF), který je klíčovým hráčem v patogenezi COVID-19 a podílí se na vytváření mikrotrombóz (Trapani V et al., Eur J Nutr 2022;61:625–636). To vše zvyšuje potenciální význam hořčíku v patogenezi COVID-19.

Hypomagnezemie a postcovidový syndrom

Je známo, že magnezium hraje významnou modulační roli v biochemii mozkových funkcí. Ovlivňuje několik neurotransmiterových systémů, které hrají roli v rozvoji depresí. Při hypomagnezemii jsou popisovány změny osobnosti, apatie, deprese, ale i agitovanost a zmatenost. Kromě toho se předpokládá, že deficit magnezia způsobuje slabost a bolesti svalů, což jsou všechno symptomy současně spojované s tzv. postcovidovým syndromem.

Změněná homeostáza hořčíku by tak mohla u nemocných s COVID-19 přispívat k rozvoji různých postakutních symptomů a zhoršovat postcovidový syndrom.

Připomeňme, že postcovidový syndrom (také označovaný jako chronický COVID) je soubor příznaků, které přetrvávají déle než 12 týdnů od infekce SARS-CoV-2 (Post-COVID syndrom – definice, diagnostika a klasifikace. Stručný poziční dokument ČPFS ČLS JEP, leden 2021; dostupný na www.pneumologie.cz). Může jít o postižení jakéhokoliv orgánového systému, nicméně dominantně bývají poškozeny dýchací cesty. Mezi nejčastější postcovidové obtíže patří chronická únava, ponámahová nevolnost (tj. různé zdravotní problémy po sebemenší námaze), bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost, kašel, bolesti v krku, změny chuťových a čichových vjemů. Někteří lidé pociťují deprese nebo úzkost. Mezi další příznaky mohou patřit bolesti na hrudi, palpitace, kognitivní poruchy, výpadky paměti (označované jako „mozková mlha“), nespavost, závratě, bolesti svalů, artralgie, vyrážka a mravenčení. Objevit se mohou také bolesti břicha a průjem nebo poruchy menstruačního cyklu (Chen C et al., J Infect Dis 2022 Apr 16;jiac136).

Déletrvající a také výraznější zdravotní problémy se častěji vyskytují u lidí, kteří prodělali závažnou formu onemocnění COVID-19, a také u pacientů s komorbiditami, obézních jedinců, kuřáků a seniorů, zejména ve věku nad 85 let. Postcovidové obtíže však může mít každý, kdo byl infikován virem SARS-CoV-2. Různé symptomy hlásí i lidé, kteří měli mírný nebo bezpříznakový průběh onemocnění COVID-19.

Podle epidemiologických studií má vysoké procento hospitalizovaných i nehospitalizovaných pacientů po prodělaném COVID-19 alespoň jeden z uvedených symptomů do 2–6 měsíců po infekci. Celkově postcovidové obtíže vedou ke snížení kvality života a zvýšení křehkosti zejména starších nemocných.

Deficit Mg bývá podceňován a často nediagnostikován

Ačkoli je hořčík druhý nejčastější intracelulární a čtvrtý nejčastější extracelulární kationt v lidském organismu a klinické studie opakovaně prokazují, že nedostatek magnezia má souvislost s řadou onemocnění, včetně COVID-19 a postcovidového syndromu, je mu věnována relativně malá pozornost. Přitom subklinický deficit hořčíku v populaci v důsledku jeho nedostatečného příjmu v potravě je velmi běžný. Podle odhadů nedosahuje příjem hořčíku doporučené denní dávky u 75 % obyvatel západních zemí. Hypomagnezemie je považována za jednu z nejčastější minerálových poruch, avšak vzhledem k tomu, že se koncentrace magnezia rutinně nevyšetřuje, velmi často zůstává nediagnostikována. Zvýšená pozornost by v tomto ohledu měla být věnována zejména rizikovým skupinám, mezi něž patří senioři, těhotné a kojící ženy, intenzivně sportující osoby a pacienti užívající například diuretika či inhibitory protonové pumpy.

Z výše uvedeného je zřejmé, že jedinci s nízkými koncentracemi sérového magnezia mohou z perorální suplementace hořčíkem profitovat. Je proto důležité, zejména v zátěžových situacích, jakou je současná pandemie COVID-19, věnovat suplementaci magnezia v populaci dostatečnou pozornost.

(red)