Jaká jsou úskalí léčby glifloziny u pacientů se srdečním selháním a diabetem?

Co spojuje kardiology a diabetology v oblasti moderní farmakoterapie? Odpověď je jednoduchá, jsou to glifloziny, neboli inhibitory SGLT2. Z jejich podání profitují jak diabetici 2. typu, tak nemocní se srdečním selháním bez ohledu na přítomnost diabetu. Aktuálně mají schválenou indikaci k léčbě srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí již dvě molekuly – dapagliflozin a empagliflozin (Pozn. red.: V době natáčení videa měl tuto indikaci schválenou pouze dapagliflozin). Přestože byly glifloziny vyvinuty původně jako antidiabetika, dá se předpokládat, že budou v dohledné době hojně využívány i v kardiologii, proto není od věci zamyslet se nad možnými úskalími této terapie.

Jaké by tedy mělo být nové postavení gliflozinů v algoritmu léčby pacientů se srdečním selháním? Detailně ho jistě budou popisovat očekávaná nová Evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání (ESC Guidelines), nicméně do zveřejnění finální podoby nových guidelines může být pro kardiology dobrým vodítkem design studie DAPA-HF, ve které dapagliflozin potvrdil svůj mortalitní i morbiditní benefit u nemocných se srdečním selháním.

Na co by si kardiolog měl dát pozor, když chce podat glifloziny pacientovi se srdečním selháním a diabetem? A na jaká rizika by měl naopak kardiolog upozornit kolegu diabetologa, který glifloziny léčí diabetika se srdečním selháním?

Poslechněte si krátký komentář doc. Josefa Kořínka z II. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a prof. Martina Haluzíka z Centra diabetologie pražského IKEM.