Kdy lze léčit plicní embolii ambulantně?

„V České republice je ročně hospitalizováno přibližně 10 000 pacientů s akutní plicní embolií, přičemž naštěstí většina z nich je hemodynamicky stabilních a 70–80 % z nich zcela jistě na akutní plicní embolii nezemře. Otázka zní, jaké procento z těchto hemodynamicky stabilních nemocných je možné léčit ambulantně,“ ptá se doc. MUDr. Radovan Malý, Ph.D., z I. interní kardiologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, v úvodu videa věnovaného parametrům výběru pacientů vhodných pro ambulantní léčbu plicní embolie.

Podle jakých kritérií tedy vhodné kandidáty léčby plicní embolie v domácím prostředí vybíráme? „Ukazuje se, že máme možnost využít jednoduchá kritéria pravděpodobnosti komplikací, která nám říkají, v jakém procentu by pacienti mohli mít komplikace ve smyslu závažného krvácení nebo rekurence plicní embolie nebo popřípadě úmrtí na akutní plicní embolii,“ upřesňuje R. Malý. Rozhodování usnadňují dva hodnoticí systémy, sPESI (Simplified pulmonary embolism severity index) a Hestia, které obsahují jednoduché, většinou klinické parametry. „Dalším užitečným parametrem, který rozhoduje o bezpečnosti ambulantní léčby plicní embolie, je hodnocení parametrů velikosti pravé komory, což je údaj dobře dostupný, protože většina našich pacientů s akutní plicní embolií má vstupní výpočetní angiografii trupu a my sledujeme, zda pravá komora srdeční není větší než levá,“ doplňuje R. Malý. V současné době se kromě kritérií Hestia nejčastěji používají modifikovaná kritéria sPESI a současně hodnocení velikosti pravé komory. Pokud tito pacienti nemají pravou komoru dilatovanou a nemají pozitivní sPESI, je podle R. Malého jejich riziko závažných komplikací méně než 0,2 % a tak můžeme mít velkou jistotu, že nemocní nebudou mít žádnou závažnou komplikaci plicní embolie v domácím prostředí.

Více se dozvíte ve videu, tak se neváhejte podívat.