Renální insuficience jako další faktor ovlivňující volbu antikoagulace: jak se rozhodovat v praxi?

Sympozium o prevenci cévních ischemických příhod u nemocných s fibrilací síní na 50. českém a slovenském cerebrovaskulárním kongresu v červnu 2022 v Mikulově se zabývalo i otázkou antikoagulace u pacientů s onemocněním ledvin. O tomto tématu zde diskutovali kardiolog MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., a neurolog prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D.

Přednášející upozornili na fakt, že renální insuficience je významným rizikovým faktorem vzniku iktu a skoro třetina pacientů, kteří utrpí akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu, má známky chronického onemocnění ledvin. Obě choroby se vzájemně ovlivňují: to znamená, že pacienti s fibrilací síní (FS) mají častěji renální insuficienci, a platí to i naopak. „Co je důležité, ta prevalence fibrilace síní vzrůstá se závažností renální insuficience, jinými slovy řečeno, čím těžší renální insuficienci pacient má, tím větší je pravděpodobnost, že se objeví také fibrilace síní, a to vyústí v cévní mozkovou příhodu,“ uvedl D. Šaňák.

Riziko recidivy iktu i systémové embolie lze snížit antikoagulační terapií s využitím non-vitamin K orálních antikoagulancií (NOACs). Jak ukázala metaanalýza, u pacientů s chronickým onemocněním ledvin a FS jsou NOACs účinnější než antagonisté vitaminu K (VKA). Protože jsou nemocní s renální insuficiencí současně ohroženi intracerebrální hemoragií, otevírá větší bezpečnost NOACs ve srovnání s VKA cestu nemocným, kteří v minulosti antikoagulováni nebyli. Z. Monhart ale připomněl, že antikoagulační terapii je potřeba též u nemocných s renální insuficiencí pečlivě dávkovat a individualizovat.

Podívejte se na video, v němž se dozvíte, jaké je doporučené dávkování jednotlivých NOACs u pacientů s chorobami ledvin a jak často tyto pacienty kontrolovat.