Problémy s léčbou ulcerózní kolitidy v klinické praxi

Doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D., primář Gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice, komentuje hlavní problémy a nedosažené potřeby (unmet needs), které v běžné klinické praxi provázejí léčbu ulcerózní kolitidy (UC).

Lze shrnout, že:

• Poměrně značná část pacientů s UC má tendenci k extenzi z původně ohraničené formy zánětu do formy rozsáhlejší. Z proktitidy může vzniknout extenzivní kolitida, týká se to jedné třetiny nemocných. Vyšší rozsah choroby zpravidla zvyšuje její závažnost, například průjmů.
• Nadále existuje 10–15 % pacientů, kteří potřebují i chirurgickou léčbu, končí tedy s kolektomií a dnes nejčastěji ileo-pouch-anální anastomózou. To je sice interpretováno jako vyléčení, ohledně kvality života však přetrvává určité reziduum. Dalším problémem je značná expozice kortikoidům.
• Medián doby do nastolení remise pomocí cílených léčiv navíc nebývá krátký. Podle Lindsayho britské analýzy dat z 8 center přesahoval 7 měsíců. Zejména u monoklonálních protilátek a anti-TNF léčiv je problémem sekundární ztráta účinnosti. V prvním roce dosahuje 25 % a v každém dalším roce 10–15 %.
• Precizní medicína UC by měla umět heterogenní kohortu pacientů roztřídit pomocí specifických markerů, fenotypizace či genomiky ještě předtím, než bude zahájena terapie charakteristických skupin. U nich pak bude nastavena léčba tak, aby byla co nejefektivnější a co nejméně riziková.

Více v úvodním videu.

(red)