Jak léčit roztroušenou sklerózu v roce 2021? (4. část)

V předchozích dílech našeho seriálu jste měli možnost získat přehled o terapeutických možnostech relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RRMS) v první linii a po eskalaci léčby. MUDr. Marek Peterka, vedoucí MS centra na Neurologické klinice LF UK a FN Plzeň, také představil algoritmus sekvenčního farmakologického přístupu k této formě onemocnění.

Poslední část je věnována managementu léčby sekundárně progresivní MS (SPMS). Jde o formu, která plynule navazuje na RRMS a dle publikací do tohoto stadia dospěje v průběhu 10 let přibližně polovina pacientů. Příznaky SPMS jsou plíživé, proto je její diagnostika velmi obtížná a často k ní dochází se zpožděním až několika let. Řešením tohoto úskalí by byly senzitivní diagnostické metody, protože skóre EDSS je pro tyto účely nedostatečně citlivé. Léčebné možnosti SPMS byly až donedávna velmi omezené a poměr přínosu a rizik dostupných přípravků nebyl vzhledem k širokému spektru nežádoucích účinků příznivý. Naději pacientům ale nyní přináší siponimod, selektivní modulátor receptoru pro sfingosin-1-fosfát a první „evidence-based“ léčivý přípravek, který byl registrován k léčbě SPMS v roce 2020.

Které vyšetřovací metody by urychlily diagnostiku SPMS? Existuje obecně přijímaná definice tohoto stadia? Jakým mechanismem účinkuje siponimod a jaké jsou podmínky pro zahájení této léčby? Podrobnosti se dozvíte v závěrečném dílu seriálu.

(red)