Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Jaké jsou nejdůležitější novinky v posledních doporučeních?
Guidelines pro diagnostiku a léčbu mnohočetného myelomu se u nás i ve vyspělém světě přirozeně mění – především na základě nových, převratných léků, lepší dostupnosti přesnějších diagnostických metod a také díky příznivé ekonomické situaci. Co je tedy nového v aktuálních doporučeních?
Ke známým kritériím CRAB pro orgánové postižení přibyly na základě doporučení Mezinárodní myelomové skupiny expertů i biologické markery malignity, které byly původně považovány za kritéria rizikového doutnajícího myelomu. Jsou jimi klonální plazmocytóza v kostní dřeni nad 60 %, poměr postižených/nepostižených volných lehkých řetězců v séru nad 100 nebo více než jedno ložisko zjištěné magnetickou rezonancí. Jen na okraj – v tomto doporučení bylo také upřesněno renální postižení jako součást myelomu, za které je považována výhradně cast-chain neboli odlitková nefropatie.
Druhou změnou je léčba již zmíněného high-risk doutnajícího myelomu. Podle velkých amerických a španělských analýz vykazují tito vysoce rizikoví pacienti padesátiprocentní riziko progrese do myelomu, z dnešního pohledu jsou tedy již indikováni k terapii. V roce 2018 byla publikována ještě přísnější doporučení k high-risk doutnajícímu myelomu, jsou známa jako „hranice 20“ – 20% a vyšší infiltrace kostní dřeně, hladina paraproteinu 20 g/l a více, a poměr postižených/nepostižených volných lehkých řetězců nad 20.
Třetí změnou je stále častěji používaný nový stážovací systém R-ISS, který byl formulován na základě analýzy dat více než 4 000 pacientů. Ke stávajícímu systému ISS přibyly dva další rizikové faktory – vysoká hladina laktátdehydrogenázy a rizikové cytogenetické změny s jasným prognostickým významem – translokace t(4;14) a t(14;16) a delece krátkého raménka 17 chromozomu. Ve skupinách R-ISS 1, 2 a 3 je pětileté přežití pacientů zhruba 80, 60 a 40 %.
A konečně poslední důležitou změnou je stále častěji vyžadované stanovování minimální reziduální choroby – průtokovou cytometrií nebo metodou NGS.
(red)
Nejdůležitější změny v doporučeních pro diagnostiku a léčbu mnohočetného myelomu ve 2 minutách – komentuje prof. Ivan Špička.