Shrnutí pandemie – povakcinační kožní projevy

Pandemie koronaviru nového typu s variantou omikron (snad!) nadobro doznívá, avšak poznatků neubývá – naopak, analyzují se v mnoha vědních oborech, aby se vědci (a lékaři) z nedávné minulosti poučili. Nejinak je tomu v dermatologii – souhrnné údaje prezentoval na kongresu EADV 2021 i prezident Francouzské dermatologické společnosti (SFD) Nicolas Dupin, prozatím ještě stále digitální formou.

Data pocházející z Velké Británie ukazují, že lokální nežádoucích účinky vakcín využívajících genetický materiál (mRNA – Pfizer či DNA – AstraZeneca) jsou poměrně časté (bolest ve 29,2 %, respektive 19,1 % případů, citlivost 57,2 %, respektive 49,3 %, otok 6,4 %, respektive 5,5 %), avšak alergické reakce jsou velmi vzácné (svědění kůže 0,7 %, respektive 1,7 %, vyrážka 0,2 %, respektive 0,4 %, zarudnutí kůže či rtů 0,2 % u obou zmiňovaných vakcín), jak publikovali na základě provedené prospektivní observační studie Menni C et al. v Lancet Infect Dis 2021. Při podání druhé dávky vakcíny BNT152b2 (Pfizer) byly tyto symptomy ještě o něco častější (bolest 34,3 %, citlivost 50,9 %, otok 9,8 %).

Ženy jsou citlivější

Velké kohortové studie nicméně po podání vakcín proti COVID-19 ukazují i častější výskyt kožních reakcí: MacMahon DE et al. v J Am Acad Dermatol 2021 hlásili po analýze dat 414 vakcinovaných mRNA očkovacími látkami opožděné kožní reakce i s výskytem 66 % po první dávce vakcíny firmy Moderna (30 % po druhé dávce) nebo erytém ve 49 % případů po její první dávce (a 67 % po druhé dávce). Kopřivka za více než 24 hodiny po vakcinaci byla v této kohortě zaznamenána u 24 % subjektů po první dávce vakcíny Comirnaty (Pfizer) a 18 % po druhém podání. Zkoušející nicméně uvedli, že většina pacientů s reakcí po podání první dávky žádnou další reakci po druhé dávce nezaznamenala a že v celém tomto sledovaném americkém registru nebyla zaznamenána ani jedna závažná nežádoucí reakce. V několika případech však byly po očkování zaznamenány dermatologické příznaky podobné infekci SARS-CoV-2 (pseudoomrzliny). Přednášející na základě tohoto registru zmiňuje zajímavý fakt – uvedené kožní projevy po podání tohoto typu vakcín je možné rozdělit do 5 typů: reakce v místě vpichu (92 % po vakcíně Moderna, 94 % ženy), urtikárie (57 % po vakcíně Moderna, 89 % ženy), morbiliformní výsev (65 % po vakcíně Moderna, 88 % ženy), opožděné kožní reakce většího rozsahu (94 % po vakcíně Moderna, 93 % ženy) a erytromegalie (77 % po vakcíně Moderna, 92 % ženy). Všechny tyto reakce se navíc rychleji rozvíjejí po podání druhé dávky než po první vakcinaci.

To španělská analýza (Catala A et al., Br J Dermatol 2021) kohorty 465 případů zjistila 6 hlavních skupin příznaků: reakce typu „covidové paže“ (v polovině výskytů i o 4 dny opožděná) v místě vpichu (32 %), urtikárie a angioedém (14,6 %), morbiliformní symptomy (8,9 %), papulovezikální či pseudovezikální eflorescence bez herpetiformních charakteristik (6,4 %), příznaky podobné pityriasis rosea (4,9 %) a purpura (4,0 %). Kromě těchto šesti typů kožních reakcí autoři publikace zaznamenali a zdokumentovali i menší počet vzplanutí či reaktivace latentních kožních komplikací, a sice varicelly (10,1 % případů), herpes simplex (u 3,7 % subjektů) a 6 výskytů psoriázy (a 3 výskyty lichen planus), přičemž 21 % těchto reakcí bylo klasifikováno jako závažné. Pozoruhodné je, že i v této studii byla většina reakcí na očkovací látku mRNA-1273 (Moderna) zaznamenána u žen.

Covidová paže

Opožděnou reakci v místě injekčního podání látky mRNA-1273 (COVID arm) poprvé shrnuli u 12 pacientů Blumenthal KG et al. (N Engl J Med 2021), avšak brzy poté byla zaznamenána i jinými autory (Samarakoon U et al., N Engl J Med 2021), též po vakcíně firmy Pfizer (Baeck M et al., N Engl J Med 2021) a také 4 případy po produktu AstraZeneca (Kim JE et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021). Frekvence jejího výskytu se odhaduje na < 1 % (s možným lehčím relapsem po druhém očkování), medián nástupu je 7 dní po vakcinaci a stav se většinou upravuje za 2–5 dní. Objevuje se častěji po mRNA vakcínách, v blízkosti místa vpichu a u žen. Biopsie ukázala většinou povrchovou perivaskulární a perifolikulární lymfocytární infiltraci (zřídka s eozinofily) a nezdá se, že by mělo jít o alergickou reakci, spíše by mohlo jít o zánětlivou odpověď těla na přítomnost spike proteinu.

Po očkování proti COVID-19 se zaznamenávají i pseudoomrzliny, vznikající jako imunologicky podmíněná reakce na spike protein viru SARS-CoV-2 (Lesort C et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021) – více jsme o nich psali zde.

A zaznamenávají se i vzácnější reakce po očkování – tři případy rozsáhlé vezikulobulózní non-IgE mediované kožní reakce na vakcínu Pfizer-BioNTech popsali Juay L et al. (J Eur Acad Dermatol Venereol 2021) a vaskulitidu menších cév Guzmán-Pérez L et al. tamtéž. Intertriginózní a flexurální exantém však byl zachycen i po čínské vakcíně SinoVac s inaktivovaným virem (Orenay OM et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021).

V odborném časopisu J Eur Acad Dermatol Venereol 2021 sdíleli případy vzplanutí/exacerbace či nového výskytu dermatóz i Sotirou E et al. (psoriáza u 14 osob), Ciccarese G et al. (erupce typu rosacea), Fathy Ra et al. (herpes zoster/herpes simplex) a Llado I et al (pityriasis rubra pilaris).

Redakčně zpracováno ze sdělení, které během virtuálního kongresu EADV 2021 přednesl:
prof. Nicolas Dupin, MD, PhD
Université Paris-Saclay, a Service de Dermatologie Hôpital Cochin, Paříž, Francie