Jak predikovat vývoj roztroušené sklerózy?

Roztroušená skleróza (MS) je chronické neurologické postižení centrálního nervového systému a na celém světě jím každoročně trpí přibližně 2,3 milionu osob. V době stanovení diagnózy je přibližně u 85 % pacientů onemocnění zastiženo v relabující-remitentní (RR) fázi a s postupem času se u nich nemoc vyvíjí ve formu sekundárně progresivní. Čas do nástupu sekundárně progresivní formy je přitom poměrně variabilní. Obecně dochází zhruba u 25–40 % nemocných v RR fázi k rozvoji fáze sekundárně progresivní po 6–10 letech od nástupu onemocnění; medián této progrese činí 10–23 let. I samotný přechod od RR fáze k sekundárně progresivní fázi trvá určitý čas, a též pro zkušené lékaře může být náročné odhalit progresi včas. Tento stav se koneckonců typicky diagnostikuje retrospektivně se značným zpožděním – po dobu 6–12 měsíců neurolog sleduje u pacienta postupné zhoršování stavu onemocnění po úvodní fázi RRMS do sekundárně progresivní formy.

Při progresi směrem k sekundárně progresivní formě se u nemocného prohlubuje i disabilita – především postupné zhoršování jeho funkčních schopností, nezávisle na absolvovaných relapsech, i když relapsy se samozřejmě u pacientů mohou objevovat, a to s následným úplným či neúplným zotavením. Přesný mechanismus přeměny RR fáze na sekundárně progresivní formu není doposud zcela znám, a i samotný tento rozvoj MS je vskutku obtížné zachytit. Prozatím pro to nejsou k dispozici žádná jasná diagnostická kritéria ani spolehlivé markery.

Prezentovaná práce si kladla za cíl prozkoumat a popsat zásadní symptomy, jakož i vlivy spojené s přechodem od RR fáze MS k její sekundárně progresivní formě. Autoři by také dle svých slov rádi přispěli ke vzniku spolehlivé pomůcky, o niž by bylo možno se opřít při vyšetřování pacientů a při zachycení časných, nenápadných známek progrese této závažné nemoci.

Do výzkumu bylo v různých regionech Spojených států amerických a Německa zařazeno 32 vhodných pacientů, s nimiž byly vedeny osobní a telefonické semistrukturované rozhovory o příznacích onemocnění. Následně bylo provedeno pilotní testování návrhu hodnoticího nástroje se 16 neurology se zkušeností s léčbou MS, přičemž 8 působilo v USA a druhá polovina ve Spolkové republice Německo. Během úvodních rozhovorů s lékaři byly zjišťovány jejich zkušenosti s léčbou pacientů trpících oběma zmiňovanými formami onemocnění, schopnost identifikovat odlišnosti mezi těmito dvěma fázemi a znalost klíčových pojmů, pojících se s progresí směrem od jedné ke druhé z nich.

Kvalitativní část studie s pacienty a neurology spolu s multivariantní analýzou údajů z observační studie dat z reálné praxe od 3 294 pacientů trpících MS hodnotila rozdíly mezi RR fází a časnou fází sekundárně progresivní a také identifikovala faktory, které jsou významné pro jejich odlišení. Zásluhou těchto analýz bylo poté možné do pilotní verze vznikajícího nástroje zařadit klíčové proměnné. Uvedených 16 lékařů pilotní nástroj v podobě dotazníku testovalo na vzorku pacientů suspektních z rozvoje onemocnění směrem k sekundárně progresivní fázi.

Závěry provedeného klinického hodnocení ukazují, že s progresí směrem k sekundárně progresivní formě MS se nevážou žádné specifické symptomy a že se její příznaky u pacientů navíc překrývají. Nejčastějšími příznaky sekundárně progresivní MS, které hlásili pacienti i lékaři, bylo zhoršení chůze, kognice, rovnováhy, zraku, svalová slabost, dále symptomy vážící se k močovému měchýři a únava. Pacienti se sekundárně progresivní formou častěji zmiňovali negativní ovlivnění denních a pracovních aktivit, zatímco lékaři se více zaměřovali na ovlivnění fyzických schopností a pracovních činností. Důležitým výstupem kvalitativního hodnocení byl závěr naznačující, že pacienti v sekundárně progresivní fázi vykazují závažnější příznaky nemoci po delší dobu. Tato informace se v elektronických chorobopisech standardně nezaznamenává a běžně využívané metody detekce sekundárně progresivní formy, zakládající se čistě na kvantitativním hodnocení stavu (například právě elektronické záznamy o zdravotním stavu, registry či observační studie), by tento typ informací opominuly.

Studie představuje první stupeň komplexního výzkumu zaměřeného na vyvinutí lékařem vyplňovaného záznamu, který by dokázal v časné fázi odhalit známky progrese MS zásluhou standardizace lékařem zaznamenávané neurologické anamnézy. Nástroj je vyvíjen tak, aby v rámci pátrání po časných a nenápadných příznacích tohoto onemocnění v rámci kterékoliv neurologické domény podporoval diskusi mezi ošetřujícím lékařem a pacientem. Další výzkumy by měly dát vzniknout skórovacímu algoritmu a elektronické pomůcce, kterou by bylo možné používat v reálné klinické praxi.

V dnešním podcastu msforum.cz jste se dozvěděli, že vývoj pomůcky pro včasnou diagnostiku progrese roztroušené sklerózy je snad na dobré cestě, a příště si o tomto letos publikovaném výzkumu řekneme něco málo více.