Které markery odhalí progresi disability?

Po stanovení diagnózy roztroušené sklerózy (MS) dříve nebo později vznese pacient dotaz, co od své nemoci vlastně může čekat. Jakou léčbu tedy dnes nemocným s tímto onemocněním moderní medicína nabízí? Přirozený průběh nemoci, postupně směřující k těžké disabilitě, lze s rozvojem nových léčebných možností ovlivnit. Jak se ujistit, že je podaná léčba správná a pacientovi skutečně pomůže? A jak po diagnóze odhadnout prognózu, která s výběrem terapie úzce souvisí? Na tyto otázky lze alespoň částečně odpovědět s využitím dat z klinických studií.

Studie ASA

Při zamýšlení se nad možným průběhem onemocnění je celkem příjemné mít možnost využít data, která nepocházejí ze zahraničí. Tuzemská studie ASA zkoumala vývoj roztroušené sklerózy u 181 pacientů zařazených do výzkumu mezi lety 1999–2003. Do pokračujícího hodnocení v roce 2018 přešlo 161 nemocných, tedy téměř 90 procent. Dnes je účastníkům studie v průměru 46 let a jejich disabilita podle skóre EDSS se z počátečních dvou bodů zvýšila na tři a půl. V některých případech došlo bohužel ke zhoršení až na EDSS 8,5 – to už je opravdu poměrně těžké postižení. Ke zhoršení o dva a více bodů EDSS se dopracovalo během 20 let sledování na 44 % nemocných, což není zrovna dobrý výsledek. Je třeba uvést, že všichni pacienti dostávali od začátku léky první volby. Když tedy pacient na přelomu tisíciletí začínal s terapií první linie, je podle výsledků této studie pravděpodobné, že se bez eskalace léčby jeho stupeň disability během následujících dvaceti let podstatně zhorší.

Kohortová studie SET

Zajímavý pohled na věc přináší druhá práce původem z ČR, kohortová studie SET. V letech 2005–2009 do ní bylo zařazeno 220 nemocných po první atace roztroušené sklerózy. Dnes je nemocným okolo 40 let a jejich skóre EDSS se od začátku sledování zvýšilo o pouhé 0,4 bodu. Protože šlo o pacienty, kteří byli zachyceni v časné fázi onemocnění, už s lepšími diagnostickými metodami než v 90. letech, zvyšování skóre EDSS bylo mnohem méně výrazné. Analýza výsledků v roce 2018 ukázala, že ke zhoršení disability o dva body skóre EDSS došlo pouze u 10 % nemocných. Tento trend naznačuje, že skupina pacientů, kteří onemocněli v prvním desetiletí nového milénia, na tom bude s prognózou mnohem lépe než nemocní ze studie ASA, protože do praxe vstoupily nové léky, jimiž je možné zahájit terapii efektivněji a především dříve.

Je potřeba připomenout, že jistá malá část pacientů profituje i po letech ze základní terapie – to ukázala jak studie ASA, tak SET. U těchto nemocných by bylo nesmyslné přistupovat k eskalaci léčby a podání agresivnějších léčebných metod. Léčba roztroušené sklerózy vyžaduje individuální přístup a pečlivé zvážení výhod a nevýhod používané terapie.

Dnes už je potvrzeným faktem, že se na zlepšení osudu nemocných s roztroušenou sklerózou nepochybně podílejí léčiva. Řada prací srovnává vývoj nemoci u pacientů, kteří byli diagnostikováni v posledních 10 letech, s těmi, u nichž se onemocnění rozvinulo výrazně dříve. Příkladem je studie zkoumající nemocné původem z Itálie, která zjišťovala, jaká je pravděpodobnost dosažení skóre EDSS 6 v závislosti na tom, kdy došlo k diagnóze. Ukázalo se, že pokud se roztroušená skleróza u nemocného rozvinula v letech 1980–1990, pravděpodobnost, že ve věku kolem pětapadesáti let tento jedinec dosáhne skóre EDSS 6, byla téměř 80 %. S každými následujícími pěti lety se toto riziko pro nově diagnostikované pacienty o něco snižovalo – nejdramatičtěji od roku 2011 dál. Nástup nových léčivých přípravků a možnosti agresivnější léčby mají na tomto trendu lví podíl.

Tyto zajímavé informace čerpala redakce při tvorbě podcastu ze sdělení doc. MUDr. Dany Horákové, Ph.D., z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze, které bylo předneseno na 33. českém a slovenském neurologickém sjezdu. Podcast bude dále pokračovat, v dalším pořadu se budeme zabývat diagnózou a především přibližnou prognózu průběhu roztroušené sklerózy u konkrétního nemocného. Nenechte si tedy tento podcast msforum.cz ujít!

(red)