Pacienti s roztroušenou sklerózou a COVID-19: co víme po roce a půl pandemie?

Registr COViMS shromažďuje data ze zdravotnických zařízení v Severní Americe. Jeho hlavním cílem je zjistit, jak si pacienti s MS vedou v případě onemocnění COVID-19 a jaký vliv na jeho průběh mohou mít různé léky modifikující chorobu (DMT – disease modifying therapy). Od 1. dubna 2020 sem lékaři zadávají údaje od pacientů s MS, kteří se nakazili COVID-19 nebo u nich existuje důvodné podezření na toto onemocnění. Údaje jsou anonymizovány a souhrnná data v reálném čase jsou dostupná online (https://www.covims.org/current-data). Databáze shromažďuje základní demografické údaje, jako je pohlaví, věk, rasa, kuřácká anamnéza a komorbidity pacientů. Stran charakteristik MS se soustředí na trvání choroby, její průběh, stupeň disability a léčbu. Disabilita je pro zjednodušení hodnocena schopností chůze – pacienti samostatně chodící, chodící s dopomocí a neschopní chůze. Výstupy pak sledují závažnost klinického průběhu COVID-19 – zda došlo, nebo nedošlo k hospitalizaci, zda byl vyžadován příjem na jednotku intenzivní péče (JIP) s nutností ventilace, popřípadě jestli pacient zemřel.

Do 29. ledna 2021 bylo v registru hlášeno 2 059 pacientů z více než 150 zdravotnických zařízení. Většina nemocných měla COVID-19 potvrzen laboratorně. Tři čtvrtiny z nich byly ženy, průměrný věk činil 48 let, bílá rasa byla zastoupena v 70 % a necelou pětinu tvořili Afroameričané. Průměrné trvání MS bylo přibližně 13 let, přičemž v 83 % šlo o relaps-remitentní formu, zbytek byly sekundárně progresivní MS. Tři čtvrtiny nemocných byly schopny chůze, desetina pak nikoliv. V době zjištěné infekce COVID-19 užívalo 30 % osob okrelizumab, dimetylfumarát zhruba desetina, stejně tak natalizumab, zbytek léků bylo zastoupeno v 3–8 %. Bez terapie v té době bylo 15 % osob.

Ze sledované kohorty byl zhruba každý desátý nemocný hospitalizován, čtyři procenta infikovaných skončilo na JIP s umělou plicní ventilací a mortalita dosáhla tří procent. Byly zjištěny dva nezávislé rizikové faktory konzistentně asociované s vyšším rizikem úmrtí, a sice stoupající věk a zhoršující se mobilita. Zajímavé je pozorování trendu ve výsledcích v průběhu trvání pandemie. Napříč věkovými skupinami se snižují počty úmrtí s COVID-19 a naopak se zvyšuje počet pacientů, kteří nemusejí být hospitalizováni. Jaké jsou příčiny těchto trendů, je otázkou.

Co na to Evropa?

Celková mortalita v souvislosti s COVID-19 u pacientů s MS dle francouzské, multicentrické, retrospektivní, observační kohortové studie COVISEP s téměř 350 nemocnými dosáhla 3,5 %. Faktory spojené s horším průběhem infekce byly věk, obezita a stupeň disability. Riziko se zvyšovalo dvakrát s každým nárůstem věku o 10 let, šestkrát při EDSS ≥ 6 a třikrát v případě obezity (Louapre C et al., JAMA Neurol 2020).

Nedávno publikované výsledky analýz z italského registru MuSC-19, zahrnujícího 844 osob s MS, ukazují celkovou mortalitu v souvislosti s COVID-19 dosahující 1,5 %, přičemž nejčastěji umírali pacienti s progresivní formou. Podobně jako v americké databázi i zde se četnost hospitalizací pohybovala okolo 10 % a příjem na JIP vyžadovalo necelých 5 % nemocných. Tento projekt se také zabývá vlivem DMT na průběh infekce SARS-CoV-2. Statisticky významné výsledky ukázaly, že léčba monoklonálními protilátkami anti-CD20 byla spojena s 2,5× vyšším rizikem závažného průběhu COVID-19 a nedávná léčba metylprednizolonem pak dokonce s 5× vyšším rizikem (Sormani MP et al., Ann Neurol 2021). Horší klinický obraz choroby byl při podávání anti-CD20 pozorován i v jiných registrech. V jednom z nich bylo například riziko nutnosti ventilace zvýšeno třikrát v porovnání s jiným DMT (Peeters LM et al., Mult Scler 2020), jiné analýzy udávají četnost hospitalizací u nemocných léčených okrelizumabem zhruba 30 % a mortalitu dosahující až 6 %. Nebyla pozorována asociace s délkou léčby (Hughes R et al., Mult Scler Relat Disord 2021). Je třeba ale dodat, že v tomto směru jsou data rozporuplná a jiné studie souvislost podávání anti-CD20 se závažností COVID-19 nepotvrzují. Z databáze OPTUM, která shromažďuje data z reálné klinické praxe, například vyplývá, že počet hospitalizovaných i mortalita byly srovnatelné u pacientů léčených okrelizumabem a těch, kteří dostávali jinou farmakoterapii.

Redakčně zpracováno ze sdělení „COVID-19 and MS-Registry Information“, které na ACTRIMS Forum 2021 přednesla:
Assoc. Prof. Amber Salter, MD, MPH, PhD
Division of Biostatistics, Washington University in St. Louis, USA