Relabující forma RS a únava – které pacienty tato kombinace ohrožuje nejvíce?

Únava patří k nejvíce zatěžujícím symptomům provázejícím RS. Podle různých údajů v odborné literatuře postihuje 50–80 % pacientů. Až 69 % z nich ji popisuje jako ten nejhorší symptom svého onemocnění.

Data z longitudinálních studií zaměřených na klinické konsekvence mezi únavou a tíží RS jsou zatím jen limitovaná. Jedna studie (Téllez N et al., J Neurol 2006) v minulosti například neprokázala souvislost mezi změnou skóre únavy a změnou postižení měřeného pomocí rozšířené stupnice stavu invalidity (EDSS – Expanded Disability Status Scale). Další dvě studie (Koch M et al., Mult Scler 2008; Cavallari M et al., Mult Scler 2016) zjistily, že pacienti s únavou na začátku studie neměli vyšší pravděpodobnost progrese postižení oproti pacientům bez únavy. Tyto studie však sledovaly relativně malé skupiny pacientů pouze po dobu 1 roku až 3 let.

Naopak studie s interferonem beta-1a (Marrie RA et al., J Neurol Sci 2005), která měla 134 účastníků, zjistila, že pacienti s RS, u nichž se únava v průběhu prvních dvou let zhoršovala, zaznamenali v průběhu následujících šesti let vyšší míru progresivní atrofie mozku.

Autoři recentně publikované studie (Salter A et al., Mult Scler J Exp Transl Clin 2023) si dali za cíl lépe porozumět přirozenému průběhu únavy u RS i faktorům spojeným se zhoršením únavy a identifikovat situace, kdy únava signalizuje riziko nepříznivých výsledků – a to ve větší kohortě s delším sledováním.

Ve studii byly analyzovány zdravotní záznamy 3 057 pacientů s relabující RS z registru NARCOMS (North American Research Committee on Multiple Sclerosis), u kterých byla k dispozici nejméně 7letá longitudinální data z období mezi lety 2004–2019. Mezi nimi byla identifikována podskupina 944 pacientů, kteří byli zaregistrováni do 5 let od diagnózy RS. Míra únavy byla hodnocena pomocí škály Fatigue Performance Scale a zhoršení únavy bylo definováno jako zvýšení skóre nejméně 1 bod, které se udrželo i do následujícího hodnocení. Pacienti s nejvyšší hodnotou skóre 5 bodů na začátku byli ze studie vyřazeni.

Většina účastníků (52 %) uváděla zhoršení únavy během sledování. Medián doby do zhoršení únavy se pohyboval mezi 3,5 a 5 lety při nižších výchozích hodnotách. Autoři došli k závěru, že zhoršení únavy u pacientů s relabující RS bylo během sledování signifikantně spojeno s jejich nižšími příjmy, s progredujícím postižením, s nižší výchozí mírou únavy, s užíváním injekčních léků modifikujících chorobu a vyšší mírou deprese.

To podle autorů může do budoucna pomoci lépe sestavovat individualizované léčebné plány pacientů s RS zaměřené na časnou léčbu únavy jako faktoru ovlivňujícího celkové výsledky.

(red)