Praktici vyjednali navýšení úhrad, bonifikace může přilákat další lékaře

Připomeňme úvodem, že od roku 2017 se praktickým lékařům postupně daří přesvědčit ministerstvo zdravotnictví a plátce o nutnosti zvýšené podpory primární péče. Ministr Vlastimil Válek také na různých fórech opakovaně deklaroval, že vnímá primární péči jako jednu z nejdůležitějších složek zdravotního systému a že jeho cílem je zvýšení nedostatečných kapacit praktických lékařů, kteří by měli hrát v systému zdravotní péče stále významnější roli. Tomu mimo jiné v několika předchozích letech odpovídala i úhradová vyhláška, která letos garantuje segmentu všeobecných praktických lékařů nárůst úhrad o více než 10 %. Také sama úhradová vyhláška pro rok 2025 zmiňuje, že primární péče je i nadále jedním z prioritních segmentů, které chce podporovat, přesto její finální verze počítala s průměrným nárůstem úhrad pro praktické lékaře „jen“ o 2,83 %, zatímco průměrný růst všech poskytovatelů zdravotních služeb činí 3,33 %. Takový nárůst úhrad je podle zástupců praktiků pro další rozvoj primární péče nedostatečný a je v přímém rozporu s deklarovanou podporou segmentu praktických lékařů. Také nezohledňuje fakt, že až milion lidí nemá svého praktického lékaře a že na třetině území je špatná dostupnost praktických lékařů pro dospělé. Proto se zástupci primární péče rozhodli vyhlásit dvoudenní protestní akci, během které měly zůstat ordinace praktiků 29. a 30. října zavřené. Po posledním jednání na ministerstvu zdravotnictví z 21. října, kdy ministr souhlasil s přijetím požadavků praktiků, byl jejich protest odvolán.

Co bylo součástí dohody s ministrem zdravotnictví a jaké dopady by mohla mít poslední změna úhradové vyhlášky na ordinace všeobecných praktických lékařů? A jaký vzkaz vysílá svým postojem ministerstvo zdravotnictví směrem k praktikům v ordinacích i k lékařům, kteří vstup do primární péče zvažují? Na tyto a další otázky odpovídá MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.

Co vedlo zástupce praktických lékařů k tomu, že odvolali protestní akci? Na čem jste se konkrétně s ministrem zdravotnictví dohodli?

Odvolání protestní akce umožnilo ministerstvo tím, že beze zbytků akceptovalo náš poslední návrh, kterým jsme připomínkovali úhradovou vyhlášku, a proto výsledek jednání považujeme za úspěch. Podstatou našeho návrhu byl požadavek navýšení úhrad pacientů v dětském a seniorním věku. Konkrétně v oboru všeobecného praktického lékařství šlo o navýšení věkově vázaných indexů kapitační platby pro pacienty ve věkových skupinách starších 50 let. V těchto věkových kategoriích se podařilo zvýšit úhrady o 9 %, pokud se k 6% nárůstu věkových indexů připočítá ještě 3% navýšení kapitace. Dosavadní věkové indexy se neměnily od roku 1997 navzdory tomu, že možnosti léčby i způsob péče o starší, polymorbidní pacienty se od té doby velmi posunuly. Náš návrh má zohlednit větší časovou náročnost péče o tyto nemocné. Je zcela evidentní, že od roku 1997, kdy se věkově vázané indexy zavedly, se možnosti i rozsah péče u takových pacientů rozšířily. Dožívají se vyššího věku a tím i dalších komorbidit, které vyžadují časově náročnější péči. Přesto zůstávala výše indexace až do letošního roku stejná. Od navýšení indexace si také slibujeme, že povede k větší dostupnosti péče pro pacienty, kteří ještě nemají svého praktika. Díky lepšímu ohodnocení péče o nemocné starší 50 let se registrace těchto osob stane pro praktické lékaře „atraktivnější“. Pokud by se tak podařilo navýšit počet registrovaných pacientů v ordinacích praktiků, pak by se adekvátně tomu navýšil i celkový objem úhrad jdoucích do primární péče.

Podle odhadů zdravotních pojišťoven by v případě pacientů, kteří jsou již nyní registrováni v ordinacích všeobecných praktických lékařů, mohlo jít o navýšení finančních prostředků v řádu 400 milionů korun. Dodatečné finanční prostředky by podle ministerstva zdravotnictví měly pocházet z rezervy určené pro centrovou léčbu.

Jak by po této změně měla vypadat plánovaná úhrada péče v ordinaci praktického lékaře na příští rok?

Meziročně měly příjmy ordinací praktických lékařů podle představ ministerstva zdravotnictví vzrůst o 2,8 %, po navýšení věkově vázaných indexů kapitační platby by růst pro segment praktických lékařů měl být vyšší, než je celkový růst systému.

Je třeba dodat, že při modelacích se vychází z úhrad roku 2024, který ještě ani nebyl uzavřen, a počítáme s rozdělením finančních prostředků, jejichž objem je také pouze odhadován na základě predikcí budoucího vývoje výběru zdravotního pojištění. S nadsázkou by se tak dalo říci, že jde o přesný výpočet nepřesných čísel.

Dá se ústupek ministerstva považovat za dostatečný vzhledem k tomu, že jste do dohadovacího řízení vstupovali s návrhem na osmiprocentní meziroční navýšení kapitační sazby plus navýšení věkových indexů o pět procent u pacientů do 19 let a nad 50 let?

Finální podobu úhradové vyhlášky je třeba posuzovat komplexněji. Samozřejmě, že bychom uvítali větší navýšení, ale musíme brát v potaz současnou ekonomickou situaci a omezené prostředky ve zdravotnictví. Do dohadovacího řízení jsme šli s návrhem osmiprocentního navýšení, ale zástupci zdravotních pojišťoven nám nabídli navýšení nulové, s výjimkou podpory týmových praxí, takže bylo třeba jednat o nějakém kompromisu. Pro nás bylo důležité, aby i za této situace byl zachován trend zvýšené podpory primární péče, kterou ministerstvo dlouhodobě deklaruje. To se nestalo. Finální navýšení úhrad pro praktické lékaře bylo nižší než průměrný růst všech poskytovatelů zdravotních služeb, což vypadalo jako návrat před rok 2017, kdy náš segment rostl pomaleji než zbytek zdravotnictví. Vnímali jsme to jako velký nesoulad mezi deklarací ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven a praktickým dopadem úhradové vyhlášky. Naše obavy, že by nastartovaná reforma primární péče mohla být tímto zastavena, byly hlavním impulsem pro vyhlášení protestní akce. Nejdůležitější pro nás bylo, aby byla dodržena kontinuita faktické podpory primární péče a aby tomu odpovídaly i navrhované úhrady. Cílem bylo zajistit, aby ordinace měly prostředky na poskytování kvalitní péče i v těchto složitých ekonomických podmínkách a zároveň, aby se lékaři nemuseli obávat o udržitelnost svého oboru.

Můžete popsat, jakou podobu by měla mít nově prosazená bonifikace týmových praxí?

Nově prosazená bonifikace týmových praxí by měla sloužit jako finanční pobídka pro ordinace praktických lékařů, které se rozhodnou rozšířit svůj tým o další lékaře. Často by se toto rozšíření mohlo realizovat i formou zkráceného úvazku, což by umožnilo například větší zapojení lékařek na mateřské dovolené. Konkrétně by bonifikace v podobě příspěvku na mzdu lékaře mohla vypadat následovně: Ordinace, která navýší úvazek o 0,2 (tedy o 6 hodin týdně), by měla obdržet 240 000 Kč ročně, což by odpovídalo zálohové platbě na mzdu lékaře ve výši 20 000 Kč měsíčně. Pokud ordinace přijme dalšího lékaře na plný úvazek, bonifikace může dosáhnout až 1,2 milionu korun ročně, což představuje platbu 100 000 korun měsíčně. Bonifikace je navržena tak, aby pokryla část nákladů na mzdy nově přijatých lékařů a umožnila rozšíření kapacity ordinace, což zahrnuje i pokrytí zvýšených technických a prostorových požadavků.

Podmínkou pro získání bonifikace je, aby ordinace měla registrovaných minimálně 1 800 pacientů na jednoho lékaře se specializovanou způsobilostí, tj. s indexem nositele výkonu „L3“. Navíc se od ordinací očekává, že do jednoho roku zaregistrují alespoň 200 nových pacientů na každý navýšený úvazek v rozsahu 1,0. Maximální celková úvazková kapacita lékařů „L3“ a „L2“ (lékaře s odbornou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu na základě certifikátu o absolvování základního kmene) na daném pracovišti je rovna 3,0 úvazku, přičemž maximální úvazková kapacita lékařů „L2“ může tvořit v součtu 1,0 úvazku. Týmové praxe budou muset také splňovat zvýšené technické nároky, například možnost vyšetření CRP, glykemie, stanovení INR a provedení iTOKS v režimu POCT či vyšetření EKG nebo tlakovým holterem. Podmínkou je také zajištění dostatečného prostoru pro práci více lékařů.

Smyslem této bonifikace je podpora vzniku větších ordinací, které budou schopny přijímat více pacientů, což by mělo pomoci řešit problém nedostatku praktických lékařů v regionech. Spolu s navýšením věkově vázaných indexů kapitační úhrady by to mělo motivovat ordinace k registraci nových pacientů a tím zlepšení dostupnosti primární péče.

A jak vyjednané podmínky přispějí k zatraktivnění primární péče pro mladé lékaře?

Mladí lékaři musejí mít jistotu, že pokud se rozhodnou pro kariéru praktického lékaře, bude jejich volba smysluplná jak profesně, tak ekonomicky. Tato dohoda dává signál, že obor praktického lékařství je pro stát prioritou. Navíc, s plánovanou restrukturalizací lůžkových zařízení bude nutné, aby více lékařů přešlo do terénu. A aby se tak stalo, je potřeba, aby praktici měli jasnou perspektivu, že jejich práce bude ekonomicky stabilní a dlouhodobě udržitelná.

Můžete závěrem ještě komentovat, jak číst současný postoj ministerstva zdravotnictví směrem k praktikům v ordinacích a směrem k lékařům, kteří obor všeobecného praktického lékařství zvažují?

Současný postoj ministerstva zdravotnictví, který vyústil v dohodu o navýšení úhrad pro primární péči, vysílá několik důležitých signálů. Původně vyslaný vzkaz byl z našeho pohledu velmi nešťastný. Ministerstvo v úhradové vyhlášce nereflektovalo naše dlouhodobé požadavky a priority, což nás přimělo k vyhlášení protestní akce. Uvedení původního návrhu úhradové vyhlášky do praxe by znamenalo krok zpět před rok 2017 a vyslalo by špatnou zprávu lékařům, kteří zvažují kariéru praktického lékaře. V této souvislosti je dobré připomenout, že příští rok poprvé ukončí studium na lékařských fakultách posílené ročníky, díky čemuž do praxe bude odcházet až o čtvrtinu více absolventů, než tomu bývalo v předchozích letech. To může znamenat velkou příležitost získat pro kariéru praktika větší množství mladých lékařů a bylo by škoda tuto šanci promarnit.

Proto jsme rádi, že se nakonec díky našim protestům a dalšímu jednání podařilo nepříznivou situaci zvrátit. Ministerstvo uznalo naše argumenty a potvrdilo tak, že primární péče nadále zůstává prioritou. Věřím, že v tomto duchu budou jednat i zdravotní pojišťovny. Celkově to vnímám tak, že ministerstvo má stále zájem pokračovat v reformě primární péče, což pro mladé lékaře i další kolegy, kteří zvažují práci v ordinaci praktického lékaře, znamená, že mají naději na stabilní a perspektivní kariéru v oboru, jenž má rozhodně budoucnost.

MUDr. Tomáš Novotný