Proč nepodceňovat deficit Mg a myslet na suplementaci?

Hořčík je stopový prvek, který sehrává jednu z hlavních rolí v lidském metabolismu. Po draslíku je druhým nejčastějším intracelulárním kationtem a je kofaktorem více než 600 enzymatických reakcí (kontrola aktivace a inhibice enzymů). Mimo jiné je nezbytný pro činnost enzymů Krebsova cyklu, dýchacího řetězce a metabolismu nukleových kyselin. Sehrává také významnou roli v procesech neuromuskulární excitability a buněčné propustnosti, v regulaci buněčné proliferace a diferenciace, v apoptóze a imunitní odpovědi.

Tělo dospělého člověka obsahuje průměrně 25 g hořčíku, z toho přibližně 60 % je zastoupeno v kostním skeletu, 40 % ve svalovině a měkkých tkáních a cca 1 % v extracelulární tekutině. Nedostatek hořčíku v organismu se v populaci vyskytuje relativně často, ale laboratorně je málokdy prokazatelný a většinou nekoreluje s hladinou Mg v séru. Vzhledem k tomu, že plazmatický podíl je ve srovnání s ostatními kompartmenty v organismu minoritní, nemá stanovení plazmatické hladiny Mg velkou vypovídací hodnotu.

Projevy deficitu hořčíku

Snížená hladina hořčíku se projevuje celou řadou symptomů, zejména neurologických, interních a gynekologických. Deficit hořčíku má modifikující vliv nejen na neurologická, nervosvalová a zánětlivá onemocnění, ale také na hypertenzi, osteoporózu, kardiovaskulární nemoci a hraje zřejmě roli i v patogenezi diabetu mellitu a metabolického syndromu. U některých chronických onemocnění se prokázalo, že zvýšený přísun hořčíku snižuje riziko jejich manifestace. Zvýšená pozornost by v tomto ohledu měla být věnována zejména rizikovým skupinám, mezi něž patří senioři, těhotné a kojící ženy, intenzivně sportující osoby a pacienti užívající například diuretika či inhibitory protonové pumpy.

Hořčík harmonizuje imunitní odpověď

Vzhledem k tomu, že Mg přispívá také ke správné aktivitě vrozeného i adaptivního imunitního systému, může hrát dysregulace homeostázy Mg potenciální roli i v prevenci různých infekčních onemocnění, včetně prevence nákazy virem SARS-CoV-2 (Zeng HL et al., FASEB J 2021;35:e21392) a následného rozvoje různých postakutních symptomů v rámci tzv. postcovidového syndromu. Připomeňme, že Mg stabilizuje membrány mastocytů, lokalizované v submukóze dýchacích cest a alveolárních přepážkách, čímž zabraňuje jejich degranulaci a uvolnění velkého množství mediátorů. Hořčík reguluje také aktivitu neutrofilů a makrofágů a inhibuje jejich nadměrnou aktivaci. Adekvátní intracelulární koncentrace Mg jsou také podmínkou pro správnou cytotoxickou aktivitu T-lymfocytů a přirozených zabíječů (NK), z čehož plyne, že narušení homeostázy Mg může negativně ovlivňovat obranu organismu před virovými infekcemi (Maier JA et al., Semin Cell Dev Biol 2021;115:37–44).

Vliv chronického stresu

Poslední roky představují pro velkou část populace zvýšenou stresovou zátěž a je prokázáno, že katecholaminy a kortikoidy uvolňované během stresu zvyšují přesun Mg z buněk do extracelulárního prostoru, což vede k jeho zvýšenému vylučování a následné hypomagnezemii. Na druhou stranu nízké sérové koncentrace Mg zvyšují v podmínkách stresu uvolňování katecholaminů, ACTH a kortizolu, a tak ovlivňují jejich přístup do mozku. Zjednodušeně řečeno, stres způsobuje hypomagnezemii a snížení sérové koncentrace Mg vede k nadměrnému vylučování stresových hormonů, tedy prohlubuje stres. Vytváří se tak začarovaný kruh, ve kterém je dominantní snížená odolnost organismu vůči stresu a následné vyčerpání zásob Mg v organismu.

Experimentální i klinická data naznačují, že na snižování stresu má pozitivní efekt současné podání Mg a vysokých dávek pyridoxinu (vitaminu B₆). Pyridoxin totiž pomáhá zlepšovat intracelulární absorpci hořčíku, který hraje mimo jiné klíčovou roli v řadě buněčných procesů. Účastní se tvorby ATP, DNA a proteosyntézy, ovlivňuje proliferaci buněk a membránovou stabilitu. V CNS mají presynaptické koncentrace Mg vliv na zpětné vstřebávání neurotransmiterů. Kromě vlivu na intracelulární absorpci Mg je pyridoxin klíčovým kofaktorem v syntéze mnoha neurotransmiterů spojených s úzkostí a depresí, včetně serotoninu a dopaminu.

Jak nejlépe suplementovat hypomagnezemii?

Jednou ze studií, zkoumajících vliv suplementace Mg na příznaky a biomarkery stresu, je klinické hodnocení EudraCT:2015-003749-24 (Pouteau E et al., PLoS One 2018;13:e0208454). Tato studie, která byla publikována v roce 2018 v časopise PLoS One, porovnávala vliv suplementace samotného Mg vs. podání kombinace Mg s pyridoxinem na zvýšené napětí/stres sledovaných probandů. Hodnocení se účastnilo 268 zdravých dospělých osob, které trpěly středně závažným až extrémně vysokým stupněm stresu (skóre DASS > 18) a měli suboptimální sérovou koncentraci Mg (definovanou hodnotami 0,45–0,85 mmol/l). Účastníci studie byli randomizováni 1 : 1 k podávání samotného Mg (300 mg/den), anebo Mg v kombinaci s pyridoxinem (30 mg/den) po dobu 8 týdnů. Hodnocení míry stresu u zařazených jedinců i klinické účinnosti suplementace probíhalo pomocí měření zvládání stresu (Depression Anxiety Stress Scales, DASS-42).

V obou sledovaných skupinách došlo k poklesu skóre DASS-42 o 8 bodů po měsíci a o 12 bodů po dvou měsících suplementace. Z toho je patrné, že perorální suplementace Mg vedla u zdravých dospělých s hypomagnezemií k výraznému zmírnění stresu. Ze subanalýzy, která posuzovala účinnost suplementace v závislosti na míře udávaného stresu, pak vyplývá signifikantně větší přínos podání Mg v kombinaci s vitaminem B₆ ve skupině osob se závažným až extrémně těžkým stresem v porovnání s monokomponentním podáváním Mg.

Ve světle těchto závěrů lze konstatovat, že v zátěžových životních situacích a ovzduší celospolečenského stresu a napětí mohou jedinci s nízkými koncentracemi sérového hořčíku profitovat z jeho perorální suplementace, a to zejména v kombinaci s vitaminem B₆.

(red)