Reforma primární péče nesmí zvyšovat administrativní zátěž

Jedním z velmi očekávaných hostů XVI. jarní interaktivní konference SVL ČLS JEP byl Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LLM, náměstek ministra zdravotnictví. Zdůraznil, že MZ dělá vše, aby pokračovalo v podpoře primární péče jako strategického segmentu zdravotnictví, a to nejen v kontextu pandemie COVID-19, ale také uprchlické krize. Současně s tím účastníkům kongresu tlumočil poděkování ministra zdravotnictví prof. Vlastimila Válka všem praktickým lékařům za jejich práci nejen za poslední dva „covidové“ roky.

Financování péče o uprchlíky je zatím dostatečné

V souvislosti s uprchlickou krizí je dobré připomenout, že pobytové oprávnění a současně status dočasného „státního“ pojištěnce získalo podle statistik ministerstva vnitra (ke dni 22. 5. 2022) již více než 350 000 Ukrajinců a dá se předpokládat, že toto číslo bude dále narůstat. I když podle MZ část uprchlíků již Českou republiku opustila (odhady mluví o více než 100 000 osobách), je pravděpodobné, že nadpoloviční většina z nich bude chtít v ČR zůstat dlouhodobě, což si vyžádá systémové řešení.

Financování zdravotní péče ukrajinských uprchlíků je podle Jakuba Dvořáčka zatím zajištěno. Reálné náklady s tím spojené totiž nedosahují objemu financí, které pojišťovny dostávají v podobě navýšené platby za „státní“ pojištěnce. Vláda kromě toho jedná s mezinárodními institucemi, včetně WHO, o dotacích, jež by část nákladů vzniklých v důsledku krize na Ukrajině pomohly kompenzovat. Prozatím se podařilo vyjednat mimořádnou finanční pomoc od Evropské komise ve výši přibližně 670 milionů Kč.

Pro usnadnění péče o ukrajinské pacienty se podle Jakuba Dvořáčka MZ snaží vytvořit další kapacity, které by pomáhaly s administrativou a odlehčily provoz ordinací PL. Pracuje se také na překladu a elektronické podobě zdravotní karty ukrajinských pacientů a probíhají rovněž jednání se zdravotními pojišťovnami o podpoře primární péče ve smyslu rozšíření některých kompetencí a preskripčních možností praktiků. „Ukrajinská krize představuje velkou výzvy nejen pro zdravotnictví. Bude nutné se postupně adaptovat na vznikající stav a přicházet s novými řešeními, které pomohou situaci nejen v ordinacích praktiků zvládnout,“ myslí si J. Dvořáček s tím, že vedle uprchlické agendy je třeba dále pracovat i na aktualizaci reformy primární péče v rámci strategie Zdraví 2030.

MZ připravuje rozšíření kompetencí praktiků

Reforma primární péče sice byla přijata vládou už v roce 2019, nicméně vzhledem k epidemiologické situaci v souvislosti s COVID-19 se MZ rozhodlo tyto plány aktualizovat. Cílem by mělo být rozšíření kompetencí praktických lékařů především v oblasti managementu léčby chronických onemocnění. Reforma také počítá s tím, že by se PL zapojili do provádění některých diagnostických a dalších výkonů (POCT metody, spirometrie, USG, oxygenoterapie, paliativní péče, léčba chronické bolesti) i screeningových programů (časný záchyt kolorektálního karcinomu, CHOPN, karcinomu plic, demencí či spánkové apnoe). MZ rovněž usiluje o vymezení kompetencí a nastavení pravidel mezi primární a specializovanou péčí s cílem snižování počtu kontaktů pacientů se zdravotnickým systémem. K tomu by mělo významně přispět právě rozšiřování odborných i administrativních kompetencí PL, včetně rozvolnění preskripce, ale i lepší koordinace poskytované péče.

Reforma pamatuje i na posílení oblasti vzdělávání, pokračování elektronizace a zvýšení motivace pro zakládání praxí na venkově a v méně atraktivních oblastech či zakládání sdružených praxí. V následné diskusi doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP, uvítal revizi cílů reformy primární péče, avšak zároveň upozornil, že jedním z cílů by mělo být i snížení byrokratické zátěže praktiků. Elektronizace by měla přinášet jednoduchá a uživatelsky vstřícná řešení, která zjednoduší výměnu a sdílení informací a zefektivní zdravotní péči. Nemělo by se však stávat, že zavádění nových elektronických nástrojů, jako například elektronického očkovacího průkazu, administrativní zátěž praktiků dále zvýší.

Jak moc pandemie COVID-19 zasáhla praktické lékaře?

Velmi očekávaná byla rovněž prezentace prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), o tom, jak pandemie COVID-19 dopadla na oblast primární péče. Z dat ÚZIS vyplývá, že se od začátku pandemie do března 2022 koronavirovou infekcí (s pozitivním průkazem PCR) nakazilo 1 944 praktických lékařů, 70 z nich muselo být se závažným průběhem hospitalizováno a u 12 si těžký průběh vyžádal intenzivní péči. Ze statistik také plyne, že na podzim 2020 (před příchodem očkování) byly počty COVID-19 pozitivních mezi lékaři více než 2× vyšší než v běžné populaci ČR. Od podzimu 2021, kdy narůstala vlna varianty viru SARS-CoV-2 delta a následně omikron, byly naopak počty COVID-19 pozitivních lékařů v důsledku jejich vysoké proočkovanosti nižší než v běžné populaci, a to navzdory jejich trvajícímu zvýšenému profesnímu riziku.

Podle L. Duška je proočkovanost populace praktických lékařů vzorová a dosahuje 94,3 %, přičemž 84,8 % praktiků absolvovalo již také posilující třetí dávku očkování. Jsou to nadstandardní počty i ve srovnání se všemi aktivními lékaři, včetně zubařů. V této skupině dosahuje proočkovanost alespoň jednou dávkou vakcíny 87,9 %, přičemž 75,4 % všech lékařů má i posilující třetí dávku. Pro srovnání: proočkovanost celé populace ČR (alespoň jednou dávkou vakcíny) dosahovala k 1. 5. 2022 jen 75,5 %. Podle ÚZIS nemá naopak ani jednu dávku vakcíny či relativně čerstvě prodělané COVID-19 onemocnění pouze 244 aktivních praktických lékařů.

Jak praktici očkovali proti COVID-19 své pacienty?

Podle centrální databáze se do vakcinace proti COVID-19 zapojilo 66 % samostatných ordinací PL, kteří celkem aplikovali více než 2 798 000 dávek očkování. To představuje cca 16,5 % všech aplikovaných dávek. Z pohledu regionálního se v největším počtu očkování účastnili praktici v Královéhradeckém (75,5 %) Jihomoravském (74,9 %) a Pardubickém kraji (73,6 % ordinací PL).

Jak očkování reálně pomáhá a jaký je propad prevence?

Z dat ÚZIS také vyplývá, že očkování proti COVID-19 má dostatečný ochranný efekt i v době dominance varianty omikron. Ochrana proti samotné nákaze sice klesá již po 3–4 měsících, nicméně ochrana proti těžkému průběhu COVID-19 je trvalejší a u zranitelných skupin (populace 65+) se podle dat ÚZIS i v prvních měsících roku 2022 držela nad 80 % (86,7% ochrana proti hospitalizaci, 89,1% proti léčbě na JIP a 96% proti léčbě na UPV/ECMO).

Je třeba dodat, že během pandemie COVID-19 došlo také k propadu počtu preventivních prohlídek v ordinacích PL, v 1. pololetí roku 2020 o 18,3 %, v 2. pololetí 2020 o 6,4 % a v 1. pololetí 2021 o 4,1 % vzhledem k referenčnímu období (průměru let 2017–2019). V praxi to znamená, že například u kolorektálního screeningu došlo v 1. a 2. pololetí roku 2020 k 21,5%, respektive 12% poklesu provádění screeningových TOKS. Podle L. Duška tyto propady mohou znamenat, že ve screeningu nebylo zachyceno 1 000 až 2 000 pacientů s kolorektálním karcinomem. Bohužel tyto případy budou s velkou pravděpodobností diagnostikovány až v těžších stadiích onemocnění, s patřičnými negativními důsledky pro pacienty i zdravotní systém.

(red)