Rychlejší úlevu od bolesti nabízí starý známý v novém kabátě

Připomeňme, že cílem léčby bolesti je zmírnění až odstranění bolestivých podnětů, zvýšení funkční kapacity, zajištění nerušeného spánku a celkové zlepšení kvality života. Podle doporučeného postupu pro léčbu bolesti v ordinaci všeobecného praktického lékaře by volba a vedení analgetické léčby měly vycházet z pacientova údaje o intenzitě a charakteru bolesti a z konkrétního klinického stavu. Nerozhoduje biologický původ bolesti (nádorová, nenádorová), ale její intenzita. Strategie léčby bolesti by měla vycházet z třístupňového analgetického žebříčku WHO, přičemž první stupeň pro nejméně intenzivní bolest zahrnuje neopioidní analgetika, druhý stupeň pro intenzivnější bolest přidává k neopioidním analgetikům slabý opioid a ve třetím stupni je slabý opioid nahrazen opioidem silným. Celou léčbu je možné doplňovat koanalgetiky (antikonvulzivy, antidepresivy) pro léčbu specifických bolestivých stavů a adjuvantní medikací k potlačení nežádoucích účinků analgetik.

U akutní bolesti se uplatňuje postup „shora dolů“, tj. iniciálně se doporučuje silnější a rychle působící farmakoterapie s cílem zabránit přechodu z bolesti akutní na bolest chronickou, u chronické bolesti se postupuje naopak, tj. začít nejnižší možnou, ale již účinnou, dávkou analgetika, a až při nedostatečném efektu dávku navyšovat nebo léky kombinovat.

Neopioidní analgetika (nesteroidní antirevmatika, NSA) jsou v rámci zmiňovaných možností nejdostupnější a nejrozšířenější farmakologickou skupinou, a i když žebříček WHO budí dojem, že slabé opioidy jsou analgeticky silnější než neopioidní analgetika, metaanalýzy četných klinických studií tento fakt nepotvrdily (respektive tuto domněnku vyvrátily).

Účinnost musí doplňovat i dostatečná bezpečnost

Vedle účinnosti je však neméně důležitý i bezpečnostní profil zvolené medikace. Z pohledu v praxi nejvíce používaných analgetik, tedy NSA, je jednou z hlavních nevýhod jejich riziko závažných gastrointestinálních nežádoucích účinků, zejména krvácení do trávicího traktu. To je zvýšené nejen u vředové choroby a po vyšších dávkách NSA, ale i u starších osob (nad 65 let), při současném podávání kortikoidů, antikoagulancií nebo dalších typů NSA.

Riziko závažných gastrointestinálních nežádoucích účinků je největší u klasických NSA (neselektivní inhibitory cyklooxygenázy 1 a 2; COX), nejnižší u selektivních inhibitorů COX-2 (u nich je třeba vzít naopak v úvahu možné nežádoucí kardiovaskulární nebo kožní účinky).

Za gastrointestinálně nejšetrnější klasické NSA je pak považován ibuprofen (v dávkách do 1 200 mg/den), což dokládá například metaanalýza australských autorů (Henry D et al., BMJ 1996;312:1563–1566) nebo systematický přehled publikovaných studií, sestavený americkými autory (Michels SL et al., Curr Med Res Opin 2012;28:89–99).

Rychlá úleva od bolesti

Vzhledem k vysoké účinnosti a relativně nízkému riziku nežádoucích účinků nepřekvapí, že ibuprofen patří v rámci volně prodejných přípravků mezi léčiva nejčastěji užívaná laickou veřejností při bolestech různého původu. Je potěšitelné, že kromě klasické tabletové formy je ibuprofen k dispozici také ve formě měkkých tobolek (přípravek Ibalgin Rapidcaps 400 mg). Tato forma umožňuje rychlý nástup analgetického účinku (dostavuje se již po 15 minutách), a je proto vhodná zejména pro úlevu od akutní bolesti zubů, menstruační bolesti a bolesti hlavy či při migréně. Kromě toho je Ibalgin Rapidcaps 400 mg indikován k léčbě bolesti zad, bolesti svalů, neuralgie, méně závažných symptomů artritidy, revmatické bolesti, horečky provázející chřipku a zánětů horních cest dýchacích.

Ibuprofen ve formě měkkých tobolek s tekutou účinnou látkou se v těle snadno rozkládá a léčivá látka se rychleji vstřebává do krevního oběhu, díky čemuž se rychleji dostane k místu bolesti (při požití se želatinový obal rozpadá v žaludeční šťávě a okamžitě uvolňuje rozpuštěný ibuprofen pro absorpci). Maximální koncentrace je dosaženo přibližně za 30 minut po podání tobolky na lačný žaludek, zatímco maximální koncentrace ibuprofenu, který byl užit ve formě tablety, je v plazmě dosaženo za 1–2 hodiny po podání. Přímé srovnání ibuprofenu ve formě měkké tobolky s ibuprofenem ve formě tablet ukázalo, že maximální koncentrace v plazmě bylo dosaženo více než dvakrát rychleji u měkké tobolky (32,5 min) ve srovnání s tabletami (90 min). Při užití s jídlem může být maximální plazmatická koncentrace zpožděna.

Doporučená dávka přípravku je pro dospělé a dospívající od 12 let věku 400 mg ibuprofenu až 3× denně dle potřeby, interval mezi dvěma dávkami by měl být nejméně 4 hodiny.

Shrnutí pro praxi

Obecně platí, že praktický lékař v první linii potřebuje mít k dispozici portfolio bezpečných, účinných, prověřených a cenově dostupných léků. Přípravek Ibalgin Rapidcaps 400 mg představuje vítané doplnění stávajících možností symptomatické léčby akutních bolestivých stavů. K dobře známým výhodám ibuprofenu v podobě relativně vysoké účinnosti již při poměrně nízkých dávkách, relativně dlouhé době účinku a zároveň (vzhledem ke sníženému ulcerogennímu potenciálu) šetrnosti vůči trávicímu ústrojí se při podání ve formě měkkých tobolek přidává ještě velmi rychlý nástup analgetického účinku (do 15 minut). To ocení zejména pacienti s akutní bolestí zubů, menstruační bolestí či bolestí hlavy. Při dlouhodobějším podávání je třeba myslet na potenciální interakce ibuprofenu u pacientů užívajících antikoagulancia, u těhotných a kojících žen, u dětí a starších osob.

(red)