Tři otázky pro Hanu Roháčovou

1) Jak je na tom česká populace ohledně proočkovanosti proti chřipce?

Musím smutně konstatovat, že velmi špatně. V evropském kontextu jsme v počtech očkovaných doslova na chvostu – relativně nejlépe jsou na tom osoby starší 65 let, tam jsme asi na 26 % proočkovanosti, v jiných věkových skupinách, včetně dětí, je to doslova katastrofa. Přiznám se, že tomu nerozumím – doporučení autorit říkají, že rizikové osoby a populace lidí nad 65 let věk by měly být proočkovány v 75 %. Dočkáme se toho někdy? Je to ohromný úkol především pro praktické lékaře – trpělivě a opakovaně vakcinaci proti chřipce svým pacientům doporučovat a přesvědčovat je k ní.

2) Proč by měly být starší osoby očkovány proti chřipce právě vysokodávkovou (HD) kvadrivalentní očkovací látkou?

Je to jediná vakcína, registrovaná v mnoha zemích, s průkazem superiority v randomizovaných klinických studiích u polymorbidních, křehkých a seniorních osob, přičemž testováno bylo více než 22 milionů probandů. Vykazuje také benefity proti komplikacím chřipkové infekce a k dispozici máme data z deseti po sobě následujících chřipkových sezón. Důležité je, že její podávání je dobře imunogenní a bezpečné i v kombinaci s jinými očkovacími látkami, například proti COVID-19.

3) Jaký je Váš názor na odmítání očkování proti chřipce?

Od odmítačů vakcín slýcháme, především v posledních několika letech, mnoho „důvodů“, proč se neočkovat. Od informací, že po očkování dostali chřipku, že se bojí nežádoucích účinků, že jsou alergici, až po vyjádření nedůvěry k vakcínám obecně a k té chřipkové zvlášť. Podle mého názoru jsou tyto důvody ve většině případů pouze zástupné. U očkování obecně jsou kontraindikace velmi, velmi omezené. Z hlášení SÚKL vyplývá, že nezávažné vedlejší účinky, jako třeba bolest v místě vpichu, se vyskytují v 51 % případů, zarudnutí ve 13 % a horečka ve 3 %; ty skutečně závažné, jako například syndrom Guillainův-Barrého, ale v zanedbatelných 0,0001 %! To už přece žádný další komentář nepotřebuje.

(red)