U koho a kdy myslet na suplementaci hořčíku?

Hořčík je stopový prvek, který sehrává jednu z hlavních rolí v lidském metabolismu. Po draslíku je druhým nejčastějším intracelulárním kationtem a je významným faktorem celé řady metabolických reakcí, zejména při tvorbě energie, ve funkci mitochondrií, je součástí kofaktorů enzymů a moduluje funkci transportních pump a kanálů buněčné membrány. Také sehrává významnou roli v procesech neuromuskulární excitability, regulaci buněčné proliferace a diferenciace, apoptóze a imunitní odpovědi. Deficit hořčíku je v populaci průmyslově vyspělých zemí velmi častý a pohybuje se kolem 33 % ve všech věkových skupinách mužů i žen. Laboratorně je však málokdy prokazatelný a většinou nekoreluje s koncentrací hořčíku v séru. Vzhledem k tomu, že plazmatický podíl je ve srovnání s ostatními kompartmenty v organismu minoritní (v těle dospělého člověka je obsaženo 21–28 g hořčíku; přibližně 60 % je zastoupeno v kostním skeletu, 40 % ve svalovině a měkkých tkáních a asi jen 1 % v extracelulární tekutině), nemá stanovení plazmatické koncentrace hořčíku při hodnocení jeho případného deficitu velkou vypovídací hodnotu.

Projevy deficitu hořčíku a indikace perorální suplementace

Výskyt hypomagnezemie je v klinické praxi i ve vztahu k prevenci často podceňován. Snížená koncentrace hořčíku se projevuje celou řadou symptomů, zejména neurologických, interních a gynekologických. Deficit hořčíku má modifikující vliv nejen na neurologická, nervosvalová a zánětlivá onemocnění, ale také na hypertenzi, osteoporózu, kardiovaskulární nemoci a hraje zřejmě roli i v patogenezi diabetes mellitus a metabolického syndromu (deficit hořčíku byl zjištěn u diabetiků a nemocných s metabolickým syndromem).

Hlavními klinickými příznaky jsou svalové křeče (karpopedální spasmy), závažné srdeční komorové arytmie, hypokalemie rezistentní na přívod draslíku, psychické deprese, neurologické příznaky (zejména parestezie), zvracení, zmatenost až kóma nebo naopak svalová slabost. Na EKG při závažnější hypomagnezemii bývá prodloužený interval PQ, rozšířený kmit QRS, oploštělé T-vlny, frekventní SVES i VES a v závažných případech až komorové tachykardie.

U některých chronických onemocnění se prokázalo, že zvýšený přísun hořčíku snižuje riziko jejich manifestace. Velká pozornost je věnována také souvislosti mezi deficitem hořčíku a depresemi. Je známo, že hořčík hraje významnou modulační roli v biochemii mozkových funkcí, ovlivňuje několik neurotransmiterových systémů, které hrají roli v rozvoji depresí. Při jeho deficitu jsou popisovány změny osobnosti, apatie, deprese, ale i agitovanost, zmatenost, úzkost i delirium. Nepřekvapí, že v řadě preklinických i klinických studií byl prokázán pozitivní vliv substituce hořčíku na ovlivnění poruch chování a nálady.

Při perorálním podávání může suplementace hořčíku dále posloužit pro zachování či zlepšení kostní denzity, úlevu od bolestí provázejících menstruaci, zlepšení metabolismu glukózy a inzulinu, úlevu od křečí v nohou u těhotných. Pravidelná perorální suplementace hořčíku významně snižuje frekvenci migrén a může být efektivní při řešení trávicích obtíží (zácpa či dyspepsie).

Osoby ohrožené nedostatkem hořčíku

Zvýšená pozornost by v tomto ohledu měla být věnována zejména rizikovým skupinám, mezi něž patří senioři, těhotné a kojící ženy, intenzivně sportující osoby a pacienti užívající například diuretika či inhibitory protonové pumpy. Suplementace hořčíku může být vhodná i u stavů, při nichž hrozí vznik hypomagnezemie. Kromě vyššího věku, alkoholismu a užívání některých léků mezi ně patří špatně kompenzovaný diabetes a také nemoci způsobující malabsorpci – celiakie, Crohnova nemoc a další.

Relativním nedostatkem mohou trpět i osoby s dlouhodobou fyzickou námahou, neboť hořčík přispívá k normálnímu enzymatickému metabolismu, k správné funkci svalů, ale také ke snížení míry únavy, a podporuje správnou funkci nervové soustavy.

Jak hořčík harmonizuje imunitní odpověď?

Vzhledem k tomu, že hořčík přispívá také ke správné aktivitě vrozeného i adaptivního imunitního systému, může hrát dysregulace homeostázy hořčíku potenciální roli i v prevenci různých infekčních onemocnění, včetně prevence nákazy virem SARS-CoV-2 (Zeng HL et al., FASEB J 2021;35:e21392) a následného rozvoje různých postakutních symptomů v rámci tzv. postcovidového syndromu. Připomeňme, že hořčík stabilizuje membrány mastocytů, lokalizované v submukóze dýchacích cest a alveolárních přepážkách, čímž zabraňuje jejich degranulaci a uvolnění velkého množství mediátorů. Hořčík reguluje také aktivitu neutrofilů a makrofágů a inhibuje jejich nadměrnou aktivaci. Adekvátní intracelulární koncentrace hořčíku jsou také podmínkou pro správnou cytotoxickou aktivitu T-lymfocytů a NK buněk (přirozených zabíječů), z čehož plyne, že narušení homeostázy hořčíku může negativně ovlivňovat obranu organismu před virovými infekcemi (Maier JA et al., Semin Cell Dev Biol. 2021;115:37–44).

Vliv chronického stresu

Poslední roky představují pro velkou část populace zvýšenou stresovou zátěž a je prokázáno, že katecholaminy a kortikoidy uvolňované během stresu zvyšují přesun hořčíku z buněk do extracelulárního prostoru, což vede k jeho zvýšenému vylučování a následné hypomagnezemii. Na druhou stranu nízké sérové koncentrace hořčíku zvyšují v podmínkách stresu uvolňování katecholaminů, ACTH a kortizolu, a tak ovlivňují jejich přístup do mozku. Zjednodušeně řečeno, stres způsobuje hypomagnezemii a snížení sérové koncentrace hořčíku vede k nadměrnému vylučování stresových hormonů, tedy prohlubuje stres. Vytváří se tak začarovaný kruh, ve kterém je dominantní snížená odolnost organismu vůči stresu a následné vyčerpání zásob hořčíku v organismu.

Experimentální i klinická data naznačují, že na snižování stresu má pozitivní efekt současné podání hořčíku a vysokých dávek pyridoxinu (vitaminu B₆). Pyridoxin totiž pomáhá zlepšovat intracelulární absorpci hořčíku, který mimo jiné hraje klíčovou roli v řadě buněčných procesů. Účastní se tvorby ATP, DNA a proteosyntézy, ovlivňuje proliferaci buněk a membránovou stabilitu. V CNS mají presynaptické koncentrace hořčíku vliv na zpětné vstřebávání neurotransmiterů. Kromě vlivu na intracelulární absorpci hořčíku je pyridoxin klíčovým kofaktorem v syntéze mnoha neurotransmiterů spojených s úzkostí a depresí, včetně serotoninu a dopaminu.

Možnosti léčby deficitu hořčíku

Jednou ze studií, která zkoumala vliv suplementace hořčíku na příznaky a biomarkery stresu, je klinické hodnocení EudraCT č. 2015-003749-24. Tato studie, která byla publikována v roce 2018 (Pouteau E et al., PLoS One 2018;13:e0208454), porovnávala vliv suplementace samotného hořčíku vs. podání kombinace hořčíku s pyridoxinem na zvýšené napětí/stres sledovaných probandů. Hodnocení se účastnilo 268 zdravých dospělých osob, které trpěly středně závažným až extrémně vysokým stupněm stresu (skóre DASS > 18) a měly suboptimální sérovou koncentraci hořčíku (definovanou hodnotami 0,45–0,85 mmol/l). Účastníci studie byli randomizováni 1 : 1 k podávání samotného hořčíku (300 mg/den) anebo hořčíku v kombinaci s pyridoxinem (30 mg/den) po dobu 8 týdnů.

V obou sledovaných skupinách došlo k poklesu skóre DASS-42 (Depression Anxiety Stress Scale) o 8 bodů po jednom měsíci a o 12 bodů po dvou měsících suplementace. Z toho je patrné, že perorální suplementace hořčíku vedla u zdravých dospělých s hypomagnezemií k výraznému zmírnění stresu. Ze subanalýzy, která posuzovala účinnost suplementace v závislosti na míře udávaného stresu, pak vyplývá signifikantně větší přínos podání hořčíku v kombinaci s vitaminem B₆ ve skupině osob se závažným až extrémně těžkým stresem v porovnání s monokomponentním podáváním hořčíku.

(red)