Úhrady pro rok 2023 – PL zvažují úspory, ale i reinvestice do vybavení

Míra zdražování všeho je významně vyšší, než si mohli zástupci sektoru ambulantních lékařů v říjnu 2021, kdy vznikala úhradová vyhláška MZ pro letošní rok, představit. Není proto divu, že úhrady za poskytnutou péči, sjednané loni v dohodovacím řízení, nereflektují vysoký růst cen prakticky všech nákladových položek. Rostou ceny energií, služeb i spotřebního materiálu, další nemalou nákladovou položkou mohou být i narůstající mzdové výdaje personálu. To vše musejí ambulantní lékaři hradit z příjmů od zdravotních pojišťoven, které rekordně vysokou míru inflace plně nezohledňují. „Ordinací praktiků se samozřejmě zvyšující se inflace týká jako všech, nejen zdravotnických zařízení, ale i ostatních podnikatelů. Úhrady za poskytovanou péči jsou pevně dány a určeny cenovými dodatky smluv se zdravotními pojišťovnami. My si ovšem zvýšené náklady do těchto cen promítnout nemůžeme, na rozdíl od ostatních podnikatelů,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.

Rovněž MUDr. Igor Karen, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, potvrzuje, že i on pocítí dopady inflace na ekonomiku své ambulance. „Znatelně vzrostly náklady na platy personálu, ale i energie, čekáme růst nájemného v ordinaci, stoupají ceny prakticky všeho, s čím v ordinaci pracujeme, ať už to je spotřební materiál, ochranné pomůcky, čisticí prostředky, dezinfekce nebo software a IT služby,“ vypočítává I. Karen.

Snaha šetřit a reinvestice do vybavení

Podle P. Šonky praktici mnoho opatření, jak s vysokou inflací bojovat, nemají, protože inflace se týká především energií, což je oblast, kterou úplně regulovat a ovlivnit nejde. „Můžeme stejně jako všichni trošku omezit spotřebu tepla nebo elektřiny, ale na druhou stranu jsme vázáni hygienickými předpisy o tom, jaká má být v ordinaci teplota. Takže například topit na 15 stupňů opravdu nemůžeme,“ říká P. Šonka. Informace o zastropování cen energií praktiky uklidnila, je ale otázka, jak bude konkrétně vypadat v realitě, protože v segmentu praktických lékařů jsou energie řešeny různě. Někde jsou praktici ve svém, jinde jsou jako zdravotnické zařízení v nájmu a neplatí za energie přímo. „Každopádně je lepší řešit mimořádný růst cen energií zvlášť než se snažit ho promítnout do úhradového mechanismu,“ myslí si P. Šonka.

Co se týče ostatních nákladů, každá ordinace musí podle něj zvážit své investice, náklady, a větší investice popřípadě odložit. Praktici by také měli zvážit navýšení finančních rezerv pro úhradu doplatků po vyúčtování energií.

Nutnost úspor očekává také I. Karen: „Třinácté platy či jiné benefity pro zaměstnance nebudou. Z ekonomického hlediska zvažujeme dokonce zavřít jednu z našich ordinací na vesnici, kde jsme ordinovali přes dvacet pět let dvakrát týdně, protože i tam jsou vstupy již velmi vysoké. Tím pádem dojde ke zhoršení dostupnosti lékařské péče pro pacienty v tomto místě.“

Ani úhrady pro rok 2023 inflaci nepokryjí

Predikce ministerstva financí, která počítá s tím, že by průměrná míra inflace v roce 2023 mohla dosahovat „jen“ 9,5 %, již vypadá relativně optimisticky. Realita však může být, zejména v první polovině příštího roku, mnohem méně veselá. Obavy z přetrvávajících vysokých cen se však zástupcům ambulantních specialistů ani České lékařské komory do výše úhrad pro rok 2023 promítnout příliš nepodařilo. ČLK navrhovala zvýšení úhrad o 13 %, nicméně podle ministerstva zdravotnictví garantuje úhradová vyhláška zdravotnickým zařízením v příštím roce nárůst úhrad „jen“ o osm procent. „Zvýšení úhrad o osm procent je maximem toho, co si státní rozpočet může dovolit,“ komentoval v říjnu rozhodnutí ministra zdravotnictví premiér Petr Fiala.

„Naštěstí se úhrady zdravotních pojišťoven pro rok 2023 zvýší alespoň o 8 %, což inflací zvýšené náklady alespoň částečně pokryje,“ komentuje podobu úhradové vyhlášky P. Šonka. Dá se ale očekávat, že se zvýšené náklady ordinací promítnou v cenách u těch výkonů, které si praktický lékař účtuje mimo zdravotní pojištění. I v tomto případě však půjde o částečnou kompenzaci, protože praktici pracují s tzv. věcně usměrněnými cenami. „To znamená, že cena je vypočtena pomocí určitého kalkulačního vzorce, který počítá s minutovou režií ordinace, do které se ovšem zvýšené náklady promítnou až se zpětnou platností,“ vysvětluje P. Šonka. Znatelnější navýšení se pak dá očekávat u cen za pracovně lékařské služby, které nejsou nijak regulovány. Pozitivní zprávou pro praktické lékaře je, že se s plátci podařilo domluvit výrazné navýšení hodnoty bodu u preventivních prohlídek, což by pro ně mělo být dostatečnou motivací, aby se začali preventivním prohlídkám více věnovat.

Je pravděpodobné, že praktici současnou nelehkou ekonomickou realitu ustojí, nicméně pokud by se měl návrat k předkrizové situaci příliš protahovat, nelze vyloučit citlivější dopady, například v podobě neschopnosti praktiků modernizovat stávající přístrojové vybavení ordinací. „Chápu, že zdravotní pojišťovny nemají na rozdávání a nemohou saturovat deficity jednotlivých zdravotnických zařízení. Vyšší výdaje pro provoz ordinací se ale dotknou všech, jak zdravotníků, tak i pacientů,“ uzavírá I. Karen.

(red)