Význam očkování proti chřipce u starší populace

Chřipka je akutní vysoce nakažlivá infekce se sezónním výskytem a významným zdravotním a ekonomickým dopadem. Během 8–10 týdnů chřipkové sezóny proběhne 80 % případů tohoto onemocnění za rok. Přesný čas chřipkové sezóny se každý rok mění, ale období lze vymezit od pozdního podzimu do časného jara.

Většina nemocných se uzdraví bez následků do 1–2 týdnů. Závažným průběhem chřipky jsou ohroženy děti do 5 let, starší populace, imunokompromitovaní jedinci a osoby s chronickými chorobami. V EU/EEA je ročně zaznamenáno 40–50 milionů symptomatických případů chřipky, přičemž 15 000 až 70 000 osob v důsledku této infekce každoročně zemře. Letalita chřipky prudce stoupá po 65. roce věku, což je částečně způsobeno i vysokým výskytem komorbidit. Zatímco u jedinců do 50 let je chřipka spojena s větším využíváním ambulantní zdravotní péče a ztrátou pracovní produktivity, u populace nad 65 let je zátěž dána především potřebou hospitalizace a letalitou. V izraelské studii z let 1999–2006 bylo zhruba 90 % případů úmrtí v důsledku chřipky zaznamenáno u jedinců starších 65 let, zatímco u populace do 50 let činila letalita chřipky jen 1 %.

Kromě zdravotních dopadů má chřipka i dopad ekonomický, a to z hlediska přímých nákladů na ambulantní a nemocniční péči a léky i nákladů nepřímých v podobě pracovní neschopnosti/ošetřování.

Imunita a odpověď na očkování u seniorů

Chřipka patří mezi onemocnění, kterým lze předcházet očkováním. Primárním cílem vakcinace proti chřipce je prevence těžkého průběhu, komplikací, hospitalizací a úmrtí. To je zvláště důležité u starší populace, i když proočkování celé populace účinnost vakcinace zvyšuje, protože se snižuje cirkulace viru.

S narůstajícím věkem postupně klesá vrozená i získaná imunitní odpověď, což se projevuje jako snížení kapacity reagovat na infekci a očkování. Imunogenicita vakcín u starší populace obvykle dosahuje jen 30–40 %. Je to dáno sníženým vychytáváním antigenů z místa injekce, nižší prezentací fragmentů antigenů na povrchu buněk prezentujících antigen, omezením produkce cytokinů a poklesem upregulace CD4C T-lymfocytů ve stáří. U starších jedinců je popsáno pozdější dosažení vrcholové hladiny protilátek a rychlejší pokles jejich koncentrace. Séroprotekce proti chřipce po očkování dosahuje u osob starších 75 let pouze 29–46 % v porovnání s 41–58 % ve věku 60–74 let. Ačkoliv délka ochrany proti chřipce po očkování u starších jedinců není známa, pokles účinnosti této vakcíny je ve věku nad 65 let rychlejší.

Strategie a účinnost očkování proti chřipce

WHO vydává každý rok v únoru, respektive v září, doporučení, které viry by měly obsahovat vakcíny proti chřipce pro následující sezónu na severní, respektive jižní polokouli. U osob starších 65 let lze k očkování proti chřipce využít jakoukoliv schválenou vakcínu ve standardní nebo vysoké dávce, a to trivalentní či kvadrivalentní.

Programy imunizace mají primárně chránit nejohroženější populace, což jsou starší jedinci a všechny osoby (od 6 měsíců věku) s chronickým onemocněním. Další rizikové skupiny zahrnují zdravotníky, děti od 6 měsíců do 5 let věku a dospělé s vysokým rizikem nákazy. Sekundární strategií je očkování zdravých dětí, dospívajících a dospělých. Očkování proti chřipce lze také doporučit jako součást léčby a prevence kardiovaskulárních onemocnění, a to na základě výsledků klinických studií, které ukázaly snížení rizika infarktu myokardu u jedinců starších 40 let v roce po očkování proti chřipce o neuvěřitelných 15–40 %.

V Evropě, USA, Kanadě i Austrálii je doporučena vakcinace proti chřipce starším jedincům. Cílovou skupinou pro toto očkování jsou v USA a Kanadě všichni dospělí, v Polsku osoby starší 55 let, v Německu, Řecku, Maďarsku, Nizozemí, na Slovensku a na Islandu osoby starší 60 let a v Austrálii a ostatních státech Evropy (včetně České republiky) osoby starší 65 let.

Před rokem 2018 se objevily argumenty proti očkování proti chřipce vycházející z metaanalýzy studií z databáze Cochran, která došla k závěru, že tyto vakcíny nemají žádný přínos. Tato diskuse byla ale zapříčiněna významnou dezinterpretací výsledků. Analyzované studie hodnotily efektivitu očkování podle míry ochrany před onemocněními podobnými chřipce. Vakcíny proti chřipce ale poskytují specifickou ochranu pouze proti virům obsaženým ve vakcíně, nikoliv proti jiným respiračním virům. Studie účinnosti vakcíny musejí hodnotit výskyt chřipky na základě laboratorního vyšetření. Rigorózní analýzy zahrnující stratifikaci rizik přinášejí jasné důkazy o snížení rizika chřipkové infekce a komplikací a úmrtí v důsledku chřipky u starších jedinců.

Podle dosavadních důkazů současné programy očkování proti chřipce u osob starších 65 let vykázaly také nákladovou efektivitu. Úspory na zdravotní péči i pokles nepřímých nákladů převyšují náklady na vakcinaci.

Bezpečnost u starších jedinců

Vakcíny proti chřipce jsou starší populací dobře tolerovány. Závažné a klinicky významné nežádoucí příhody po očkování jsou u těchto jedinců vzácné, většina odezní do 3 dnů. Velká nizozemská studie uvádí výskyt nejméně jedné nežádoucí příhody u osob starších 60 let ve 23 % po očkování proti chřipce v porovnání s 13 % po podání placeba. Po vakcinaci byl v porovnání s placebem zaznamenán vyšší výskyt lokálních reakcí (17,5 vs. 7,3 %) a srovnatelný výskyt systémových reakcí (nejčastěji malátnost, horečka, kašel, rýma, nauzea: 11,4 vs. 9,4 %). Další studie ukázaly, že výskyt lokálních reakcí je nižší po intramuskulárním podání očkovací látky než po intradermální aplikaci. Nebylo zjištěno ani zvýšené bezpečnostní riziko při současném podání dalších vakcín pro dospělé (proti herpes zoster, pneumokokům, tetanu, difterii a pertusi) oproti samotnému podání vakcíny proti chřipce.

Jak očkování načasovat?

Optimální doba pro podání očkovací látky proti chřipce je před chřipkovou sezónou. Doba a délka trvání chřipkové sezóny se ale každý rok mění. Ochranná hladina protilátek po očkování postupně klesá, přičemž u starších jedinců je pokles rychlejší. Očkování by proto nemělo být provedeno příliš brzy. Obvykle se doporučuje očkovat na konci října, přínosem ale může být i očkování v prosinci, zejména u starších jedinců.

(red)