Aktuální česká epidemiologická data týkající se TBC: varovné signály!

V loňském roce bylo hlášeno 459 nových případů tuberkulózy (TBC), což je poměrně hodně – oproti loňskému roku (383) byl zaznamenán výrazný nárůst. Letošní číslo nás tedy v počtech nahlášených případů vrací někam o 5–6 let zpátky a v přepočtu na 100 000 obyvatel jsme se dostali na číslo 4,2, oproti předloňským 3,6. I přes tyto nárůsty patří z dlouhodobého pohledu Česká republika mezi země s velmi nízkou incidencí TBC, lze dokonce konstatovat, že v poslední dekádě bylo u nás nejméně případů tohoto infekčního onemocnění v historii. V evropském kontextu zůstáváme, i přes zřetelný nárůst v počtech na 100 000 obyvatel, stále do hodnoty 5, což nás rovněž řadí mezi země s vůbec nejnižším výskytem.

Nadále vede suverénně Praha

Ohledně výskytu a rozložení v jednotlivých krajích se nic zásadního nemění. Nejvíce případů, a to jak absolutně, tak relativně, je nadále v Praze (117) – je zde zachycena každá čtvrtá TBC a hlavní město vykazuje incidenci 8,5/100 000. Nad celostátním průměrem (4,2) jsou ještě kraje Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský a Pardubický, vůbec nejnižší incidenci (1,9) má kraj Moravskoslezský.

Vysoce příznivé jsou také informace o velmi nízkém počtu dříve léčených pacientů (4 %), v loňském roce pouhých 20 případů. Celkem bylo hlášeno 326 nemocných mužů a 133 žen/100 000 obyvatel. Nejvyšší nemocnost u mužů vykazuje skupina 50–54letých, v níž dominují Češi, naopak mezi mladšími, třicátníky, to jsou cizinci. U žen jsou u nás hlášená čísla obecně nízká, byť jen několik případů zde může s hodnotami incidence výrazně pohnout oběma směry. Nejvyšší nemocnost vykazovaly ženy 35–39leté.

Negativně se mění situace u dětí. Dlouhá léta jsme zaznamenávali do 10 případů ročně, aktuálně jsme ale na hodnotě 30 případů nemocných do 15 let věku, což je v našich podmínkách vskutku výjimečné číslo, je to vůbec nejvíce od konce 90. let 20. století. Primárně ale nejde o děti ukrajinských migrantů, v roce 2023 proběhla epidemie v romské populaci Benátek nad Jizerou. Zároveň se prohloubila CT diagnostika (nitrohrudní uzliny) a některé případy, které byly dříve považovány za skrytou TBC, jsou nově zaznamenány jako aktivní onemocnění.

Některé varovné a negativní tendence

I nadále platí, že TBC u nás nejvíce postihuje plíce (88 %), pouze mimoplicní postižení bylo zaznamenáno ve 12 % případů. Pokud choroba postihne plíce a jiné orgány souběžně, pak je z epidemiologického hlediska klasifikována jako plicní. Z mimoplicní lokalizace se nejčastěji vyskytuje TBC pleury, periferních uzlin a kostí.

Jak byla choroba zjišťována? V 72 % případů se tak stalo vyšetřením pro obtíže, náhodně v 10 %, kontaktem s bakteriologicky ověřenou TBC v 8 %, pitvou ve 3 % a kontrolou rizikových skupin v 7 % případů. Nadále platí, že se případy TBC pokoušíme kultivačně ověřovat – pozitivity zde bylo v loňském roce dosaženo v 80 % (197 případů TBC plic mikroskopicky pozitivní ze sputa, silné zdroje infekce).

V záchytu multirezistentní TBC došlo v roce 2023 bohužel k výraznému nárůstu, což se týká především ukrajinské populace v České republice. V loňském roce bylo zaznamenáno 30 případů, což je trojnásobný (!) vzestup oproti situaci před začátkem válečného konfliktu. Podobně negativní tendence zaznamenáváme u hlášených počtů souběžné infekce TBC-HIV, především kvůli ukrajinské migraci nastoupalo toto číslo na 18 ze 7 v roce 2021. Příznivé však je, že oproti situaci před 10 lety (necelých 29 %) vyšetříme na HIV asi dvě třetiny všech zachycených případů TBC. Počet osob zemřelých na TBC za rok 2023 činí zatím poměrně příznivých 16, přičemž některá kontrolní hlášení mohou být ještě doplněna.

Počty TBC za loňský rok pochopitelně výrazně narostly mezi cizinci, ze 132 (2021) a 161 (2022) jsme se loni dostali až na 228, což je celorepublikově téměř 50 % všech případů, v Praze dokonce 60 %. Podíl cizinců na záchytu TBC (ze dvou třetin Ukrajinci) neustále narůstá, před 10 lety to bylo méně než 20 %. Mezi samotnými Ukrajinci byla TBC zachytávána před válkou v počtech 27 (2020) a 35 (2021), v loňském roce to bylo 145 případů (viz dále). Navzdory tomu, že mezi ukrajinskými migranty u nás jednoznačně převažují ženy a děti, přesto je tento prudký nárůst výrazně dominantně zaznamenáván mezi ukrajinskými muži (106).

Děsivá čísla na Ukrajině!

V České republice bylo v loňském roce zachyceno zmiňovaných 145 případů TBC mezi ukrajinskými migranty (aktuálně jich u nás pobývá cca 500 000). To je, vztaženo k obecné populaci na Ukrajině, kde se TBC vyskytuje asi v 90 případech/100 000 obyvatel, nadále relativně příznivé. Je to způsobeno buďto tím, že k nám zřejmě migruje spíše zdravější, sociálně silnější ukrajinská populace, anebo řada nemocných zůstává nediagnostikována. Varovné ovšem je, že zatím relativně nízká čísla, týkající se záchytu TBC u ukrajinských migrantů v ČR, se mohou v následujících letech zvyšovat.

Čísla týkající se populace na Ukrajině (nikoliv ukrajinských migrantů v ČR) jsou, kromě zmiňovaného počtu 90/100 000 (celkem je na Ukrajině odhadováno asi 36 000 případů TBC, nahlášeno necelých 20 000), doslova děsivá i v tom, že každý třetí (30/100 000) zachycený případ TBC v této zemi je multirezistentní a každá více než pátá (20/100 000) TBC je souběžně HIV pozitivní.

Světová zdravotnická organizace (WHO) nicméně Ukrajinu neřadí mezi státy s vyšším výskytem jakékoliv TBC – celosvětový průměr je totiž zhruba 130/100 000. To neplatí pro výskyt multirezistentní TBC – podle WHO je zde Ukrajina celosvětově bohužel v první desítce.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XXVIII. hradeckých pneumologických dnech přednesl:
MUDr. Jiří Wallenfels
Národní jednotka dohledu nad TBC, FN Bulovka, Praha