Přejít k hlavnímu obsahu

Screening karcinomu plic v ČR startuje počátkem roku 2022

Karcinom plic se mezi kuřáky oproti běžné populaci objevuje asi 22× častěji, průměrný věk v čase diagnózy dosahuje 69 let. V pneumologických kruzích se tak již delší dobu hovoří o zavedení screeningového programu vybrané skupiny rizikových osob. Nyní se zdá, že je vše připraveno a screeningový program se zapojením praktických lékařů, ambulantních pneumologů a radiologických pracovišť by mohl být zahájen již během roku 2022, byť situaci komplikují snížené kapacity zdravotnictví vzhledem k onemocnění COVID-19. Rizikové osoby by měly být v periodických intervalech vyšetřovány nízkodávkovou výpočetní tomografií. Pneumologové o spuštění tohoto screeningu usilovali řadu let a slibují si od něj zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit – ze současných 15 % až na 50 %.

Ilustrační obrázek
Zdroj: Shutterstock

Současná pandemická situace přispěla k tomu, že se aktuálně pneumologové setkávají se stále větším počtem pacientů s pokročilým stadiem karcinomu plic. Část nemocných s typickými příznaky se obává jít k lékaři, někteří pak kašel a dušnost přisuzovali onemocnění COVID-19. Výsledkem je, že s rozvinutým karcinomem plic se v pneumologických ordinacích objevují už i mladí lidé. Situaci zhoršuje také fakt, že operativa pro všechna onkologická onemocnění v roce 2020 klesla odhadem o 20 %.

Nehledě na aktuální zhoršení v důsledku pandemie COVID-19 patří karcinom plic mezi nejčastější malignity a jde o nejčastější důvod úmrtí na maligní onemocnění vůbec. Častěji postihuje muže, ale zatímco incidence a mortalita u nich dlouhodobě spíše klesá, u žen je tento trend opačný. Záchyt karcinomu plic je dosud neuspokojivý, v časných stadiích, kdy je možno provést plicní resekci nebo radikální radioterapii s kurativním záměrem, se daří diagnostikovat jen cca 15 % nádorů. Léčebné možnosti pokročilých stadií se sice neustále prohlubují, stále jsou ale do jisté míry omezené. Pětileté přežití při stanovení diagnózy ve IV. klinickém stadiu dosahuje jen 3 %, respektive ve III. stadiu cca 12 %, ve srovnání s 64,4 % nemocných, u nichž byl nádor objeven v časném I. klinickém stadiu.

Pro screening hovoří data z velkých klinických studií

Pro zavedení screeningového programu v kohortě starších kuřáků hovoří data z velkých klinických studií. Průkopnická byla v tomto ohledu americká studie NLST již z roku 2011. Celkem 53 434 kuřáků (alespoň 30 krabičkoroků) ve věkovém rozmezí 55–74 let v ní bylo randomizováno buď k provedení nízkodávkového CT (LDCT) jednou ročně po dobu tří let, nebo prostého skiagramu hrudníku se stejnou frekvencí. Připomeňme, že LDCT využívá stejných přístrojů jako standardní CT, pacient je ale vystaven nižší dávce radiační zátěže.

Karcinom plic byl odhalen u 645/100 000 osob ve skupině LDCT, ve srovnání s 572/100 000 ve skupině se skiagramem. Časnější záchyt se odrazil v mortalitě souboru z důvodu karcinomu plic, ve skupině screenované pomocí LDCT došlo k její relativní redukci o 20 % (95 % konfidenční interval – CI, 6,8–26,7; p = 0,004), celková mortalita potom poklesla o 6,7 %. K podobným závěrům došla rovněž recentnější evropská práce NELSON z roku 2020. Té se zúčastnilo 13 195 mužů a 2 594 žen ve věku 50–74 let, randomizováni byli buď ke screeningu pomocí LDCT v čase randomizace, po jednom roce, dvou letech a 5,5 letech, nebo k žádné intervenci. Všichni participanti byli sledováni alespoň po dobu deseti let. Během tohoto období dosáhla ve screenované skupině incidence karcinomu plic 5,58/1 000 osob, mortalita na toto onemocnění 2,5/1 000 osob. V neintervenované skupině potom byla incidence sice nižší (4,91/1 000), skupina ale byla zatížena vyšší mortalitou (3,3/1 000). Celkově došlo v intervenované skupině ke snížení mortality na karcinom plic o 26 %.

Parametry screeningu karcinomu plic v ČR

Plánovaný screeningový program v České republice by se měl týkat obyvatel ve věku 55–74 let, kteří jsou zatíženi alespoň 20 krabičkoroky. Do screeningu bude zařazena také osoba s nižším počtem krabičkoroků, ale s dalšími rizikovými faktory kancerogeneze (azbest, plicní fibróza atd.). Reálně jde asi o půl milionu vysoce rizikových osob. Ačkoliv ne všichni budou mít o screeningový program zájem, respektive část bude vykazovat jedno nebo více z vylučovacích kritérií (závažná komorbidita s očekávanou kratší dobou dožití než 5 let, progredující zhoubný nádor léčený symptomatickou terapií, dekompenzovaný diabetes, ICHS s těžším srdečním selháním, pokročilá demence apod.), přesto půjde o signifikantní zátěž kapacity ambulantních pneumologů a radiodiagnostických pracovišť (734 pneumologů, 15 komplexních onkologických center, 7 pneumoonkochirurgických center). Na druhou stranu funkční screeningový program zajistí úbytek pacientů v pokročilých stadiích karcinomu plic se všemi náklady z toho vyplývajícími.

Zapojí se praktik, pneumologové i radiologové z KOC

Klíčová bude edukace a motivace vybraných osob, která bude nejčastěji probíhat v ordinaci praktického lékaře. Jeho úkolem totiž bude identifikace vhodných registrovaných pacientů, ty následně odešle k ambulantnímu pneumologovi. Plicní lékař provede cílené vyšetření, včetně spirometrie a měření saturace periferní krve kyslíkem, vyloučí jiné závažné onemocnění a popřípadě doplní vhodnou diagnostiku. Kromě toho u současných kuřáků provede krátkou intervenci k ukončení kouření, popřípadě za tímto účelem pacienta odešle na specializované pracoviště. Následně osoby, vhodné pro screening, odešle k provedení LDCT dle metodiky Národních radiologických standardů (MZ ČR) do akreditovaného radiodiagnostického pracoviště, fungujícího pod komplexním onkologickým centrem (KOC). V případě pozitivního záchytu bude pacient rovnou předán do péče pneumoonkochirurgického centra, u neurčitých nálezů rozhodne radiolog o opakování CT v časovém intervalu 6–8 týdnů až jednoho roku. Pokud bude nález negativní, zůstane pacient ve screeningovém programu, další LDCT bude provedeno po roce a dále po dvou letech. Samozřejmě je rovněž možné, že vyšetření zachytí alternativní nález, nekonzistentní s diagnózou karcinomu plic – například obraz vypovídající o pravděpodobné plicní fibróze, tuberkulóze, nebo bude typický pro chronickou obstrukční plicní nemoc. V takovém případě bude s výsledkem rovněž seznámen odesílající ambulantní pneumolog, který zajistí další postup.

Screening se vyplatí i ekonomicky

Zavedení screeningového programu si klade za cíl nejenom záchyt karcinomu plic v časnějších stadiích, ale také posílení povědomí o tomto onemocnění jak mezi praktickými lékaři, tak v běžné populaci. Zároveň jde o další příležitost k posílení intervencí k omezení kouření. Chirurgická léčba karcinomu plic je výrazně efektivnější a levnější než léčba generalizovaného onemocnění a umožňuje návrat vyléčených jedinců zpět do aktivního, a často i ekonomicky aktivního, života.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na vzdělávací akci „Pneumotrip“, pořádané Klinikou nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno, přednesl: 
MUDr. Vladimír Herout, MBA 
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne