
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
MUDr. Marek Plutinský, který působí na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno, na XXVIII. hradeckých pneumologických dnech podrobně komentoval zajímavou kazuistiku polymorbidního, rizikového nemocného s CHOPN a kardiovaskulárními (KV) komorbiditami. Proč by měl právě takový jedinec užívat fixní trojkombinaci IKS-LABA-LAMA?
M. Plutinský komentuje: „Základem terapie takto těžkého nemocného je důkladná edukace a trénink inhalačních systémů – obecně je třeba aktivně pátrat po tom, za je k nim dobrá adherence, řada prací totiž ukazuje, že tomu tak v praxi nebývá. Náš pacient je bronchitik, dostal tedy navíc Erdomed. Při jedné z exacerbací měl v krvi výrazné eozinofily, zdál se nám proto ideální pro podání inhalační trojkombinace IKS-LABA-LAMA, a ta, pokud je podávána ve formě fixního přípravku, významně zlepšuje adherenci. Studie ukazují na to, že takto nastavená léčba je bezpečná i pro nemocné s ischemickou chorobou srdeční, mohou z ní významně profitovat.“
Tuto moderní terapii by měli dostávat především nestabilní, symptomatičtí nemocní s nízkými hodnotami plicních funkcí/těžkou obstrukcí, dále jedinci se špatnou compliance, s exacerbacemi a komorbiditami. Ve studii ETHOS (Rabe KF et al., N Engl J Med 2020) mělo asi 70 % pacientů (n = 8 509) na začátku minimálně jeden KV rizikový faktor, nejčastěji arteriální hypertenzi.
V roce 2023 proběhlo hodnocení přínosu nově vytvořeného exacerbačního dotazníku pro firmu AstraZeneca, kterého se v České republice zúčastnilo 35 pneumologů. Celkově bylo vyhodnoceno 350 pacientů s CHOPN, kromě exacerbací se například zaznamenávala hodnota FEV1 i výskyt KV komorbidit, jejichž výskyt byl v podstatě stejný nebo dokonce vyšší než u respondentů studie ETHOS. Až 80 % nemocných trpělo arteriální hypertenzí, téměř polovina zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi. „Výskyt kardiovaskulárních komorbidit je u našich nemocných velmi vysoký. Cílovou skupinou pro trojkombinaci jsou také jedinci starší 40 let, se souběžným CHOPN a historií astmatu anebo bronchiální reverzibility, s výrazně horšími respiračními symptomy, sníženou kvalitou života a zvýšeným počtem exacerbací,“ vypočítává M. Plutinský s tím, že nejčastěji jde o dva klinické fenotypy – jednak CHOPN u astmatiků, kteří kouřili, s remodelací dýchacích cest a inkompletní reverzibilitou, a dále eozinofilní fenotyp CHOPN. „Druhou cílovou skupinou jsou nemocní s CHOPN s předchozími frekventními exacerbacemi v anamnéze – zejména u těchto jedinců IKS v kombinaci s bronchodilatancii redukují počty exacerbací. IKS je třeba zvážit u nemocných s více než dvěma exacerbacemi za rok, s vyšším výskytem eozinofilů v periferní krvi. Vhodný pacient by měl mít více než 300 eozinofilů v jednom mikrolitru, nevhodný naopak méně než 100. Hodnoty eozinofilů mezi 100–300 by měly vést k opakovaným odběrům a zvážení rizikovosti, popřípadě očekávaného benefitu terapie,“ doporučuje na závěr M. Plutinský.
(red)
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?