Nové látky vyvolávající kontaktní alergickou dermatitidu – i ve zdravotnictví

Kontaktní alergická dermatitida, vznikající po kontaktu s látkami obsaženými v kosmetických a zdravotnických prostředcích, i v současnosti nadále zůstává žhavým tématem a předmětem odborných diskusí dermatologů. Ani během 29. dermatovenerologického kongresu EADV, přenášeného audiovizuálně z Vídně, odborníci tato témata nevynechávali. V Evropské unii existuje povinnost deklarovat na obalech kosmetických produktů, dodávaných na trh, 26 různých parfemačních složek, v evropské základní sadě však nejsou obsaženy všechny. Lidskou kůži nejčastěji senzibilizují linalool, limonen a látky z terčovky otrubičnaté (Evernia furfuracea). Požádali jsme o stručné shrnutí tohoto tématu MUDr. Ivu Karlovou z Kliniky chorob kožních a pohlavních LF UP a FN Olomouc.

„V evropské základní sadě je obsažen Fragrance mix I s 8 parfémy a Fragrance mix II s dalšími 8 parfemačními látkami, dále peruánský balzám a lyral,“ říká I. Karlová a podtrhuje: „Zákaz uvádět na trh EU kosmetiku s obsahem lyralu je v platnosti od roku 2019 a i tento krok – a také omezení používání větvičníku Evernia prunastri v kosmeticích – postupně vede ke snižování pozitivity epikutánních testů s Fragrance mix I a Fragrance mix II.“

Vyhráno však není – ve vlasové kosmetice představují hlavní problém kontaktní alergeny P-fenylendiamin (PPD), toluen-2,5-diamin a také nově zaznamenaný alergen 2-metoxymetyl PPD. Kontaktní alergickou dermatitidu však mohou vyvolat i jiné látky, například ty používané k zesvětlování vlasů (persulfát amonný či vzácně i peroxid vodíku) nebo k jejich ondulaci či naopak rovnání – ve videu se ostatně zmiňují, včetně nového potenciálního senzibilizátoru cysteamin hydrochloridu (2-merkaptoetylamin hydrochlorid).

A další potíží jsou konzervační látky v kosmetice. V tzv. leave-on (neoplachových) přípravcích je tak od roku 2016 zakázána kombinace metylchloroizotiazolinonu s metylizotiazolinonem a v tzv. rinse-off (smývatelných) produktech byla od roku 2017 snížena maximální koncentrace metylizotiazolinonu na 0,0015 %. „Ovšem je nutno mít na paměti, že k senzibilizaci metylizotiazolinonem může docházet i kontaktem s jinými než kosmetickými výrobky – například nátěrovými hmotami používanými v interiérech či konzervačními látkami průmyslových kapalin,“ zdůrazňuje autorka videokomentáře a dodává: „Velmi vzácně pokožku alergizují i fenoxyetanol, benzoáty, benzylalkohol, parabeny či sorbáty.“

V nehtové kosmetice se stále objevují problémy u pacientek alergických na akryláty, vykazují významnou zkříženou reaktivitu mezi jednotlivými typy a nacházejí se nejen v umělých nehtech, ale i v používaných lepidlech a lacích. Většina nemocných je senzibilizována na HEMA (hydroxyetylmetakrylát). „Lokalizace obtíží se však nemusí omezovat jen na prsty, u akrylátů hrozí přenos i po celých rukou či na oční víčka,“ upozorňuje I. Karlová a zmiňuje i kyanoakryláty, používané při lepení umělých řas. A také fotoprotektiva k absorpci UVA a UVB záření, která také mohou mít senzibilizační potenciál. Po primární senzibilizaci antiflogistikem ketoprofenem například dochází – především u dospělých pacientů – k fotokontaktní reakci na oktokrylen.

Látky s vysokým senzibilizačním potenciálem nicméně existují i v produktech přírodní kosmetiky – I. Karlová před kamerou zmiňuje peruánský balzám či propolis (ale k podráždění pokožky může vést i používání produktů s obsahem měsíčku lékařského či levandulového oleje).

Jsou známé i alergeny, s nimiž přicházejí zdravotníci (i nezdravotníci) do kontaktu ve zdravotnických prostředcích – například karbamáty v gumových rukavicích a akryláty v kostních cementech, alergizují i kovy (nikl, chrom, kobalt či titan) v ortopedických protézách nebo i dentálních pomůckách a alergeny se nacházejí i v plenách, elektrokardiografických elektrodách i ve stentech. A na některé se přišlo poměrně nedávno – I. Karlová zmiňuje senzory inzulinových pump, které mohou obsahovat kyanoakryláty a v poslední době se v nich používá také izoboronylakrylát (který byl vzhledem k narůstajícímu výskytu kontaktních alergických dermatitid u pacientů vyhlášen kontaktním alergenem roku 2020). A která látka bude vyhlášena letos? Nechme se překvapit – naneštěstí počet senzibilizujících látek pravděpodobně klesat nebude, právě naopak. A které senzibilizátory zaznamenáváte nejčastěji ve své praxi Vy?

Plné znění videokomentáře I. Karlové můžete vyslechnout ve výše připojeném videu.