Dieta low FODMAP pomáhá a není žádným módním výstřelkem

Intolerance FODMAP je klinicky často zaměňována s intolerancí lepku. Na úrovni patofyziologického podkladu se však jedná o úplně jiné poruchy. Zatímco lepek spadá do proteinové frakce potravin z obilovin, FODMAP jsou menší molekuly sacharidového charakteru, často vázané dohromady ve formě škrobů. Vzhledem k tomu, že obiloviny vykazují vysoký obsah jak lepku, tak FODMAP, jejich eliminace pomáhá oběma skupinám nemocných. Bez odborného dohledu mohou být obě intolerance falešně zaměněny a pacient se zbytečně omezuje v pestrosti stravy. Tuto teorii potvrzuje například výzkum prof. Petera Gibsona, MD, z Monash University v Austrálii, který přinesl zjištění, že k ústupu nespecifických symptomů GIT dochází i u velké části subjektů, které v jídelníčku ponechaly pšenici špaldu. Ta přitom obsahuje vysoké množství lepku, ale jen malé množství FODMAP. Nemocní, jimž je dieta s nízkým obsahem FODMAP doporučována, samozřejmě musejí být vyšetřeni také na celiakii a alergii na lepek, pakliže se ale nepotvrdí, pak se tzv. jídelníček low FODMAP vyplatí vyzkoušet. Z běžných diagnóz se ukazuje, že na dietu low FODMAP velmi dobře reagují pacienti s dráždivým tračníkem, testována je také u osob s idiopatickými střevními záněty.

Dieta low FODMAP nevyžaduje úplnou eliminaci těchto sloučenin ze stravy

FODMAP označuje heterogenní skupinu organických sloučenin, do které patří oligosacharidy (fruktany, galaktany), disacharidy (včetně laktózy), monosacharidy (fruktóza) a polyoly (sorbitol, xylitol, manitol). Intolerance těchto látek se vyznačuje neschopností je rozložit a vstřebat za jejich současného hromadění v nižších střevních etážích. V tenkém a zejména tlustém střevě potom zvyšují množství zadržované vody a produkci střevních plynů. Na tyto změny reaguje enterický nervový systém a svalová vlákna střevní stěny se silně kontrahují. Pacient následně trpí bolestí, má křeče, borborygmus a průjmy. Cílem diety low FODMAP však, na rozdíl od diety bezlepkové, není úplná doživotní eliminace těchto látek. U většiny pacientů dostačuje snížení množství konkrétních potravin v dietě s tím, že inkriminované potraviny a jejich prahová dávka pro vznik potíží se interpersonálně výrazně liší. Klíčem k úspěchu je tak kvalitní komunikace lékaře nebo nutričního terapeuta s nemocným a cílené vyhledávání potraviny, která mu činí potíže. Většina pacientů přitom nemá problém s laktózou a vyřazení všech mléčných výrobků tak není nutné.

Dieta low FODMAP nemusí kopírovat zásady zdravé stravy

Testování k určení intolerovaných potravin má dvě fáze. První se nazývá eliminační a trvá cca 4–6 týdnů, při delším období by již hrozilo riziko karencí esenciálních látek. Během eliminační fáze jsou ze stravy plně vyloučeny potraviny s vysokým obsahem FODMAP. Následuje fáze reintrodukční s postupným znovuzaváděním jednotlivých složek stravy. Reintrodukce musí probíhat pomalu za účelem zjištění spouštěčů a případné tolerované dávky ve velkém množství nesnášené potraviny.

Mezi pokrmy s vysokým obsahem FODMAP patří široké spektrum obilnin a luštěnin, některé druhy ovoce (jablka, hrušky, broskve, vodní meloun) a zeleniny (cibule, česnek, avokádo, květák), dále potom mléko a většina mléčných výrobků včetně mléčné čokolády, sladidla, průmyslově zpracované maso a uzeniny, cukrovinky, slazené nápoje, pivo, sladká vína a některé koření a omáčky. Naopak vhodné potraviny zahrnují mimo jiné pohanku, špaldu, rýži, oves, citrusy, banány, brambory, mrkev, rajčata, bezlaktózové mléko a tvrdé sýry typu parmezán, maso, vejce, ořechy a suché víno. Doporučené a nedoporučené potraviny v tomto případě nesledují zásady zdravé výživy, některé pro běžnou populaci velmi vhodné potraviny se nacházejí v zakázaném spektru, a naopak dovolené jsou všechny oleje, obyčejný cukr nebo hořká čokoláda.

Zjednodušeně se dá říci, že pokud se chce pacient co nejvíce vyhnout potravinám s vysokým obsahem FODMAP, měl by omezit konzumaci polotovarů, konzervovaných produktů, uzenin, hotových sypkých či tekutých kořenicích směsí, cukrovinek, alkoholu a limonád. Naopak by se měl zaměřit převážně na čerstvost a potravu s co nejnižším množstvím přísad. Pro usnadnění výběru vhodných a nevhodných potravin při nákupu pak může pomoci např. mobilní aplikace.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XVIII. celostátním diabetologickém sympoziu v Průhonicích přednesla:
Mgr. Bc. Martina Daňková
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze