Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Prozánětlivé účinky hypoglykemie podtrhují význam její prevence
Hypoglykemické příhody představují problém, který je stejně starý jako sama terapie inzulinem, přesto se je ani po sto letech nepodařilo zcela vyřešit. Kromě toho, že je hypoglykemie jedním z hlavních faktorů, jež zabraňují pacientům s diabetem dosáhnout optimální glykemické kontroly, má dopad na kvalitu života diabetiků a jejich kardiovaskulární riziko. Zdá se, že významnou roli při tom sehrává protrahovaná aktivace imunitního systému.
Kvalita života je velké téma, které je v poslední době často zmiňováno v médiích, ať už v souvislosti s geopolitickou či ekonomickou situací. Ve vztahu k diabetu by podle recentního konsenzu ADA a EASD pro management léčby hyperglykemie u diabetiků 2. typu mělo být zajištění optimální kvality života vedle prevence komplikací jedním z hlavních cílů terapie. Ta by měla být individualizována dle charakteristik pacienta a jeho preferencí. Výběr vhodné terapie pak zásadně ovlivní nejen další prognózu pacienta, ale na denní bázi i kvalitu jeho života.
K lepší adherenci nemocných přispívá zjednodušení léčby a možnost flexibilního časování medikace, nicméně velkým tématem antidiabetické terapie stále zůstává minimalizace rizika hypoglykemie. Ta má nejen zásadní dopad na kvalitu života diabetiků, ale také zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod a vzniku demence, přispívá k nárůstu hmotnosti při vynuceném jídle, vede k vyšší nehodovosti a zvyšuje riziko úrazu v důsledku ztráty vědomí či mdlob. V konečném důsledku tak hypoglykemie nepřímo, ale i přímo může zvyšovat mortalitu pacientů s diabetem.
Hypoglykemie – více než jen překážka kompenzace diabetu
Kromě výše uvedených oblastí má hypoglykemie také zásadní vliv na fyzické, emocionální a duševní zdraví diabetiků a podle nejnovějších poznatků výzkumného projektu Hypo-RESOLVE, prezentovaných na 16. mezinárodní konferenci Advanced Technologies & Treatments for Diabetes (ATTD) v únoru 2023 v Berlíně, významně ovlivňuje i imunitní systém. Z údajů nedávno publikovaných studií vyplývá, že hypoglykemii v posledních čtyřech týdnech zažilo až 83 % pacientů s diabetem 1. typu a 47 % pacientů s diabetem 2. typu. Mezi nepříjemné fyzické a emocionální příznaky hypoglykemie, které uvádějí, patří ztráta vědomí, pády, zasahování do každodenních úkolů a činností, sociální znejistění, nízké sebevědomí, špatná kvalita spánku a obavy z budoucnosti.
Závažné hypoglykemie jsou spojeny se zvýšeným strachem z výskytu dalších hypoglykemií, vyšším stresem a pocitem poklesu celkového zdraví. Mohou také ovlivňovat kvalitu spánku a vést k depresivnímu naladění pacientů. Kromě toho mají hypoglykemické příhody mladších diabetiků 1. typu dopad na každodenní život i jejich rodinných příslušníků, včetně ovlivnění jejich vzájemných vztahů, práce, studia, volnočasových aktivit i společenského života. Pacienti dopad hypoglykemie na jejich kvalitu života komentují například slovy: „Je nepříjemné, když se při sportu musím neustále hlídat a nemohu jako zdraví lidé dělat, co chci a jak dlouho chci“, „Jsem tak nervózní z toho, že mohu jít do hypoglykemie, že se v práci neustále kontroluji a dělám si starosti, co si o mně myslí můj zaměstnavatel“ nebo „Udělat něco spontánně a narychlo je nemožné, protože se musím připravit na všechny scénáře a tahat s sebou nezbytné léky a další vybavení.“
Jak hypoglykemie ovlivňuje imunitní systém?
Již delší dobu je známo, že výskyt těžkých hypoglykemií je asociován se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních příhod, hospitalizací i celkovou mortalitou u pacientů s diabetem 2. typu. Recentně bylo zjištěno, že to platí i pro diabetiky 1. typu. Nedávná post-hoc analýza kardiovaskulárních výsledků studie LEADER u diabetu 2. typu (Heller SR et al, Diabetologia 2022; 65(1): 55–64) zjistila, že více než 12 nezávažných hypoglykemií ročně je spojeno se zvýšeným rizikem jak výskytu kombinovaného ukazatele MACE (složeného z kardiovaskulárního úmrtí, nefatálního infarktu myokardu a nefatální cévní mozkové příhody), tak kardiovaskulárního úmrtí i celkové mortality.
Možným vysvětlením je ovlivnění imunitního systému. Při hypoglykemii dochází k jeho aktivaci a zvýšení produkce cytokinů buňkami imunitního systému, což vede k zánětlivé reakci ve stěnách cév, endoteliální dysfunkci a kardiovaskulárním příhodám. Prof. Bastiaan de Galan s kolegy z Maastrichtské univerzity v Nizozemí zkoumali akutní a dlouhodobé účinky hypoglykemie indukované inzulinem na zánětlivé markery u pacientů s diabetem. V rámci hypoglykemické clampové studie, které se účastnilo 200 diabetiků 1. a 2. typu a kontrolních osob, byla účastníkům odebrána krev během euglykemie a hypoglykemie a 1., 3. a 7. den po clampu, aby se stanovilo složení a aktivita cirkulujících imunitních buněk a prozánětlivých cytokinů. V reakci na hypoglykemii se u zkoumaných osob významně zvýšil počet cirkulujících lymfocytů a monocytů a zůstal zvýšený po dobu jednoho týdne. Také hladiny hs-CRP a další prozánětlivých proteinů se po prodělání hypoglykemie zvýšily a zůstaly elevované. Autoři došli k závěru, že hypoglykemie vyvolává zánětlivou odpověď na buněčné i proteinové úrovni, která přetrvává několik dnů. To platí všeobecně, bez ohledu na typ nebo přítomnost diabetu a povědomí o hypoglykemii. Předchozí hypoglykemie pak může zlepšit zánětlivou odpověď, potenciálně zprostředkovanou adrenalinem.
Nezodpovězené otázky zůstávají
Uvedené údaje podtrhují důležitost předcházení hypoglykemiím nejen proto, že brání dosažení lepší kompenzace diabetu, ale také z důvodu zvýšení výskytu kardiovaskulárních příhod. Stále však zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Například jaký je klinický fenotyp jedinců, u nichž hypoglykemie přímo ovlivňuje krátkodobé a dlouhodobé KV riziko, na rozdíl od toho, aby byla jen rizikovým markerem onemocnění. A co by mohlo být potenciálním novým terapeutickým cílem, jenž by pomohl zmírnit škodlivé vaskulární účinky opakovaných hypoglykemických příhod?
Při čekání na další výsledky výzkumu, zabývajícího se touto problematikou, tak pro pacienty s diabetem 2. typu zůstává individualizace glykemických cílů a vyhýbání se hypoglykemii nejlepší strategií pro minimalizaci KV morbidity a mortality.
Budoucí observační studie využívající kontinuální monitorování glukózy pak mohou pomoci objasnit roli zánětlivé odpovědi po hypoglykemii též u diabetiků 2. typu s prokázaným kardiovaskulárním onemocněním, u nichž je provádění clampových studií rizikové.
(red)
Zdroje:
- https://easd-elearning.org
- Verhulst CEM, Van Heck JIP, Fabricius TW, et al. Sustained proinflammatory effects of hypoglycemia in people with type 2 diabetes and in people without diabetes. Diabetes 2022;71:2716–2727.