Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Studie IDEAL potvrdila benefity deintenzifikace léčby DM2. V čem spočívají?
Jaké výsledky přinesla česká studie IDEAL prezentovaná na letošním kongresu EASD? Jak moc je pro pacienty s diabetem 2. typu (DM2) výhodná deintenzifikace intenzifikované inzulinoterapie ve srovnání s léčbou pomocí jedné injekce iGlarLixi? Seznamte se s tím, jak může deintenzifikace léčby v českých podmínkách zlepšit parametry CGM, snížit hmotnost a omezit hypoglykemie, aniž by došlo ke zhoršení kompenzace diabetu.
Intenzifikovaná inzulinová léčba (IIT) představuje nejintenzivnější inzulinový režim používaný v terapii diabetiků 2. typu (DM2) a mnoho nemocných s ním začalo v době, kdy nebyly dostupné jiné možnosti léčby. Režim IIT umožňuje sice velmi účinně snižovat hodnoty glykemie, protože podávání inzulinu nabízí pacientům rychlý a na dávce závislý účinek, na druhou stranu je intenzifikovaná inzulinoterapie spojena se zvýšeným rizikem hypoglykemie a často také s tendencí k nárůstu tělesné hmotnosti a nutností častého monitorování glukózy a úprav dávky inzulinu pacienty, což negativně ovlivňuje jejich compliance s léčbou a kvalitu života. Zavedení nových antidiabetik s pleiotropními účinky, jako jsou agonisté GLP-1 (GLP-1 RA) nebo inhibitory SGLT2 (SGLT2i), znamenalo, že terapie založená na inzulinu byla v klinických doporučeních pro léčbu DM2 odsunuta do pozdějších linií léčby, které by měly být zváženy až po selhání neinzulinových antidiabetik.
Diabetologové se v praxi setkávají s poměrně velkou skupinou pacientů, u kterých byl režim IIT zahájen v době, kdy nebyly dostupné žádné jiné účinné terapeutické možnosti. V současné době by však tito diabetici 2. typu mohli těžit z výhod, které nabízejí zjednodušené inzulinové režimy využívající přípravků FRC. Jedním z nich je přípravek iGlarLixi (s firemním názvem Suliqua), který se podává v jedné injekci denně a obsahuje kombinaci bazálního inzulinového analogu glargin 100 U/ml a lixisenatidu GLP-1 RA s fixním poměrem dávek.
A právě hodnocení účinnosti a bezpečnosti deintenzifikace inzulinové léčby (v režimu IIT) pomocí iGlarLixi s metrikami CGM u diabetiků 2. typu se základní terapií metforminem ± inhibitor SGLT2 si dali za cíl autoři české studie IDEAL (Insulin therapy DE-intensificAtion with iglarLixi).
Charakteristika souboru a design studie
Do studie IDEAL bylo zařazeno 91 diabetiků 2. typu (zastoupení žen 20/91, tj. 22 %), kteří se s diabetem léčili v průměru 17 let a měli BMI ve výši 33,5 kg/m2. Průměrný věk činil 66 let. Do studie byli zařazeni nemocní, jejichž celková denní dávka inzulinu (TDD) ≤ 0,8 IU/kg a C-peptid nalačno byl nad spodní hranicí normy. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 do skupiny iGlarLixi s přípravkem podávaným jednou denně, nebo do pokračování IIT režimu (oba režimy byly titrovány na plazmatickou glukózu nalačno ≤ 6 mmol/l). Účastníci měli k dispozici profesionální monitoring CGM (FreeStyle Libre Pro iQ) před začátkem studie (BL) a po dobu posledních 2 týdnů období léčby (W24).
Primárním výsledkem byla změna glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ve 24. týdnu. Sekundárními cílovými parametry byly změna tělesné hmotnosti (BW), celkové denní dávky inzulinu, glykemie nalačno, postprandiální glykemie (PPG), hypoglykemie a metriky související s CGM a kvalitou života.
Výsledky hovoří jasně
Po 24 týdnech trvání studie nebyla průměrná změna HbA1c ve skupině iGlarLixi horší než ve skupině s IIT (–0,47 [0,91] % vs. –0,37 [0,77] %; p = 0,01 pro non-inferioritu; p = 0,25 pro superioritu). Pacienti ve skupině iGlarLixi dosáhli signifikantně vyššího průměrného snížení BMI ve srovnání se skupinou s IIT (–4,8 [4,3] kg vs. –0,5 [3,7] kg; p < 0,001) a také celková denní dávka inzulinu byla ve skupině iGlarLixi výrazně snížena, zatímco ve skupině s IIT zůstala nezměněna (p < 0,0001). Podíl studijních návštěv lékaře, při kterých byla hlášena hypoglykemie, byl nižší ve skupině s iGlarLixi vs. MDI (5,5 % vs. 9,6 %; p = 0,029; nebyly pozorovány žádné rozdíly v glykemii nalačno a PPG).
Metriky CGM byly hodnoceny u 73 (80,2 %) účastníků studie, u kterých bylo k dispozici ≥ 72 hodin dat CGM. Medián času v cílovém rozmezí (TIR) se zvýšil ve skupině iGlarLixi (70 v BL oproti 80 ve W24; p = 0,039), ale zůstal nezměněn ve skupině s IIT (78 vs. 82; p = 0,728). Ve skupině iGlarLixi došlo také k signifikantnímu snížení času v hyperglykemii (TAR) a k poklesu glykemické variability ve srovnání s IIT (kde došlo naopak ke zvýšení glykemické variability, nejspíše v důsledku snahy o pečlivější titraci). Mezi skupinami byl také statisticky významný rozdíl ve změně tzv. indexu GRI (glycemia risk index), který sumárně hodnotí výskyt hyperglykemií a hypoglykemií. Ten ve skupině iGlarLixi významně klesal, zatímco u pacientů s IIT stoupal (p = 0,045).
Poučení pro praxi
Z výsledků studie IDEAL tedy vyplývá, že deintenzifikace inzulinové terapie z režimu IIT pomocí přípravku iGlarLixi (Suliqua) je pro diabetiky 2. typu účinnou a bezpečnou léčebnou možností, která poskytuje srovnatelnou kontrolu glykemie s výhodami snížení tělesné hmotnosti, celkové denní dávky i počtu injekcí inzulinu a nižšího podílu návštěv lékaře, u kterých byla hlášena hypoglykemie. Z metrik CGM také plyne, že deintenzifikace pomocí iGlarLixi vedla ke zlepšení v parametrech TIR, TAR, glykemické variability a indexu GRI ve srovnání s pokračováním v režimu IIT.
Dodejme, že kombinace bazálního inzulinového analoga a GLP-1 RA s fixním poměrem (FRC) těží z komplementárních mechanismů účinku jejich obou složek. Bazální inzulin zajišťuje kontrolu glykemie nalačno, zatímco GLP-1 RA ovlivňují glykemii nalačno i postprandiálně a snižují příjem potravy a glykemii stimulací glukózo-dependentní sekrece inzulinu, potlačením sekrece glukagonu, zpožděním vyprazdňování žaludku a potlačením chuti k jídlu. Díky tomu je účinek iGlarLixi na snížení hladiny glukózy doplněn srovnatelným nebo nižším rizikem hypoglykemie ve srovnání s léčbou bazálním inzulinem, neutrálním účinkem na tělesnou hmotnost a nižším rizikem gastrointestinálních nežádoucích účinků ve srovnání s GLP-1 RA v monoterapii.
Česká studie IDEAL představuje první randomizované kontrolované hodnocení deintenzifikace inzulinové léčby pomocí iGlarLixi s metrikami CGM u diabetiků 2. typu se základní terapií metforminem ± inhibitorem SGLT2. Jde o multicentrickou, investigátory iniciovanou studii fáze IV, které se kromě pražského IKEM účastnila ještě čtyři další česká pracoviště. Studie byla prezentována na letošním kongresu EASD v Amsterdamu.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na kongresu Technologie v diabetologii v září 2024 v Plzni přednesl:
prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Centrum diabetologie IKEM, Praha