Co ukázala studie COLCOT? Aneb využití kolchicinu v léčbě kardiologických pacientů

Každoročně vychází mnoho zajímavých prací, které bývají prezentovány na významných kardiologických sjezdech v USA i Evropě. Následující příspěvek je zaměřen na studii COLCOT, která řešila možnosti použití kolchicinu u pacientů s nedávno proběhlým infarktem myokardu, zkoumala efekt tohoto léčiva na kardiovaskulární systém a také jeho dlouhodobou bezpečnost.

Experimentální i klinická data z posledních let jednoznačně podporují myšlenku, že při rozvoji aterosklerózy hraje roli zánětlivá odpověď organismu. Nabízí se proto otázka, zda ovlivnění této reakce pomocí protizánětlivé terapie nemůže snížit riziko aterosklerotických příhod u pacientů se sklonem k ischemické chorobě srdeční. Pokud ano, existuje nějaké již používané protizánětlivé léčivo, které by mohlo pacientům v kardiovaskulárním riziku pomoci?

Do studie COLCOT byli na základě těchto úvah vybráni pacienti po nedávném infarktu myokardu (AIM). Těmto byl následně podáván kolchicin, aby mohl být evaluován jeho případný protektivní efekt na kardiovaskulární systém. Kolchicin je známé perorální protizánětlivé léčivo, které je v současné době indikováno především k léčbě dny a perikarditidy.

Jak byla studie COLCOT designována?

Design byl poměrně prostý – do studie bylo zahrnuto 4 745 pacientů, kteří v posledním měsíci před začátkem studie prodělali AIM; v průměru šlo o nemocné 13. den po příhodě. Všichni tito pacienti byli po AIM léčeni podle guidelines – pomocí PCI, pokud byla indikována, a následně farmakoterapií, tedy kombinací kyseliny acetylsalicylové, jiného antiagregancia, statinů a beta-blokátorů.

Skupina byla následně randomizována. Polovině účastníků studie byl poté k doporučené terapii přidán ještě kolchicin v dávce 0,5 mg denně, druhá polovina dostávala pouze placebo. Hodnocený primární cíl obsahoval několik složek – šlo o čas do prvního kardiovaskulárního úmrtí, srdeční zástavy, dalšího AIM, cévní mozkové příhody či hospitalizace kvůli angině pectoris vyžadující revaskularizaci. Sekundární cíle byly v podstatě jednotlivé složky tohoto primárního endpointu.

Průměrný věk pacientů se pohyboval okolo 60 let. Vzhledem k povaze choroby je celkem jasné, že převládali muži (žen bylo cca 20 %). Více než polovina zúčastněných trpěla hypertenzí, cca 20 % nemocných mělo v anamnéze i diabetes mellitus. Přibližně 15 % nemocných už někdy v minulosti prodělalo AIM.

Kolchicin snížil riziko opakování AIM

Ukázalo se, že primární cíl dopadá podstatně lépe u pacientů léčených kolchicinem oproti skupině s placebem. Šlo o statisticky významný rozdíl. I při hodnocení jednotlivých sekundárních cílů prokázal kolchicin svůj účinek. Při pohledu na data od pacientů, kteří dokončili studii, lze pozorovat jednoznačné snížení rizika úmrtí z kardiovaskulárních příčin, klesl také počet opakovaných AIM i výskyt cévních mozkových příhod. I počty urgentních hospitalizací z důvodu anginy pectoris vyžadující revaskularizaci byly u pacientů užívajících kolchicin výrazně nižší.

Odvrácenou stranou mince jsou u všech léčiv nežádoucí účinky. Vzhledem k tomu, že se studie COLCOT zabývala i otázkou bezpečnosti užívání kolchicinu, je jasné, že byly počty nežádoucích událostí pod značným drobnohledem. U kolchicinu panovala největší obava ohledně gastrointestinálních potíží, zejména průjmů; je totiž známo, že tento lék není úplně dobře snášen a může mít negativní vliv na zažívání. Studie tyto obavy dokázala vyvrátit. Rozdíl v počtu výskytu průjmů, nauzey i krvácení do gastrointestinálního traktu nebyl oproti skupině s placebem statisticky významný.

Navzdory obavám kolchicin nezpůsobil významné GIT potíže

Jediným významným nežádoucím účinkem byl zvýšený výskyt pneumonií u nemocných s kolchicinem – protizánětlivý lék zřejmě utlumoval i reakci imunitního systému na respirační patogeny. Také v tomto případě však šlo o velmi nízké počty případů bez velkého klinického významu.

Přes velmi optimistické výsledky je třeba uvést, že studie COLCOT má jisté limitace. Zejména jde o poměrně krátké sledování pacientů – follow-up trval pouhých 23 měsíců. Není tak možné rozhodnout o rizicích či případných benefitech dlouhodobého používání kolchicinu v léčbě.

Přestože byla studie COLCOT rozsáhlou prací a celkový počet 4 745 pacientů je nepochybně dostatečně signifikantní k tomu, aby mohlo být jednoznačně rozhodnuto o výsledcích primárního endpointu, pro správnou evaluaci sekundárních cílů by bylo vhodnější zapojit pacientů ještě více.

Kolchicin v dávce 0,5 mg denně signifikantně redukuje riziko ischemických kardiovaskulárních příhod u pacientů po nedávném AIM – konkrétně šlo o rozdíl 23 % při běžné léčbě a 34 % u kolchicinu. Výskyt nežádoucích účinků byl z hlediska gastrointestinálních příhod zcela nevýznamný, i v jiných oblastech byl počet nežádoucích událostí nízký.

Kolchicin se jeví být zajímavým kardiologickým lékem, přesto je třeba zdůraznit, že výsledky studie COLCOT lze aplikovat pouze na ty pacienty, kteří v poslední době prodělali AIM. O potenciálních benefitech používání tohoto přípravku u ostatních vysoce rizikových nemocných budou muset rozhodnout až další studie.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XXVIII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti přednesla:
prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC
I. interní kardioangiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno