Přejít k hlavnímu obsahu

Úmrtí a opakované hospitalizace kardiaků – vliv nemoci COVID-19 a postcovidového syndromu

Stále narůstající množství elektronických dat, obíhajících ve zdravotnických systémech, umožňuje nejen podrobně studovat jejich mechanismy a procesy, ale také význam rizikových faktorů, vyhodnocovat účinnost léčby, přispívat k tvorbě guidelines a vylepšování terapeutických postupů, a analyzovat jevy a děje v jednotlivých segmentech a oborech zdravotnictví. Lze tak odhalit souvislosti mezi jednotlivými chorobami nebo zjistit závislost výsledků léčby na uplatněné farmakoterapii či prevenci nebo i úspěšnost boje s dlouhodobějšími následky nemocí. Shromážděná a vyhodnocená data mohou pomoci například u onemocnění „long COVID“ v oblasti kardiovaskulární medicíny.

Autoři Banerjee A et al. (Eur J Prev Cardiol 2021) byli schopni publikovat model z elektronických údajů o nemocných z Velké Británie, který vycházel z jednoleté mortality dle jednotlivých kardiovaskulárních onemocnění, věku, pohlaví a komorbidit pacientů, a vztáhnout jej při validaci k obdobným datům pocházejícím z Číny a Itálie. Data umožnila modelovat různé scénáře nemocnosti a mortality dle míry infekce a zásahu virem SARS-CoV-2 v dané populaci (mezi 10% a 80% zásahem) a s různým relativním rizikem (RR) vlivu onemocnění COVID-19 na obyvatelstvo (RR 1,5; 2,0 a 3,0 při 10 % infikovaných a RR 1,2 při 40 % infikovaných, respektive 80 % infikovaných). Jednoletá mortalita kolísala v rozmezí 3–70 %, s nejvyšším výskytem úmrtí při fibrilaci síní, srdečním selhání, ischemické chorobě srdeční a iktech. Vyhodnocením bylo zjištěno, že v Anglii v důsledku pandemie COVID-19 došlo k 31 000 až 62 000 nadbytečných úmrtí s přímým KV vlivem a 50 000 až 100 000 nadbytečných úmrtí pod vlivem nepřímým.

Nejrizikovější jsou jedinci starší 70 let

Několik podobných analýz bylo provedeno i pro případy „dlouhého covidu“ (postcovidový syndrom), a to na podkladě dat 40 000 pacientů z období 4 měsíců po prodělání nemoci COVID-19 s hospitalizací, přičemž v jedné z nich (Ayoubkhani D et al., BMJ 2021) se oproti kontrolám zjistil nejen vyšší výskyt závažných kardiovaskulárních příhod (MACE), chronického onemocnění ledvin a diabetu (a to i nově vzniklých) ale i skutečnost, že 12 % nemocných během 4 měsíců po dimisi zemřelo (a 30 % bylo opakovaně hospitalizováno).

Analýzy využívající data o mortalitě před pandemií COVID-19 a vytvářející predikce pro úmrtnost po infekci tímto novým typem koronaviru též zjistily, že nejrizikovější skupinou pacientů jsou osoby starší než 70 let. Vyšší míru jednoleté mortality než samotný věk nemocného vykazovala jen chronická obstrukční plicní nemoc, kardiovaskulární onemocnění a chronické onemocnění ledvin (přičemž ve vyšším riziku samozřejmě jsou polymorbidní osoby).

Po vyhodnocení rizika pacientů dle pohlaví, věku a rizikových faktorů autoři a porovnání dat z doby prvního lockdownu (Banerjee A et al., Lancet 2020) byli autoři schopni predikovat nadměrnou úmrtnost po COVID-19. Predikční model nadměrné mortality byl validován, a to nejen pro kardiovaskulární onemocnění – momentálně je v oponentuře před publikací (Mizani MA et al., MedRxiv 2022).

Tyto prediktivní datové analýzy ukazují, že pro osoby s onemocněním kardiovaskulárního systému jsou dopady onemocnění COVID-19 vysoce rizikové a zdravotnické systémy s tím musejí v případě podobných pandemií počítat. Přímé dopady na mortalitu jsou u kardiaků jen jedním střípkem mozaiky, existují též vlivy nepřímé a nebezpečný je pro tyto nemocné i postcovidový syndrom.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které během virtuálního kongresu preventivní kardiologie ESC 2022 přednesl:
Prof. Amitava Banerjee, MD
University College London Hospitals, Londýn, Velká Británie

Co je to Long COVID?

Long COVID byl definován jako přítomnost příznaků a symptomů, které se objeví během infekce nebo po infekci nemocí COVID-19 a které trvají 12 týdnů a déle. Běžně se hovoří o akutní fázi COVID-19 při trvání do 4 týdnů od začátku onemocnění a pokračujícím symptomatickém COVID-19 od 4 do 12 týdnů od onemocnění. Symptomy onemocnění po 12 a více týdnů vykazuje jeden z deseti pacientů.

Long COVID postihuje jak lidi, kteří byli hospitalizováni s akutním onemocněním COVID-19, tak i ty, kteří se léčili doma. Dlouhodobé symptomy a případný long COVID se tedy mohou projevit stejně tak u jedinců po lehkém i těžkém průběhu nemoci. Long COVID je multisystémové onemocnění. Bylo pozorováno více než 200 symptomů, které se mohou vyskytovat v různých kombinacích a mohou se projevovat v různých předvídatelných i nepředvídatelných vzorcích se střídáním atak a remisí.

Nejčastější symptomy po šesti měsících:

  • extrémní vyčerpání (únava),
  • zhoršování ponámahových symptomů (PESE – post-exertional symptom exacerbation),
  • potíže s pamětí a soustředěním („brain fog“ – mozková mlha).

Další časté symptomy:

  • dušnost,
  • bolest na hrudi,
  • poruchy spánku (insomnie),
  • srdeční palpitace,
  • závratě,
  • bolesti svalů,
  • bolesti kloubů,
  • deprese a úzkost,
  • tinnitus, bolesti uší,
  • zvracení, průjem, bolesti břicha, ztráta chuti k jídlu,
  • vysoká teplota, kašel, bolesti hlavy, sucho v krku, poruchy čichu a chuti,
  • vyrážky.

Zdroj: www.world.physio/wptda

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne