Razantní snížení hladiny LDL-c kognitivní funkce nezhoršuje

Cholesterol je základní strukturou buněčných membrán a neuronálních synapsí. Prakticky veškerý cholesterol se však pro tyto účely tvoří lokálně v CNS, pomocí gliových buněk, aniž by tuto produkci ovlivňovala jeho sérová koncentrace. S nástupem látek výrazně snižujících hladiny LDL cholesterolu se objevily menší práce, které měly zachytit náznaky toho, že by některá hypolipidemika mohla zhoršovat kognitivní funkce.

AteroNews

8. červen 2017

S nástupem látek výrazně snižujících hladiny LDL cholesterolu (LDL-c) se objevilo několik menších prací, které poukazovaly na možnost zhoršení kognitivních funkcí vlivem působení některých hypolipidemik, především lipofilních statinů. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dokonce vydal varování o možném vlivu statinů na kognitivní funkce (FDA Drug Safety Communication, 2012), nicméně později byla publikována metaanalýza prokazující neutrální vztah ke kognici a tím vyvracející kauzální vliv účinku statinů na tyto funkce (Rojas-Fernandez CH, J Clin Lipidol, 2014).

Jelikož bylo při výzkumu inhibitoru PCSK9 evolokumabu například ve studiích GLAGOV či FOURIER zjištěno dramatické snížení koncentrace LDL-c o více než 59 % (!) i u pacientů užívajících statiny, existoval samozřejmě zájem na prověření případného zhoršení stavu kognitivních funkcí také u těchto subjektů. Proto byla navržena podstudie klinického hodnocení FOURIER, která by tuto problematiku osvětlila. Studie byla nazvána po německém psychologovi Hermannu Ebbinghausovi, který se na konci 19. století věnoval výzkumu paměti a kognice, jehož experimenty mimo jiné dokázaly, že člověk si krátkodobě nejlépe pamatuje bloky o sedmi prvcích (terminus technicus z oblasti kognitivní psychologie „Millerovo magické číslo“).

Magický kognitivní výzkum

Výzkum kognice nejsou žádné čáry, využívá se při něm test CANTAB, vyvinutý v Cambridge (Barnett JH, et al., Translational Neuropsychopharmacology, 2016) a považovaný za jeden z nejlepších testů k detailnímu prověření humánních kognitivních funkcí. Hodnotí se pomocí odkrývání a skrývání 2D obrazců, vyšetřuje paměť a reakční čas.

Vstupní kritéria pro subjekty byla podobná jako ve studii FOURIER, byli tedy zařazeni pacienti středního a vyššího věku s pozitivní kardiovaskulární (KV) anamnézou (stav po IM, po hemoragické CMP a symptomatická ICHDK) a s hladinami LDL-c ≥ 1,8 mmol/l a HDL-c ≥ 2,6 mmol/l. Vyřazujícími kritérii byla demence nebo mírné kognitivní poruchy recentně či v anamnéze. Až 92 % sledovaných tvořili běloši z Evropy a Severní Ameriky (72,5 % mužského pohlaví) o středním věku cca 63 let. Primárním endpointem byla non-inferiorita exekutivní funkce a sekundárním endpointem parametry prostorové pracovní paměti, epizodické paměti a rychlost psychomotoriky. Vyšetření CANTAB bylo provedeno před randomizací a v průběhu studie.

Žádné negativní změny kognitivních funkcí!

Non-inferiorita evolokumabu vůči placebu byla prokázána, výsledky testů byly v experimentální i kontrolní skupině prakticky totožné (p < 0,001). Byly splněny primární i sekundární cíle, krátkodobá pracovní paměť (umožňující zapamatovat si určitou informaci ve velmi krátkém časovém horizontu) se pacientům s evolokumabem dokonce nepatrně (a nevýznamně) zlepšila.

Je tedy možné konstatovat, že evolokumab v kombinaci se statiny nevede k prokazatelným negativním změnám kognitivních funkcí, a to ani přes mimořádně razantní snížení hladiny LDL-c.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XXV. výročním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně přednesl:
doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.,
II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze