Vakcinace proti COVID-19 a její kožní nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky očkování proti SARS-CoV-2 projevující se na kůži jsou poměrně vzácné, nepočítáme-li bolestivost, citlivost, zarudnutí či otok, které jsou spíše reakcí na samotnou injekci. Podle prospektivní observační studie z Velké Británie se alergické projevy na kůži po podání vakcíny od společnosti Pfizer/BioNTech, respektive AstraZeneca, vyskytly v podobě vyrážky u 0,2 %, respektive 0,4 %, očkovaných osob. S mírně vyšší incidencí bylo pozorováno pálení kůže (0,7 %, respektive 1,7 %) (Menni C et al., Lancet 2021).

Údaje z registru shromažďujícího data o nežádoucích účincích jednotlivých vakcín ve Spojených státech amerických ukázaly, že kožní projevy, ač s vzácným výskytem, mohou být velmi rozmanité. Zaznamenány byly vyrážky, různé typy exantémů, kopřivka, pernio, petechie, vaskulitidy a mnoho dalších. U většiny pacientů s kožní reakcí po první dávce vakcíny nedošlo k podobným projevům po dávce druhé. Pokud se však objevily, bylo to s kratším časovým odstupem od aplikace. V registru nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí kožní příhody. Data také ukázala, že některé kožní projevy po očkování byly shodné s těmi, které se vyskytují při onemocnění COVID-19, například již zmíněné pernio, morbiliformní vyrážka či kopřivka. Většina kožních reakcí se vyskytla po vakcinaci látkou od společnosti Moderna (lokální kožní reakce – 92 %, rozsáhlé kožní reakce s odstupem času od podání – 94 %, erytromelalgie – 77 %, morbiliformní vyrážka – 65 %) a v drtivé většině šlo o ženy ve věku kolem 40 let (MacMahon DE et al., J Am Acad Dermatol 2021).

Ve španělské kohortě 405 osob, očkovaných mRNA vakcínami i látkou od AstraZeneca, bylo možné kožní reakce kategorizovat do šesti hlavních skupin. S největší četností, asi u jedné třetiny očkovaných, byla pozorována tzv. covidová paže. Jde o erytematózní skvrny nebo oteklé plaky v místě aplikace, přičemž ve více než polovině případů se objevují s odstupem více než čtyř dnů od očkování. Asi u 15 % osob se objevila kopřivka a/nebo angioedém s lokalizací nejčastěji na trupu, které byly viditelné s odstupem jednoho dne. U méně než desetiny očkovaných se pak vyskytla morbiliformní vyrážka, papulovezikulární exantém, nález podobný pityriasis rosea či vyrážka podobná purpuře. Kromě zmíněných ale byly také hlášeny reaktivace latentních preexistujících kožních infekcí či nemocí: varicella-zoster virus (VZV) – 10 %, herpes simplex virus (HSV) – 4 %, psoriáza či lichen planus. I v tomto případě byly kožní reakce nejčastější po vakcíně od společnosti Moderna a vyskytovaly se hlavně u žen. Asi pětina z nich byla klasifikována jako závažná nebo velmi závažná a u necelých 10 % očkovaných se kožní reakce objevily po obou dávkách, přičemž v polovině případů šlo o totožný projev (Catala A et al., Br J Dermatol 2021).

Covidová paže týden po očkování

Již zmíněná covidová paže byla poprvé popsána u 12 žen očkovaných vakcínou Moderna (Blumenthal KG et al., N Engl J Med 2021), brzy ale následovaly i publikované případy po očkovací látce firmy Pfizer/BioNTech (Baeck M et al., N Engl J Med 2021) a AstraZeneca (Kim JE et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021). Oddálená lokální kožní reakce se vyskytuje v obecné očkované populaci s frekvencí nižší než 1 %, častěji po mRNA očkovacích látkách a u žen. Medián doby do nástupu této kožní reakce je sedm dnů a k úpravě nejčastěji dochází za maximálně pět dnů. Vždy se objevuje v místě injekce nebo v jeho blízkosti, a pokud k ní dojde i po druhé dávce, bývá to s kratším časovým odstupem od aplikace a reakce bývá méně závažná. Biopticky byl ve většině případů prokázán povrchový perivaskulární a perifolikulární infiltrát lymfocytů a eozinofilů. Není objasněn vznik této reakce, s největší pravděpodobností jde o zánětlivý mechanismus.

Reakce na vakcínu, nebo COVID-19?

Některé kožní reakce na vakcinaci se mohou manifestovat jako samotné onemocnění COVID-19. Jde zejména o urtikárii, morbiliformní vyrážku, pernio (tzv. covidový prst) a mnoho dalších. Po očkování také byly popsány exacerbace nebo nová vzplanutí různých dermatóz. Nejčastěji šlo o reaktivaci herpetických virů. Fathy RA et al. popsali 40 takových případů (35 VZV a 5 HSV) po očkování mRNA vakcínami. Nejčastěji to byly ženy ve věku kolem 45 let věku a k reaktivaci došlo po první dávce (Fathy RA et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021). Publikovány také byly exacerbace psoriázy (Krajewski PK et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021), případy rosacey (Ciccarese G et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021), systémového lupus erythematodes (Kreuter A et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021), lichen planus (Merhy R et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021) či pityriasis rubra pilaris (Llado I et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021).

Kožní reakce po očkování proti SARS-CoV-2 jsou poměrně vzácné, přesto je potřeba na ně pamatovat. Nabývají různých podob od lokalizovaných až po generalizované erupce a v některých případech mohou napodobovat kožní projevy samotného onemocnění COVID-19. Většina kožních reakcí není závažná a neměla by být kontraindikací pro podání druhé nebo dalších, posilujících, dávek.

Redakčně zpracováno z příspěvku, který v rámci kongresu EADV 2021 přednesl:
prof. Nicolas Dupin, MD, PhD
Service de Dermatologie, Hôpital Cochin, Paris, Francie