Je tady nový standard – vakcína proti chřipce pro osoby starší 65 let!

V předchozích dvou letech nebyla chřipka tématem, kterým by se naše společnost vážněji zaobírala. Pandemie COVID-19 vše přebíjela a díky nošení respirátorů se chřipka prakticky nevyskytovala. Loni, zkraje zimy, se však plnou silou opět připomněla – ještě stále probíhá poměrně silná epidemie, která si svoje oběti vybírá především v řadách oslabených, polymorbidních a seniorních jedinců. „Nadále platí, že chřipka má mezi respiračními onemocněními výjimečné postavení – biologické riziko je zde četné a závažné, a týká se celé populace,“ připomíná na úvod H. Roháčová s tím, že zdrojem onemocnění nadále zůstává ptačí rezervoár ve velmi četné, nahuštěné populaci jihovýchodní Asie, kde dochází k mísení.

Chřipka zásadně zhoršuje ledacos!

Samozřejmě jsou známy typické rizikové skupiny, které by proti chřipce měly být přednostně očkovány, nevyplývá z toho ale, že osoby, které v těchto skupinách nejsou, by očkovány být neměly. Starší dospělí, jejichž imunitní systém už nedokáže tak rychle, pružně a správně reagovat (imunosenescence), jsou náchylní k řadě onemocnění, chřipku nevyjímaje. Významnou roli v tom hraje nově skloňovaný odborný pojem – geriatrická křehkost, spojená s možnou sníženou soběstačností, častějšími hospitalizacemi a horším průběhem infekcí. Z více studií vyplývá, že podíl úmrtí v souvislosti s chřipkou bude pravděpodobně vyšší, než se předpokládalo, a významně horší je při chřipce i průběh diabetu, renálních, neurologických, respiračních a kardiovaskulárních chorob. Počet morbidit a podíl polymorbidních osob se s věkem rovněž výrazně zvyšuje – podle skotské průřezové studie, hodnotící údaje o 40 morbiditách z databáze téměř 1,8 milionu lidí registrovaných ve 314 lékařských praxích, vykazovala do 50. roku věku polovina populace alespoň jednu morbiditu, zatímco do 65 let byla většina populace polymorbidní. „V této studii bylo zároveň konstatováno, že vliv chřipky na úmrtí, která jsou přisuzována těmto komorbiditám, je podceňován, přičemž již na třetím místě jsou v této smutné bilanci onemocnění dolních cest dýchacích. Jinými slovy – nemocný mohl například zemřít na infarkt myokardu, bylo to ale v souvislosti s jeho chronickou komorbiditou dýchacího systému, zhoršenou chřipkou,“ vysvětluje H. Roháčová a dodává, že ve zmiňované studii bylo riziko úmrtí u osob s chronickým onemocněním srdce při chřipce pětinásobné, s chronickým onemocněním plic dvanáctinásobné a při kombinaci obou onemocnění dokonce dvacetinásobné (!).

Proč vlastně očkovat?

U jedinců vyššího věku s komorbiditami tedy nesmí být očkování proti chřipce podceňováno – je totiž vysoce efektivní v sekundární prevenci infarktu myokardu a výborně doplňuje „tradiční“ opatření, jako například zanechání kouření, fyzickou aktivitu či podávání antihypertenziv a statinů. Očkování proti chřipce je také spojeno se snížením počtu hospitalizací z důvodu zhoršení kardiovaskulárních ukazatelů u diabetiků 2. typu. „Podle zmiňované studie došlo u očkovaných diabetiků v průběhu chřipkové sezóny oproti neočkovaným jedincům ke snížení celkové mortality o 24 %, o 22 % méně byli hospitalizováni, o 30 % u nich poklesl výskyt cévních mozkových příhod,“ vypočítává H. Roháčová a připomíná, že na desítkách tisíc probandů, hodnocených v dalších klinických studiích, bylo potvrzeno, že vakcinace proti chřipce je spojena se snížením specifické mortality u mnoha doprovodných onemocnění.

Přichází vysokodávková (HD) očkovací látka

Vysokodávkové (HD – high dose) vakcíny byly ve Spojených státech poprvé schváleny v roce 2009, s cílem zajištění lepší imunitní odpovědi u osob starších 65 let, kde byla dosažená úroveň ochrany pomocí „standardních“ očkovacích látek spíše neuspokojivá. V Evropě se tak stalo v roce 2020, v souvislosti s hrozbou „dvojité“, vysoce rizikové epidemie společně s COVID-19.

Kvadrivalentní, vysokodávková vakcína proti chřipce EFLUELDA je k dispozici i v České republice, a je indikována k prevenci osob 60 let a starších. „Důležité je, že tato očkovací látka obsahuje oproti ,standardně‘ dávkované kvadrivalentní vakcíně 4× vyšší množství antigenů, obsahuje tedy 60 µg hemaglutininu od každého chřipkového kmene. Imunitní odpověď neboli imunogenita pacientů v imunosenescenci je díky tomu významně lepší – geometrický průměr titru hladiny protilátek (GMT) je u jednotlivých věkových skupin významně vyšší. U trivalentní vakcíny je to podobně optimistické – chřipka se zde, po očkování vysokodávkovou vakcínou, vyskytovala o 24 % méně. Zdá se, že v profylaxi chřipky u starších pacientů byla nasazena nová ,laťka‘,“ upozorňuje H. Roháčová s tím, že očkování HD vakcínou bylo, oproti standardně dávkované očkovací látce, spojeno také s nižším výskytem hospitalizací pro pneumonie (–27,3 %), pro kardiorespirační onemocnění (–17,3 %) nebo kvůli vlastní chřipce (–11,7 %). Vysokodávková očkovací látka byla tedy spojena s vyšší účinností a pro věkově skupiny nad 60 let je určitě doporučována.

A jak je tomu s její bezpečností? Bolest v místě vpichu, zarudnutí a otoky jsou běžné a vyskytují se prakticky u všech očkovacích látek. V rámci klinického vývoje ani po uvedení HD vakcíny na trh u ní nebyla rozpoznána žádná neočekávaná bezpečnostní rizika.

(red)