Špatný spánek a zdravotní komplikace – dvě strany jedné mince

Tichá epidemie spánkového deficitu představuje jeden z nových civilizačních problémů, s nimiž se ve dvacátém století lidé potýkají. Jak velké části populace se spánková deprivace týká a jaký dopad má nedostatek spánku na lidi ve vyšším věku? Co přispívá k rozvoji poruch spánku u seniorů a jaká rizika to pro ně představuje? Víte, jaká jednoduchá opatření, jež zvýší bezpečnost seniorů při spaní, můžete svým pacientům doporučit?

Po miliony let se lidský organismus přizpůsoboval pravidelnému střídání dne a noci a využíval komplexní blahodárný vliv spánku, avšak během posledních sta let se lidstvo od biologicky podmíněné potřeby dostatečného spánku částečně odklonilo. Stará pravidla, kdy se s východem slunce vstávalo a s jeho západem chodilo spát, v moderní společnosti přestala platit. Součástí dnešního životního stylu je práce na směny, kanceláře bez přirozeného světla, stěhování populace do měst, nadměrné používání mobilů, tabletů a počítačů i všudypřítomný světelný smog. Moderní doba tak výrazně zdeformovala přirozený průběh spánku, jeho celkovou dobu a také načasování.

Třetina dospělé populace trpí spánkovým deficitem

Podle odhadů odborníků 60–80 % populace v současnosti nemá dostatečně kvalitní spánek, 1 ze 3 dospělých navíc trpí spánkovou deprivací, což znamená, že v noci nespí doporučených 7 až 9 hodin. Tento problém se netýká pouze dospělé části populace, nedostatečně dlouho spí až 40 % dětí ve věku 11–15 let.

Důsledky dlouhodobého spánkového deficitu jsou velmi komplexní. Spíme-li dlouhodobě méně než 6 hodin, dochází k oslabení imunity a tím zvýšenému riziku rozvoje zánětlivých onemocnění. Nedostatek spánku či jeho zhoršená kvalita ovlivňuje glukózový metabolismus, rozvoj diabetu, nadváhy a obezity, ale i Alzheimerovy choroby či nádorových onemocnění. Nekvalitní spánek přispívá také k rozvoji deprese, úzkosti a dalších psychiatrických poruch.

Význam spánku pro lidský organismus

Až donedávna vědci a lékaři nedokázali přesvědčivě odpovědět na otázku, proč spíme. Zdá se, že spánek je mnohem komplexnější a významnější pro naše zdraví, než si lidé dosud mysleli. V mozku spánek obohacuje rozmanité funkce, včetně schopnosti učení, pamatování a logického rozhodování. Má ozdravný vliv na psychické funkce a v CNS přispívá k odstraňování metabolitů, které se zde hromadí během dne. Spánek kromě pozitivního vlivu na nervový systém také zvyšuje obranyschopnost organismu, harmonizuje imunitní procesy, pozitivně ovlivňuje metabolismus glukóz, reguluje chuť k jídlu a přibírání na váze.

V době pandemie COVID-19 tak dostatek kvalitního spánku nabývá na významu, neboť rizikovými faktory přispívajícími k závažnému průběhu onemocnění COVID-19 jsou nedostatečně kontrolovaný diabetes, obezita, kardiovaskulární onemocnění, spánková apnoe, ale především vyšší věk. Proto je v případě seniorů dostatečně dlouhý a kvalitní spánek nyní ještě důležitější než dříve. Starší lidé však nejen v důsledku zdravotních potíží i užívaných léků nespí stejně dlouho a stejně kvalitně jako lidé v mladším či ve středním věku. Jak u seniorů zajistit kvalitní spánek, když si sami změny v kvalitě spánku často příliš neuvědomují a při návštěvě lékaře se soustředí hlavně na řešení svých somatických potíží?

Proč se s věkem spánek zhoršuje?

Je známo, že s přibývajícími léty dochází k přirozenému zeslabení a zkrácení hlubokých fází tzv. NREM (non-rapid eye movement) spánku. Po 50. roce věku ho má člověk cca o 60 % méně než v časné dospělosti a v dalších letech podíl hlubokých fází NREM spánku dále klesá. Dalším problémem, jenž souvisí se spánkem a trpí jím starší lidé, je jeho rozkouskovanost. Čím je člověk starší, tím častěji v noci vstává ať už v důsledku užívaných léků, urologických potíží či dalších nemocí.

S pokročilým věkem souvisí také změna cirkadiánního načasování. Senioři chodí spát, respektive usínají dříve, jelikož u nich s přibývajícími léty dochází k dřívějšímu vylučování „spánkového hormonu“ melatoninu, který je určující pro rytmus spánku a je signálem, že je vhodný čas k odpočinku. V důsledku toho si starší lidé často krátce „zdřímnou“ zkraje večera a následně mají problémy s usínáním v pozdějších nočních hodinách. Tyto potíže jsou pak většinou zaměňovány a někdy i léčeny jako nespavost, zatímco skutečnou příčinou poruch spánku je ono krátké podvečerní „zdřímnutí“.

Situace se dále komplikuje tím, že také u seniora se spánkovým deficitem dochází v důsledku posunutého cirkadiánního rytmu nad ránem k hormonálním a jiným změnám, jež vedou k předčasnému probouzení organismu. Navíc nejenže se s přibývajícím věkem mění doba vylučování melatoninu, u seniorů se současně snižuje jeho celkové vylučované množství, což spánek opět oslabuje a umocňuje tak začarovaný kruh poruch spánku u seniorů.

Důsledky nedostatečného a nekvalitního spánku u seniorů

Špatný spánek je jednou z nejpodceňovanější skutečností přispívající u seniorů ke zhoršení jejich zdravotního stavu a kvality života. S klesající účinností spánku, tedy dobou nerušeného nepřetržitého spánku, kromě jiného narůstá riziko rozvoje deprese, zhoršení kognitivních funkcí, zejména poruchy paměti a snížení pozornosti. Takové chování seniorů může být někdy mylně považováno za příznaky demence a úplně se přehlíží možnost, že by příčinou mohl být nedostatečný či nekvalitní spánek.

Špatný spánek se podílí také na rozvoji diabetu, deprese, chronické bolesti, kardiovaskulárních onemocnění i Alzheimerovy choroby. Seniorům během nočních návštěv toalety navíc hrozí zvýšené riziko pádů a následných zlomenin se všemi dalšími zdravotními konsekvencemi.

Potřeba spánku s věkem neklesá, spíše naopak

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že obecně zažitá představa o tom, že starším lidem stačí spánku méně, je nebezpečným mýtem. Podle dostupných důkazů potřebují lidé v pokročilém věku spát stejně dlouho, jako když byli mladší, ale nedaří se jim toho z výše uvedených příčin dosáhnout. Ve skutečnosti senioři potřebují spát více, než sami přirozeně dokážou, a posílení či spíše obnovení jejich přirozeného spánku jim prospívá. Proto by měl lékař kvalitu a kvantitu spánku u seniorů aktivně zjišťovat a poruchy spánku léčit.

Tipy pro bezpečnější spánek seniorů:

1. Člověk by měl mít v ložnici na dosah ruky lampičku, kterou může snadno rozsvítit.
2. Do chodby a na toaletu se doporučuje instalovat tlumená noční světla s pohybovými spínači, která bezpečně posvítí na cestu.
3. Z cesty na toaletu je dobré odstranit všechny překážky, koberečky a předložky, aby o ně člověk nezakopl.
4. Je dobré mít u postele telefon s nouzovými čísly přednastavenými na rychlé vytáčení.
5. Pro lepší synchronizaci cirkadiánního rytmu mohou senioři zkusit při ranních procházkách nosit sluneční brýle, které omezí množství ranního světla ovlivňujícího centrální cirkadiánní řízení v suprachiasmatickém jádru. Při odpoledních vycházkách by naopak senioři měli sluneční brýle odložit, aby se mohli vystavit dostatku odpoledního světla a tím oddálit předčasné uvolňování melatoninu.

Spánek a COVID-19

Je jasné, že pandemie COVID-19 nejenže změnila denní rutinu velké části populace, ale také mimo jiné ovlivnila kvalitu spánku těchto jedinců. Proto se v této souvislosti hodně diskutuje o spánku a jeho imunitní funkci, protože při hodnocení jedinců trpících spánkovou deprivací se zjistilo, že dochází ke zvýšení aktivity cytokinů, jako je interferon, TNF-alfa a interleukin 1-beta a také ke zvýšení zánětlivých markerů, jako je C-reaktivní protein. Například studie se skupinami účastníků, kteří spali málo (< 6 hodin), detekovaly pokles T-lymfocytů, nižší aktivitu NK buněk (natural killers), kratší délku telomer T-buněk a zvýšené zánětlivé markery (C-reaktivní protein a IL-6). Ve srovnání s jedinci, kteří spali sedm až osm hodin denně, uváděli ti, kteří spali méně než pět hodin, že častěji onemocní rinofaryngitidou a akutní bronchitidou. To přispívá k obecné myšlence, že snížení kvality spánku či jeho nedostatek negativně ovlivňuje imunitní funkce a obranyschopnost organismu, čímž se zvyšuje riziko rozvoje různých onemocnění, včetně infekčních.

Navíc se zdá, že i krátkodobý kvalitní spánek může mít pozitivní vliv na vytvoření protilátek po vakcinaci proti onemocnění COVID-19. Ze starších prací totiž vyplývá, že očkování proti chřipce je účinnější u lidí, kteří ve dnech před aplikací vakcíny dobře spali, a podobná reakce se dá předpokládat i u očkování proti COVID-19.

(red)