Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Celosvětově trpí 930 milionů mužů, přinejmenším
Ani letošní kongres Evropské urologické společnosti (EAU) nakonec neminula aktuální „móda“ digitálních online videoprezentací. A tak i Dr. Dean Elterman, MSc, FRCSC, své sdělení vysílal z Kanady, z pohodlí svého urologického pracoviště na University of Toronto. Nijak to neubralo na jeho zajímavosti! A navíc i obecenstvo ve všech koutech světa mohlo pohodlně sedět v obývacích (nebo jiných) pokojích a nepromořovat se v letadlech, taxících, hotelích a kuloárech. Pohodlně se usaďte i Vy, začínáme pře(d)kládat první letošní příspěvek.
„Až 45 % dospělých mužů tvrdí, že zaznamenali obtíže v dolních močových cestách,“ zahajuje Dr. Dean Elterman, MSc, FRCSC, svou „virtuální“ přednášku, přenášenou v rámci kongresu EAU 2020 online z urologického pracoviště na University of Toronto v Kanadě. „Odhaduje se, že příznaky, které nazýváme LUTS, v roce 2008 trpělo cca 930 milionů mužů, a aproximací je zjištěno, že v roce 2018 to bylo již 1,1 miliardy pacientů mužského pohlaví,“ pokračuje a dokládá tato čísla citací zdroje Irwin DE et al., BJU Int 2011. Z citované studie (EPIC) také vyplývá fakt, že prevalence jímacích symptomů LUTS činí 29 %. Prevalenci hyperaktivního močového měchýře (OAB) u mužů přitom tato studie (i americká studie NOBLE – Steward WF et al., World J Urol, 2003) udává v rozmezí 8–16 %. „Každému urologovi je známo, že OAB je součástí celého komplexu symptomů, které zahrnují jímací, mikční a postmikční příznaky, přičemž o OAB svědčí především potíže s frekvencí močení, urgencí, urgentní inkontinencí a nykturií. Primární známkou hyperaktivního močového měchýře je urgence, zatímco mikční symptomy svědčí spíše o onemocnění prostaty,“ shrnuje D. Elterman a dodává: „Navíc u mužů se příznaky OAB do velké míry překrývají s LUTS – výhradně mikční obtíže vykazuje pouze 17 % z nich, 12,7 % má pak čistě jímací příznaky a přes 48 % jejich kombinaci, ať již s postmikční složkou či bez ní.“ Jak ostatně uvádí i zjištění studie EpiLUTS (Sexton CC et al., BJU Int 2009), tito pacienti mohou zaznamenávat potíže s frekvencí močení, urgencí i nykturii a současně i slabý či přerušovaný proud moči při močení.
Ale prosím vás, LUTS je banalita…
D. Elterman zdůrazňuje: „Je důležité LUTS i OAB léčit, neboť pro nemocného nejde o banalitu. Výrazně totiž postihují kvalitu jeho života – a sice v oblasti tělesné aktivity, což může pacienta s OAB donutit určité své oblíbené aktivity úplně opustit, ale i jeho psychického zdraví, které může být dlouhodobě narušováno pocity viny, studu a depresí z toho, že takto postižená osoba nedostatečně kontroluje svůj močový měchýř, zapáchá ve společnosti močí nebo se toho přinejmenším velmi obává a zažívá v této souvislosti silný stres. Tito pacienti také strádají v oblasti sociální – omezují své interpersonální kontakty, přizpůsobují své cesty rozmístění veřejných toalet nebo vycházky mimo bydliště úplně omezují. A jsou zbytečně zaměstnáváni a stresováni také zajišťováním, používáním a nutností neustálé dostupnosti inkontinenčních pomůcek, což jim komplikuje též každodenní činnost v zaměstnání a snižuje jejich produktivitu. Nemluvě o intimní a sexuální sféře jejich životů.“ Tato tvrzení jsou ostatně již podložena i řadou publikovaných prací (Zoom BH et al., J Urol 1999; Brown JS et al., J Womens Health 1998; Abrams P et al., Am J Manag Care 2000; McGhan WF et al., Am J Manag Care 2001; Tang D et al., BJU Int 2014).
MegaHOAX: „To je tou prostatou“
Průzkumy kvality života ukazují, že muže s LUTS více než problémy s mikcí obtěžují jímací symptomy (Agarwal A et al., Eur Urol 2014; Coyne KS et al., BJU Int 2009) a ty nadále zůstávají i nejčastěji hlášenými obtížemi u LUTS (Irwin DE et al., BJU Int 2006). Čím více je překrývajících se příznaků, tím je pro pacienty situace složitější (Irwin DE et al., BJU Int 2009). Jak ale ukazuje literatura (Irwin DE et al., Eur Urol 2006; Chapple CR et al., Eur Urol 2008), tyto obtíže nejsou vyhrazeny jen jednomu pohlaví (tomu s prostatou) – i ženy zaznamenávají nepříjemné mikční příznaky (s prevalencí cca 20 %) a jímací symptomy dokonce i častěji (téměř 35% prevalence v porovnání s cca 27 % u mužů). „Nicméně – jak víme – prostata může odchod moči u muže vskutku komplikovat a máme pro její onemocnění v této souvislosti spoustu pěkných anglických zkratek, jako je BPH – benigní hyperplazie prostaty s typickým histologickým obrazem, BPE – neboli benigní zvětšení prostaty s průkazem sonografickým či digitálním rektálním vyšetřením a BPO – benigní prostatická obstrukce prokázaná urodynamicky,“ uvádí D. Elterman označení z článku autorů Abrams P et al. (Urology 2013) a připomíná ještě jednu známou zkratku: „Pro poruchu odchodu moči vlivem zvýšené tenze detruzoru máme zkratku BOO, označující výtokovou obstrukci močového měchýře.“ I s těmito poruchami se samozřejmě může prolínat obraz LUTS i OAB.
„Lékaři se často domnívají, že mezi BPO a OAB je pouze přímý kauzální vztah,“ uvádí na pravou míru jeden z obecně zažitých mýtů D. Elterman a upozorňuje: „Samozřejmě, že mikční a postmikční příznaky mohou být vyvolány zbytnělou prostatou přímo, je však třeba si uvědomit i nepřímé efekty, které se zde uplatňují, a sice poruchy jímání typu urgence, nykturie a urgentní inkontinence s detruzorovou hyperaktivitou, vznikající na podkladě chronických změn – zvýšené senzitivity cholinergních receptorů v močovém ústrojí a strukturálních alterací v důsledku působící ischemie ve stěně močového měchýře nebo samotném detruzoru.“ Detruzorová hyperaktivita tak může vznikat nepřímo (dle Athanasopoulos A et al., Eur Urol 2011).
„Historicky se LUTS opravdu dlouho spojovaly se zbytněním prostaty, jejich etiologie je však multifaktoriální a u pacienta je často aktivní více než jeden vyvolávající faktor,“ konstatuje D. Elterman a odkazuje na autory Oelke M et al. a jejich publikaci (Eur Urol 2013;64:118–140). Detruzorová hyperaktivita může být jen jedním z těchto faktorů – nesmí se zapomínat ani na možnost přítomnosti cizího tělesa, tumoru, prostatitidy, močové infekce, striktury uretry, neurogenní dysfunkce močového měchýře nebo i hypoaktivity jeho detruzoru.
Tak zkuste méně pít nebo tak něco…
„Také léčba OAB a LUTS u mužů by samozřejmě měla postihovat více vyvolávajících faktorů, jak ostatně uvádějí i platná doporučení pro management těchto poruch – a to od edukace, úpravy životního stylu pacienta s redukcí hmotnosti, úpravy objemu a typu konzumovaných nápojů, a omezení kouření tabákových výrobků, přes procvičování svalstva močového měchýře a pánevního dna, až po farmakoterapii ovlivňující mikční i jímací symptomy,“ připomíná D. Elterman známé fakty a závěrem své přednášky zmiňuje pro kolegy na druhé straně internetu i neuromodulační techniky (stimulaci sakrálních nervů), aplikaci botulotoxinu A a operační řešení. A s pozdravem odchází do off-line světa.
(red)