Covidí výzkumníci? Kterou vakcínu je libo?

Vědecké týmy spolu s průmyslovými partnery po celém světě v současnosti napínají veškeré síly k tomu, aby vytvořily bezpečnou a účinnou vakcínu proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2, ideálně dostupnou už v příštím roce. Aktuálně výzkumníci testují různé typy očkovacích látek asi v 93 preklinických a 38 klinických studiích, přičemž 9 z nich je již ve fázi III. Do pomyslného cíle, zdá se, míří jako první vakcína AZD1222, kterou vyvíjí společnost AstraZeneca ve spolupráci s University of Oxford.

Která vakcína proti COVID-19 bude hrát nakonec prim?

Přinášíme vám stručný přehled aktuálního průběhu testování 9 očkovacích látek, které se nacházejí v randomizovaných, dvojitě zaslepených, kontrolovaných studiích fáze II/III nebo III. Z vakcín třetí generace, tedy genetických, je zatím asi nejdále společnost Moderna. Ta má ve svém portfoliu očkovací látku založenou na bázi messengerové RNA (mRNA), označenou jako mRNA-1273, jejíž bezpečnost a účinnost je ověřována ve studii COVE s 30 000 dospělými dobrovolníky ze Spojených států, kteří neprodělali COVID-19. Aplikována bude ve dvou dávkách s odstupem cca 28 dnů. Vakcínu na bázi mRNA vyvíjí také společnost BioNTech, a to ve spolupráci s firmami Pfizer a Fosun Pharma. Látka nazvaná BNT162b2, která se podává ve dvou dávkách, by měla být otestována na více než 40 000 dobrovolnících ve věku 18–85 let z USA, Argentiny, Brazílie a Německa. Výsledky studie by měly být známy ještě letos.

Další skupinu představují očkovací látky druhé generace, vektorové a proteinové, které se pravděpodobně jeví jako nejnadějnější, ale zároveň přinášejí největší kontroverze. Pojí se s dvěma rekombinantními vektorovými vakcínami, jež využívají lidské adenoviry a které byly schváleny pro omezené, respektive včasné použití, aniž by byly známy výsledky studií fáze III, potvrzující jejich bezpečnost a ochranný účinek. První přípravek s označením Ad5-nCoV (adenovirus typu 5) pochází od čínské společnosti CanSino Biologics, druhý, nazvaný jako Sputnik V (Gam-COVID-Vac Lyo; adenovirus typu 5 a 26) je z ruského Národního výzkumného centra epidemiologie a mikrobiologie N. F. Gamaleji (Nacionalnyj issledovatělskij centr epidemiologii i mikrobiologii imeni početnovo akademika N. F. Gamaleji). Armáda Čínské lidové republiky získala již v červnu povolení očkovat své vojáky látkou Ad5-nCoV v jedné dávce. Společnost CanSino Biologics pak začátkem září oznámila, že zahájila v Rusku klinické hodnocení fáze III; proběhnout by mělo také v Saúdské Arábii a Pákistánu.

Tú tú túúúú – volá Sputnik

Pokud jde o vakcínu Sputnik V, která se podává ve dvou aplikacích s odstupem 3 týdnů, ruský ministr zdravotnictví na začátku září oznámil, že její testování vstoupilo do třetí fáze a že první šarže byla vyrobena pro „civilní oběh“. Tedy pro očkování občanů z rizikových skupin, současně s postregistračními klinickými zkouškami. Rusko mezitím vyjednalo dohody o dodávkách své očkovací látky do Brazílie a Mexika.

Příznivější zprávy však přicházejí ze společnosti AstraZeneca, jež ve spolupráci s University of Oxford vyvinula očkovací látku AZD1222, která se blíží ke konci fáze III klinického hodnocení. Tato vektorová vakcína je založena na geneticky upraveném šimpanzím adenoviru ChAdOx1, přičemž výsledkem je rekombinantní povrchový glykoprotein S (spike) nového koronaviru, jenž po aplikaci vyvolá tvorbu specifických protilátek proti COVID-19. Uvedený protein se totiž obvykle nachází na povrchu SARS-CoV-2 a hraje zásadní roli v infekční cestě viru prostřednictvím vazby na buněčné ACE2 receptory. Svou účinnost potvrdila vakcína AZD1222 v preklinických studiích u opic. Dále byla její bezpečnost ověřena ve studii fáze I/II s více než 1 000 zdravými dospělými dobrovolníky z Velké Británie, kde nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky. Navíc se ukázalo, že jediná dávka vedla u 95 % účastníků měsíc po aplikaci k 4násobnému navýšení koncentrace protilátek proti S-proteinu viru SARS-CoV-2. Posléze byla zahájena hodnocení fáze II/III se dvěma dávkami AZD1222 ve Velké Británii či Indii a fáze III v Brazílii, Jižní Africe a ve Spojených státech, start se pak plánuje také v Japonsku a Rusku. Všechny tyto studie by měly dohromady zahrnout více než 50 000 dospělých účastníků a výsledky by měly být známy ještě letos.

Pauza před závěrečnou ztečí?

Začátkem září společnost AstraZeneca oznámila, že pozastavila testování nové vakcíny ve všech zemích, aby prošetřila výskyt transverzální myelitidy u jednoho z dobrovolníků v britské kohortě. Již za pár dní však firma oznámila, že klinické studie s AZD1222 byly ve Velké Británii obnoveny, a to po potvrzení úřadu Medicines and Healthcare Products Regulatory Agency. Pokud bude vývoj této očkovací látky úspěšný a bude schválena, předpokládá se, že první dodávky by měly být k dispozici začátkem příštího roku. Celková výrobní kapacita pro vakcínu činí dvě miliardy dávek.

Z inaktivovaných nebo atenuovaných očkovacích látek, které jsou ve fázi III klinického hodnocení, dominují přípravky čínských výrobců či vývojářů. Soukromá společnost Sinovac Biotech testuje vakcínu CoronaVac, a to v Brazílii a Indonésii, už v červenci ale dostala od čínské vlády schválení pro omezené použití této látky. Společnost Sinopharm, která je ve vlastnictví Čínské lidové republiky, pak testuje dvě inaktivované očkovací látky, zejména ve Spojených arabských emirátech: jednu vyvinutou firmou Wuhan Institute of Biological Products a jednu z produkce Beijing Bio-Institute Biological Products. Zda najde své uplatnění také BCG vakcína, která se již dlouhodobě využívá jako ochrana proti tuberkulóze, se pokouší zjistit australský Murdoch Children’s Research Institute, který provádí studii fáze III BRACE, do níž by mělo být zařazeno 10 000 zdravotnických profesionálů.