Lze podávat β3-mimetika v léčbě neurogenní detruzorové hyperaktivity?

Neurogenní detruzorová hyperaktivita je typickou urodynamickou známkou pacientů se suprasakrální transverzální míšní lézí (TML) i mnohých nemocných s roztroušenou sklerózou (RS). „Zlatým standardem“ léčby je podávání anticholinergik, která jsou však zatížena řadou nežádoucích účinků, komplikujících dlouhodobé podávání. β₃-mimetikum mirabegron je v ČR registrován k léčbě idiopatického hyperaktivního močového měchýře a ve světové literatuře doposud nejsou k dispozici data o použití této léčivé látky u pacientů s neuropatií, i přes dobrý potenciál takové terapie.

V této české studii bylo hodnoceno 66 subjektů, kteří po vymývací fázi absolvovali čtyřtýdenní léčbu aktivní látkou či placebem a byly vyhodnoceny parametry účinnosti a bezpečnosti uvnitř skupin a mezi skupinami.

Statisticky signifikantní výsledky byly ve skupině s aktivní léčbou oproti placebu v parametrech objemu při první netlumené kontrakci detruzoru (p = 0,00047), compliance močového měchýře (p = 0,0041), hodnocení spokojenosti s léčbou pacientem na vizuální škále (p = 0,00045), na hranici významnosti byla cystometrická kapacita (p = 0,056) a byl zaznamenán i jednoznačný trend ke zlepšení kontinence zjištěné pomocí 24PWT. Bylo hlášeno 7 případů nežádoucích účinků (8,97 %), přičemž o přímý vztah s mirabegronem se jednalo z jediném případě (palpitace) ze 32 pacientů (3,13 %).

Je tedy možné shrnout, že mirabegron v dávce 50 mg denně zlepšuje urodynamické i subjektivní parametry u pacientů s neurogenní detruzorovou hyperaktivitou a tato léčba je i dobře snášena.

(red)

Zdroj: http://www.cus.cz/wp-content/uploads/2017/11/CZ44_Krhut.pdf