Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Vliv léčby příznaků dolních cest močových na kvalitu života pacientů
Dotazníková šetření umějí dobře zhodnotit dlouhodobý výsledek terapie, co se týká pacientem vnímané kvality života, a dát tak lékaři zpětnou vazbu o tom, co si o úspěchu léčby myslí nemocní. Jako to učinila například analýza publikovaná ve World Journal of Urology na základě dat 714 nemocných, léčených farmakoterapií 247 lékaři. Pohleďte, jakou míru spokojenosti s výsledky léčby příznaků dolních cest močových po řešení benigní hyperplazie prostaty vykazují pacienti ve Francii!
Benigní hyperplazie prostaty (BHP) a s ní související symptomy dolních cest močových (LUTS), jakož i jiné komplikace, vystavují muže po celém světě nezanedbatelným obtížím, především pak ty starší 50 let. Více než polovina těchto nemocných (57 %) referuje o LUTS mírné závažnosti, 34 % o středně závažných symptomech a 9 % pacientů o závažných příznacích. Neadekvátní management LUTS přitom může spustit progresi onemocnění či vést k různým dalším komplikacím (Fine SR, Ginsberg P, J Am Osteopath Assoc 2008;108:333–337).
Reprezentativní vzorek mužů s LUTS
Cílem observační studie připravené a provedené podle údajů získaných z francouzské databáze LPD (Longitudinal Patient Database) a dotazníků, vyplněných anonymně muži léčenými pro LUTS spojené s BHP a také z analýzy dodatečných dotazníků, vyplněných jejich praktickými lékaři o komorbiditách, medikaci a absolvovaných vyšetřeních, bylo popsat a vyhodnotit výsledky terapeutických intervencí vůči LUTS v ambulantní praxi a také vliv na obecnou kvalitu života se vztahem ke zdravotnímu stavu (HRQoL) pacienta.
Jako vhodné subjekty pro studii byli vybráni muži starší 50 let s alespoň rok starou diagnózou (aktuálně léčených) LUTS v důsledku BHP. K hodnocení závažnosti LUTS pacienty bylo využito několik validovaných dotazníků – International Prostate Symptom Score (IPSS), dotazník specifické kvality života IPSS-Q8, vliv LUTS (BII – BPH Impact Index), vývoj LUTS v předchozích 12 měsících (vizuální numerická škála) a dotazník všeobecné kvality života HRQoL (EQ-5D).
Z 1 098 zařazených pacientů bylo 82,7 % léčeno monoterapií a 17,3 % kombinovanou léčbou. Střední doba jejich léčby činila 5,2 ± 3,2 roku a u 47,2 % z nich došlo od zahájení farmakoterapie alespoň k jedné změně podávané léčby (zahrnovala se léčba alfa-blokátory, inhibitory 5-alfa reduktázy a fytoterapie, která je u LUTS ve Francii a ve Španělsku velmi oblíbená). Nakonec byly analyzovány údaje v dotaznících od 718 pacientů, z nich 434 mužů (60,4 %) dostávalo stabilní léčbu (tzn. beze změny v uplynulých 12 měsících), 151 osob (21,0 %) zahájilo léčbu před méně než 12 měsíci a u 133 pacientů (18,5 %) byla léčba klasifikována jako selhávající.
Spokojenost s léčbou?
Plných 42,3 % pacientů hlásilo sníženou kvalitu života (IPSS-Q8 ≥ 3), 35,5 % perzistující symptomy (skóre IPSS ≥ 12), 18,8 % zhoršení příznaků (skóre na vizuální škále ≤ –1) a 2,6 % vyšší míru obtěžujících vlivů (skóre BII ≥ 9). Souhrnně udávalo přítomnost alespoň jednoho z těchto neuspokojivých výsledků léčby i přes podávanou farmakoterapii 52,8 % účastníků studie. Nicméně není jisté, zda tento poměrně velký terapeutický neúspěch souvisí s omezeným efektem podávaných léčiv, nebo například s jejich nedůsledným užíváním.
Zajímavé je, že speciálně pacienti se středně závažnými a závažnými symptomy uváděli určité nebo i extrémní problémy především v doménách „bolest/dyskomfort“ (66,1–79,7 %) a „úzkost/deprese“ (45,8–53,8 %), které se také nejvýrazněji prohlubovaly se zvyšující se závažností příznaků. To by znamenalo, že LUTS skutečně mají potenciál podstatně ovlivnit všeobecnou kvalitu života nemocného, jak již ostatně publikovali i jiní autoři (Monz B et al., Maturitas 2005;52 Suppl 2:S24–S34; Engstrom G et al., Scand J Urol Nephrol 2006;40:485–494; Nickel JC, et al., Curr Urol Rep 2006;7:282–287).
Zjistilo se ale též, že většina z preskribujících všeobecných lékařů těmto nemocným předepisovala kombinovanou léčbu LUTS až jako druholiniovou (94,8 %) a hlavním důvodem pro tuto její indikaci byla neúčinnost monoterapie (74,4 %), závažnost LUTS (53,8 %), preventivní postup k předcházení komplikacím (23,1 %) a invazivní zákrok (29,5 %).
Bravo – bravissimo?
Přibližně polovina z dotázaných pacientů, léčených pro BHP francouzskými všeobecnými lékaři, uvedla neuspokojivý výsledek léčby, což jistě není právě pozitivní zpráva. Urologický pacient dozajista patří do rukou urologa – jen část do této studie zařazených praktických lékařů se při preskripci řídila doporučeními založenými na vědeckých důkazech, odbornými pokyny a informacemi o efektivních strategiích k optimalizaci managementu BHP. Jak je již známo, středně závažné až těžké LUTS přitom mohou významně ovlivnit všeobecnou HRQoL. Výsledek léčby a výskyt LUTS je tedy třeba důsledně sledovat a je také nutno instruovat nemocné muže, aby svou nespokojenost komunikovali zavčas! Jen tak budou moci být léčeni kvalitněji a spokojenost s terapií budou moci zažít co nejdříve.
Literatura: Fourcade RO, Lacoin F, Rouprêt M, et al. Outcomes and general health-related quality of life among patients medically treated in general daily practice for lower urinary tract symptoms due to benign prostatic hyperplasia. World J Urol 2012; 30: 419–426 (DOI 10.1007/s00345-011-0756-2)
(red)