Mohou pacientům ublížit příliš nízké hodnoty LDL-cholesterolu?

„V souvislosti s nově publikovanými doporučeními pro management dyslipidemií se do popředí dostává otázka razantnosti snižování hladin aterogenních lipidů,“ uvádí svůj komentář ke strategii hypolipidemické léčby prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Je racionální, účelné a bezpečné snižovat hladinu LDL-cholesterolu třeba až k nule?“ táže se dále. Na tuto otázku také vzápětí odpovídá a doporučuje, aby u osob v nejvyšších rizikových kategoriích, tedy u nemocných s opakovanými aterotrombotickými cévními příhodami, kde to umožní zdravotní systémy a úhradové podmínky, byly využity všechny možnosti hypolipidemické farmakoterapie, včetně moderní biologické léčby. A kam až by měly koncentrace aterogenních lipoproteinů klesnout? Profesor Vrablík konstatuje, že vědecké důkazy jsou v současné době na takové úrovni, že by se lékaři neměli bránit, jak říká, volnému pádu LDL-cholesterolu či dalších aterogenních lipidů směrem dolů. „V případě, že využijeme adekvátně dávkovanou statinovou terapii posílenou ezetimibem, nemusíme se obávat, že bychom nemocné přivedli ke zbytečně nebo nebezpečně nízkým koncentracím lipidového spektra.“ Profesor Vrablík doporučuje v případě této kombinace využívat podle kategorie rizika maximální intenzity této hypolipidemické farmakoterapie a titrovat ji až k maximu tolerovaného. „O to maximum bychom se měli opravdu zodpovědně snažit, protože náš pocit, že pacient nebude tolerovat maximální dávku, je skutečně pouhým pocitem do té doby, než to vyzkoušíme,“ radí profesor Vrablík s tím, že není prokázáno, že by jakkoliv nízká koncentrace LDL-cholesterolu byla škodlivá nebo že by přestala prospívat z hlediska dalšího snižování rizika.