CHOPN – diagnostika, klasifikace a dopady na pacienta

Video, které prezentuje prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové, klade, v souladu s principy moderní pneumologie, důraz na přesnou diagnostiku a klasifikaci chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a na její reálné dopady na životy nemocných. Co si náš přední specialista na nemoci dýchacích cest myslí o nových doporučeních GOLD? A co se ještě dozvíte?

• V oblasti klinické diagnostiky zdůrazňuje V. Koblížek nezastupitelnou roli anamnézy, především posouzení kuřácké historie, profesionálních expozic a rodinné zátěže. K potvrzení diagnózy a stanovení rozsahu funkčního postižení je spirometrie stále zlatým standardem u CHOPN i astmatu.
• Přednášející apeluje na nutnost včasného záchytu, zejména u rizikových pacientů (kuřáci nad 40 let), aby se zabránilo nevratnému poklesu plicních funkcí.
• Kromě objektivních testů je klíčové precizní zhodnocení subjektivních obtíží (dušnost, kašel, pískání) pomocí standardizovaných dotazníků (u CHOPN například test CAT), což pomáhá v zařazení pacienta do správné rizikové skupiny.
• Jádro moderního přístupu spočívá v odklonu od pouhé klasifikace dle tíže obstrukce (dle FEV₁) ke stratifikaci rizika exacerbací.
• Klasifikace CHOPN dle GOLD je založena na kombinaci intenzity symptomů a rizika exacerbací (historie zhoršení v předchozím roce). Pacienti jsou rozděleni do skupin, což předurčuje volbu farmakoterapie.
• Chronické respirační nemoci mají zásadní negativní dopad na fyzickou, psychickou i sociální pohodu pacienta. Chronická dušnost a kašel vedou k omezení fyzické aktivity, sociální izolaci a snižují schopnost pracovat. Dopad na pacienta je měřen jako součást klinické diagnostiky (například pomocí dotazníků).
• Exacerbace (akutní ataky) představují největší riziko. Zvyšují morbiditu (potřebu hospitalizace), urychlují pokles plicních funkcí a mají přímý vliv na mortalitu. Prevence exacerbací by měla být hlavním cílem léčby.
• Onemocnění horních cest dýchacích (problematika ORL), jako je chronická rinitida nebo rinosinusitida, často zhoršují kontrolu astmatu a CHOPN. Je zdůrazněna nutnost spolupráce pneumologa a ORL specialisty, aby se předešlo neoptimální léčbě a nadměrné preskripci léků.
• Pacientovi je nutné věnovat čas, zásadní je pečlivá edukace a nácvik správné inhalační techniky. Chyba v inhalaci je častou příčinou selhání léčby a zhoršení klinického stavu.

(red)