Přejít k hlavnímu obsahu

Zavádění prvků telemedicíny u kardiologů není bez komplikací

V první části rozhovoru s MUDr. Hanou Skalickou, CSc., FESC, místopředsedkyní České asociace ambulantních kardiologů, jsme se minule mimo jiné věnovali tomu, jak se v průběhu pandemie měnilo chování pacientů v ambulancích a co aktuálně ambulantní kardiology nejvíce trápí. Dnes se zaměříme například na to, jaké problémy jsou spojeny se zaváděním prvků telemedicíny v terénních ambulancích a jak H. Skalická vnímá nastavení spolupráce ambulantních kardiologů s kolegy z nemocnic.

Širší zavádění prvků telemedicíny do klinické praxe přineslo v průběhu pandemie nové možnosti péče o pacienty, ale také jisté problémy. Jaká je vaše osobní zkušenost s jejich využíváním?

Osobně jsem dlouhou dobu spíš fanouškem novinek na poli telemedicíny, ale ne vše je v klinické praxi použitelné. Během pandemie COVID-19 se rozšířilo používání elektronické komunikace s pacienty, zejména telefonická komunikace, včetně rozesílání eReceptů a eNeschopenek, což bylo téměř průlomové a určitě to lékařům velmi usnadnilo práci.

Nicméně z mých zkušeností je například zavádění některých on-line nástrojů velmi problematické hned v několika oblastech.

Co konkrétně máte na mysli?

Jednou z takových oblastí jsou on-line objednávky. Pacient se pomocí on-line formuláře objedná, čímž si zajistí čas ve zdravotnickém zařízení, který si pro něj lékař a sestra blokují, nicméně sám toto objednání v mnoha případech nepovažuje za závazné a na kontrolu se bez omluvy nedostaví. Dokonce se stává, že se objedná do několika ambulancí současně.

Z pohledu provozu i ekonomiky ambulance je pak takové chování nemocných velký problém. Pokud pacient nedorazí na zvolený termín, lékař a sestra nemohou pracovat a nevykazují výkony! Na tento blokovaný čas navíc není možné vzít jiného, ani „závažnějšího“ pacienta. Tento problém je téměř neřešitelný, ani pacienta ani pojišťovnu totiž netíží, jen ambulance ztrácí čas a peníze. Pacient se tak bez pokuty může objednat stejnou formu znovu – a znovu nepřijít.

V úvodu pandemie COVID-19, ale i v dalších měsících byla zdravotníky v ambulancích také hojně využívána telefonická a e-mailová komunikace. Jak vnímáte tuto formu kontaktu s pacientem?

Během pandemie jsme i v naší ambulanci samozřejmě ve větší míře využívali telefonickou komunikaci s pacienty. Ne vždy jsme však byli schopni, zejména u starších pacientů, bezezbytku naplnit podmínky GDPR – to znamená ověření, že mluvíme s tím, kdo se jménem přihlásí, například používáním kontrolního hesla. V některých situací komplikované ověřování zdržuje, zejména když si pacienti heslo pro ověření nepamatují.

Ani běžná e-mailová komunikace není bez komplikací. Jsou situace, kdy tato forma součinnosti představuje přínos pro obě strany. Často se však stává, že pacienti e-mailem posílají různé dotazy, zprávy a výsledky vyšetření od dalších specialistů – s očekáváním, že lékař sedí doma a odpovídá a odpovídá. Pro nás to ovšem znamená vyhradit člověka, který by lékaře na tyto e-maily upozorňoval a informace ukládal do elektronického záznamu daného pacienta. Což se brzy při větším objemu zpráv stane neúnosně zatěžující.

E-mailová komunikace směrem k pacientům navíc zatím není možná (což odmítají akceptovat), neboť není zaveden systém šifrovaných zpráv, pomocí kterého bychom mohli bezpečně elektronicky posílat důvěrné informace o zdravotním stavu pacienta.

Telemedicína bývá často spojována i se zaváděním vzdálené monitorace krevního tlaku či srdeční činnosti. Máte ve své ambulanci zkušenosti i s touto formou péče?

V naší ambulanci se kromě běžné monitorace krevního tlaku a EKG zabýváme také zatím nepříliš rozšířenou telemonitorací krevního tlaku. Pacient je vybaven zařízením, představujícím automatický tonometr a chytrý telefon. Po změření tlaku je informace prostřednictvím telefonu přenášena na server a z něj až do našeho zařízení. Přicházející data jsou pravidelně kontrolována a vyhodnocována, s možností komunikace s pacientem a eventuální úpravou terapie. Pacienti telemonitoring vnímají kladně s frekvencí dlouhodobého měření TK. Užívají léky pravidelněji, méně na ně zapomínají a naměřené uspokojivé hodnoty vnímají velmi pozitivně. Telemonitorace krevního tlaku je zcela bezproblémová. S výhodou ji lze použít u nemocných s kolísavými hodnotami, nebo nedostatečně kompenzovaným krevním tlakem, u nichž máme možnost určit dobu měření a průběžně kontrolovat výsledky. Tento způsob kontroly TK je zejména vhodný u rizikových skupin nemocných, například u žen v graviditě nebo pacientů se sekundární hypertenzí.

Obdobně využíváme monitoraci EKG. Možnost ponechání přístroje pacientovi dlouhou dobu zvyšuje pravděpodobnost záchytu arytmií.

Během pandemie jsme se také snažili o využití telerehabilitace, což znamenalo vedení nemocného prostřednictvím on-line komunikace s fyzioterapeutem. Některé lekce pacienti absolvovali, ale efektivita je výrazně nižší než při přímém vedení nemocného v kardiorehabilitačním zařízení.

A jak vnímáte nastavení spolupráce ambulantních kardiologů s kolegy z nemocnic, ať už to jsou specializovaná kardiologická pracoviště nebo lékaři interních a jiných oddělení?

Někdy je spolupráce s kolegy z nemocnic velmi dobrá, ale občas máme oboustranně určité výhrady. Velmi by pomohlo, kdyby existovala vzájemně větší propojenost a lepší informovanost o situaci a praxi v ambulancích. V rámci atestace musejí všichni budoucí kardiologové projít stáží na pracovištích poskytujících lůžkovou a další specializovanou péči, ale se specifiky práce ambulantních kardiologů již mladí kolegové tolik seznámeni nejsou. Někdy se také setkáváme s tím, že se přeceňují kapacitní možnosti ambulantních kardiologů, jako by si kolegové v nemocnicích představovali, že nás jsou tisíce. Ve skutečnosti v celém Česku je samostatně pracujících ambulantních kardiologů asi tři sta a k tomu funguje přibližně stejný počet kardiologických ambulancí v nemocnicích.

Co byste závěrem vzkázala kolegům v ambulancích?

Všichni si uvědomujeme, že jsou v posledních letech ekonomické podmínky našich specializovaných ambulancí velmi ztížené. Hodnoty bodu neodpovídají rostoucím provozním nákladům, mzdové potřeby neustále přizpůsobujeme nedostatku zdravotnického personálu, zejména sester. Proto se obávám, že pro mladší kolegy není naše odborná práce, k níž musíme přičíst provozní a administrativní činnost, příliš atraktivní. Pokud se situace nezmění, tak není vyloučeno, že se počet specializovaných ambulancí kardiologů bude snižovat, a naopak posílí ekonomicky silné řetězce, které rády odkupují ambulance. Proto bych ze všeho nejvíce přála všem kolegům, aby si zachovali odborný náhled, radost z práce, která je pro nás hlavní náplní života, a pevné nervy.

Tomáš Novotný

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne